Jednodenní péče se v uplynulých dvou letech začala rychle rozvíjet a letos se dokonce stala samostatným segmentem v rámci dohodovacího řízení. Co na tomto poli chystá do budoucna ministerstvo zdravotnictví a jaké výzvy vidí plátci, bylo diskutováno na kulatém stole věnovaném jednodenní péči, který se konal minulý týden na půdě sněmovního zdravotnického výboru.
V posledních dvou letech vycházela úhrada jednodenní péče z DRG (to je pacientský klasifikační systém), protože ze samotného nového segmentu ještě nebyla data. Úhrada se přitom pohybovala kolem 70 až 80 % úhrady DRG za standardní hospitalizace.
Výhoda na straně lůžkové péče
„Velká výhoda oproti systému úhrad akutní lůžkové péče je, že je tam jednotná základní sazba, to znamená, že všechny výkony v jednodenní péči jsou hrazeny u všech poskytovatelů všemi zdravotními pojišťovnami stejně. To je u akutní péče zatím nedosažitelný cíl. Výsledkem je, že je to benchmarkovatelné a konkurenceschopné prostředí, kde si jednotliví poskytovatelé mohou konkurovat za totožné úhrady,“ uvádí ředitel odboru regulace cen a úhrad Tomáš Troch.
To, že se vycházelo z DRG, má ale své nevýhody, protože v akutní a jednodenní péči se liší jednak náklady, jednak i samotní pacienti – v akutní péči bývají ti komplikovanější, kteří péči prodražují. Obtížně se také rozlišuje jednodenní péče poskytnutá v rámci jednoho dne a ta, kdy pacienti zůstávají ještě přes noc.
Chystá se referenční síť pracovišť
Změny by měla přinést novela zákona o veřejném zdravotním pojištění, kterou nyní schválila Poslanecká sněmovna. Ta totiž umožňuje v segmentu jednodenní péče vytvářet ve spolupráci s Ústavem zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) klasifikaci výkonů a hospitalizací. Novela předpokládá vznik referenční sítě poskytovatelů jednodenní péče, kteří budou sdílet svá nákladová data a výkaznictví s ÚZIS. Na základě těchto referenčních dat bude možné stanovovat úhrady jednodenní péče tak, aby odpovídaly reálným nákladům.
„Věříme, že se do toho poskytovatelé budou aktivně zapojovat. Účast v systému bude spojena s finanční odměnou spojenou s náklady, které z reportování vyplývají,“ poukazuje Tomáš Troch. Příští rok by se tak mělo začít pracovat na metodikách a bude se tvořit referenční síť.
Pomoci mají nová pravidla
Novinkou vzešlou ze zmíněné novely zákona o veřejném zdravotním pojištění je také financování tvorby referenční sítě z nového fondu veřejně prospěšných činností zdravotních pojišťoven. Odtud by totiž měly jít peníze na aktivity směřující ke kultivaci systému veřejného zdravotního pojištění.
Jednodenní péče se také dotkne novinka v podobě nových pravidel pro tvorbu výkonů v seznamu zdravotních výkonů v hospitalizační části nebo jednodenní péči. „Když jste doposud chtěli v seznamu výkonů nějaký výkon kultivovat, bylo třeba dodat extrémně detailní rozpis toho, jaké materiály, přístroje či režijní náklady máte. U hospitalizačních případů a jednodenní péče ale v drtivé většině případů tyto výdaje postrádají smysl, protože jsou hrazeny buď balíčkovou formou, nebo u jednodenní péče do budoucna například pomocí nákladových klasifikačních dat, u hospitalizací pak samozřejmě prostřednictvím DRG. Takto podrobný rozpis nákladů doposud blokoval kultivaci primární klasifikace. Zprůchodnění tvorby výkonů bude pro jednodenní péči významný impuls ke kultivaci tak, aby odpovídaly moderní medicíně a vykazování péče,“ popisuje Troch.
ÚZIS poskytne data
Díky tomu, že vznikl nový segment jednodenní péče v rámci dohodovacího řízení, bude možné již pro příští rok zkusit do úhrad promítat na základě domluvy s plátci například regionální dostupnost.
„Bude také možné barterovým způsobem vyjednávat o cenách například výměnou za různé jiné smluvní, kvalitativní a další parametry. U nových kultivovaných výkonů, kde není možné opřít se o historické období a je snaha je dostat do systému, bude třeba se bavit o způsobu cenotvorby a úhradotvorby formou balíčků, které budou smluvně sjednané a akceptovatelné oběma stranami,“ načrtává Troch.
Mohlo by vás zajímat
Pro podporu diskuze o nastavení úhrad přitom ÚZIS začal publikovat otevřená data o poskytované péči, a jedna část se bude týkat i jednodenní péče. Mělo by tedy být zveřejněno, kdo všechno má jednodenní péči nasmlouvanou, v jakých regionech, u jakých poskytovatelů a pojišťoven. Dále budou k dispozici data o tom, jaká péče u kolika pacientů a u jakých poskytovatelů byla vykázána, což by mělo ukázat i případné regionální nerovnosti. A chybět nebude ani přehled o krátkodobých hospitalizacích v systému DRG, což je potenciální pool pacientů, kteří by perspektivně mohli být převedeni do jednodenní péče. Tím pádem by se mohly ukázat oblasti, ve kterých by bylo dobré dál jednodenní péči rozvíjet. První datové řady by měly být publikovány začátkem května zde.
Je na místě začít regulovat?
Jedním z cílů, na které je možno se v rámci dohodovacího řízení zaměřit, je kvalita a bezpečnost péče. Při zavádění jednodenní péče totiž nebyly žádné regulace cíleny na rehospitalizace a komplikace s tím, že zhruba po třech letech se tyto kvalitativní ukazatele zpětně vyhodnotí – a k tomu už by bylo nyní možné pomalu přistoupit.
„Aktuálně je také jednodenní péče bez jakékoliv formy regulace, což je pro jakékoliv prosazování velká výhoda. Nicméně jsou tu dva druhy výkonů – jedny jsou jasné a nezneužitelné s tím, že pool pacientů je omezený, typicky u resekcí. Pak je tu ale část péče, kde jak v systému DRG, tak v jednodenní péči hrozí overtreatment, třeba u některých ortopedických zákroků. Tam je otázka, zda puštění bez regulací dává smysl a nebylo by vhodné se bavit například o systému degresivních úhrad nebo soutěžení péče,“ upozorňuje Tomáš Troch.
Nutná transformace nemocnic
Jeho slova potvrzuje ředitel Odboru úhrad VZP ČR Jiří Mrázek s tím, že v oblasti ortopedie již pojišťovna zaznamenává velký růst, někdy se již objevují známky overtreatmentu a zbytečných zákroků.
Jednodenní péče přitom zaznamenala největší růst v posledních dvou letech, kdy v roce 2023 měla v úhradové vyhlášce 17 nových výkonů, což jen pro VZP znamenalo meziroční růst nákladů na tyto výkony o 190 milionů. V roce 2024 pak bylo ve vyhlášce 33 nových výkonů, přičemž největší česká zdravotní pojišťovny dala na balíčky této péče meziročně o 120 milionů navíc.
S nárůstem jednodenní péče ovšem bohužel ani v roce 2023, ani v roce 2024 nenastal pokles hospitalizačních případů v akutní lůžkové péči. „Tady proto musíme apelovat na to, a souvisí to i s mediálně avizovanou neefektivitou českého zdravotnictví, že pokud mluvíme o jednodenní péči, tak jedním dechem také musíme mluvit o transformaci nemocnic. K té zkrátka musí dojít,“ zdůrazňuje Jiří Mrázek.
Velký potenciál pro rozšiřování
A kde jsou příležitosti pro rozvoj jednodenní péče do budoucna? „Vidíme, že například v oblasti oftalmologie jsou tisíce výkonů prováděny v rámci krátkodobých hospitalizací – bavíme se o elektivních výkonech, které by bylo možné převést do jednodenní péče. Podobně například u biopsií, kde typicky u transplantací se biopsie historicky dělaly s třídenní hospitalizací, ale medicína zde postoupila a je možné se bavit o jednodenním provedení. Velký potenciál na další rozvoj má také ORL. U kardiologie došlo k velkému rozšíření už v letošním roce, ale potenciál je mnohem větší,“ načrtává Tomáš Troch.
Dalšími možnými oblastmi pro rozšíření jednodenní péče jsou také stomatologie v případě komplikovanějších dětských pacientů nebo komplikované plánované endoskopie. Jiří Mrázek naopak důrazně varuje před nápady na převod ambulantní péče na jednodenní.
Podpora jednodenní péče přitom může přispět ke zkvalitnění služeb, ale také zlepšení průchodnosti systémem. Dnes je totiž 250 tisíc pacientů ošetřeno v rámci systému DRG s hospitalizací do tří dnů.
