Německý zdravotnický systém a systém dlouhodobé péče potřebují zásadní reformu. Na tom se shodnou prakticky všichni relevantní politici napříč tamním spektrem. Rozdíly v názorech tak panují jen u způsobu, jakým nutné reformy provést. A spolková ministryně zdravotnictví Nina Warkenová (CDU) tvrdí, že reformy a finanční stabilizace systému lze dosáhnout, aniž by bylo nutné zvyšovat sazby povinného pojistného. „Chci se spíše podívat na to, kde můžeme peníze využít efektivněji, a tím zajistit kvalitní péči,“ cituje šéfku německého zdravotnického rezortu odborný deník Deutsches Ärzteblatt.

„Nepřistupuji k reformě s ambicí podívat se nejprve na to, kde bych měla snížit nebo zvýšit pojistné, ale spíše na to, kde mohu peníze využít efektivněji, tedy zvýšit efektivitu zdravotnictví, a zajistit tak kvalitní péči a zároveň prosazovat nezbytné změny,“ uvedla spolková ministryně zdravotnictví Warkenová.

Základním kamenem reformy by podle Warkenové měl být systém primární péče. To by znamenalo, že pacienti by v případě nějakých obtíží nejprve návštívili svého praktického lékaře. Pacienti by tedy nešli hned ke specialistovi, k němu by je měl případně poslat právě jejich praktický lékař. Výjimkou by byla návštěva gynekologa, oftalmologa nebo stomatologa, představuje si Warkenová.

To, že by první kroky pacientů vedly k praktickým lékařům, chce Warkenová zavést jako povinnost. Takový systém je i součástí koaliční smlouvy mezi její mateřskou CDU/CSU a jejím koaličním partnerem SPD.

Více pacientů, méně administrativy

Jen samotná povinnost navštívit nejdříve lékaře ale podle Warkenové nestačí. Aby nedošlo k přetížení praktiků, Warkenová jim chce výrazně ulevit od byrokratických a administrativních povinností. K tomu má pomoci i zrychlení digitalizace zdravotnictví. „To vše povede k tomu, že praktičtí lékaři budou mít více času na své pacienty,“ je přesvědčena německá spolková ministryně zdravotnictví.

Aby se pacienti neobávali, že když půjdou nejprve ke svému praktikovi, tak přijdou o možnost navštívit specialistu v brzkém termínu, nový systém by poskytoval garanci objednání u specialisty. „Pokud se nepodaří termín u specialisty zpřístupnit v nezbytně nutné době, zasáhne nemocnice,“ vysvětlila ministryně zdravotnictví.

Mohlo by vás zajímat

O své vizi reformy zdravotnického systému Warkenová hovořila na středečním Lékařském dni v Lipsku, ovšem zatím bez přesnějšího harmonogramu realizace alespoň této první navrhované změny. Zákon, který by ji přinesl, má ale podle ní být předložen co nejdříve. „Je pro mě důležité, abychom k tomu od začátku přistupovali společně, aby nevznikaly zbytečné překážky. Musíme zajistit, aby změny nebyly odmítány především ze strany pacientů,“ promlouvala Warkenová k lékařům.

Pacientské organizace varují

Právě ze strany pacientských organizací lze očekávat kritiku. Německá nadace pro ochranu pacientů se na návrhy dívá poněkud skepticky. Obává se totiž, že budou znevýhodňováni imobilní pacienti, senioři nebo lidé, kteří jsou odkázáni na péči jiných osob.

Naproti tomu mezi lékaři se zatím představené návrhy změn těší spíše oblibě. Prezident Spolkové lékařské komory Klaus Reinhardt během Lékařského dne potvrdil, že lékaři a lékařky vládní projekt podporují. Zároveň ale varoval, aby se správnou myšlenku podařilo i správně zrealizovat.

„To poslední, co chceme, je čistý gatekeepingový systém, jaký známe z některých jiných zemí, kde byl prosazen se všemi negativními důsledky, jako omezení svobodné volby lékaře, průtahy v přístupu k odborné péči nebo dodatečná zátěž pro praktické lékaře,“ řekl Reinhardt. Za jedno z velkých rizik považuje například systém, který by garantoval časnější termín pro vyšetření u specialistů.

Bez finanční injekcí se to neobejde

Zda se Nině Warkenové skutečně podaří finančně stabilizovat zdravotnický systém skrze zvýšení efektivity, tedy bez dodatečných příjmů v podobě nárůstu pojistného, ukáže až čas. Warkenová totiž už dříve připustila, že například platby za takzvané státní pojištěnce bude nutné zvýšit.

Stejně tak připustila, že z krátkodobého hlediska bude nutné zdravotnickému systému i systému dlouhodobé péče poskytnout finanční injekci v řádu několika miliard eur. Právě proto, aby se předešlo navyšování dodatečných sazeb pojistného.