Ministerstvo zdravotnictví definitivně uzavřelo plán na vybudování linky na balení penicilinu v Česku. Přestože ministr Vlastimil Válek (TOP 09) o obnovení tuzemské produkce antibiotik opakovaně mluvil jako o své prioritě, vždy zdůrazňoval, že jakákoliv státní podpora je podmíněná souhlasem Evropské komise. Ten se nakonec nepodařilo získat. Zásobení penicilinem je ale zajištěno – Česko má v současnosti rezervy odpovídající zhruba třetině roční spotřeby. Na věc upozornil zpravodajský web Novinky.cz.

„Myslím si, že to už v tuto chvíli nedává smysl. Nemáme k tomu souhlasné stanovisko Evropské komise a uzavřeli jsme memorandum se společností BB Pharma, které nám zajistilo významné množství penicilinu, aniž bychom museli blistrovačku nebo tabletovačku vystavět,“ uvedl náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček.

Státní podpora má svůj limit

Ministr Válek už v květnu pro MF DNES připustil, že projekt skončil na nedostatku evropského souhlasu: „Nepodařilo se nám přesvědčit Evropskou komisi, aby nám povolila větší dotaci pro výrobce penicilinu. Chtěl jsem, aby se vyráběl u nás, všechno bylo připraveno. Ani blistrování není možné ze stejného důvodu.“

Podle evropských pravidel totiž státní podpora podobných projektů nesmí přesáhnout 30 procent nákladů. Společnost BB Pharma, s níž ministerstvo jednalo o přesunu části výroby do Česka, požadovala vyšší podporu. Tu stát nemohl nabídnout bez schválení z Bruselu – a to nakonec nepřišlo.

„Investovat do výrobní linky bez podpory, ať už dotaci nazveme jakkoliv, pouze pro potřeby České republiky nemá ekonomické opodstatnění. Je to otázka na stát, kolik je ochoten investovat do bezpečnosti dodávek penicilinu,“ uvedl ředitel BB Pharma Jiří Volf.

Tradice tuzemské produkce dávno zanikla

Výroba penicilinu v Česku skončila v roce 1959 přesunem do Slovenské Lupči. Až výpadky v dodávkách během extrémně silné sezony respiračních nemocí v roce 2023 a začátkem roku 2024 přivedly téma zpět na stůl. Tehdy ministr Válek avizoval, že se postará o obnovení soběstačnosti. Postupně se ale stát začal více soustředit spíše na vytváření dostatečných zásob a zajištění dovozu od spolehlivých partnerů.

Farmaceutické firmy dávaly už dříve najevo, že se do projektu bez výrazné státní podpory nezapojí. Výroba penicilinu totiž nepatří k výdělečným segmentům a většina účinných látek vzniká v Asii.

Mohlo by vás zajímat

Evropská unie si je však strategické závislosti na třetích zemích vědoma a debata o návratu výroby léků do Evropy sílí. Změnu v přístupu některých států vyvolala mimo jiné i nevyzpytatelná celní politika USA za vlády Donalda Trumpa.

Léků je dostatek

Česko patří mezi tahouny jednání o nové evropské lékové strategii. Společně s dalšími 15 státy prosazuje, aby EU nabízela investiční pobídky pro přesun výroby zpět na kontinent, například s podmínkou rychlejší dostupnosti léku pro evropské pacienty. Část členských zemí – například Německo – je však zdrženlivá kvůli možnému narušení trhu.

Přestože výroba penicilinu v Česku zůstává v tuto chvíli nerealizovaným plánem, stát zajistil, že antibiotika na trhu nechybí. U penicilinových antibiotik drží Česko rezervu 138 tisíc balení, což odpovídá zhruba třetině roční spotřeby.