Digitální závislost se zdaleka netýká jen dětí. Nebezpečně velké množství času s technologiemi tráví i dospělí. Na odborném semináři o problematice digitálních závislostí v Poslanecké sněmovně to uvedla Barbora Orlíková z Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti.
Závislost na digitálních médiích a sociálních sítích nejčastěji řešíme v souvislosti s dětmi a dospělými. Barbora Orlíková ale upozorňuje na to, že nelze opomíjet ani nadužívání těchto technologií mezi dospělými. I oni totiž na sociálních sítích tráví dlouhé hodiny a rizikové hraní her rozhodně také není záležitostí pouze nedospělých.
Orlíková problematiku ilustruje na datech z každoročních Národních výzkumů užívání návykových látek a Výzkumu občanů, podle kterých se riziko digitální závislosti týká 4 až 6 procent dospělých.
Neregulovatelná závislost
„V České republice odhadujeme, že zhruba 120 až 165 tisíc osob ve věku 15 a více je ve vysokém riziku digitální závislosti,“ podtrhuje Orlíková. Hraní digitálních her se populace dospělých věnuje v běžném pracovním dni 80 až 100 minut, o víkendu pak přibližně 2 hodiny denně. Zvlášť se počítají sociální sítě – těm dospělí věnují 70 až 90 minut během pracovního dne, o víkendu pak 90 až 110 minut.
Zatímco u dětí a dospívajících se skloňují řešení v podobě například zákazů používání sociálních sítí do určitého věku, u dospělých je podobná prevence z logických důvodů nemožná. „Regulace typu nepoužívání mobilních telefonů v zaměstnání, podobně jako zákaz u dětí ve školách, asi nebude to pravé,“ říká Orlíková.
Specificky zaměřené služby neexistují
Že počet lidí vykazujících digitální závislost není zanedbatelným problémem, vykazují o rostoucí počty klientů v riziku digitální závislosti, kteří jsou v kontaktu s adiktologickými službami. V Česku je aktuálně zhruba 300–350 adiktologických služeb, mezi nimi:
- 100 až 120 ambulantních programů
- 55 až 60 kontaktních center + 50 až 60 terénních programů
- 45 až 55 programů následné péče
- 30 až 35 oddělení lůžkové zdravotní péče
- 15 až 20 terapeutických komunit
- 10 až 15 detoxifikačních jednotek
V současné době ovšem v tuzemsku nemáme specifické služby, které by byly zaměřené pouze na klienty v riziku digitální závislosti. „Existují specializované služby pro lidi s takzvanou nelátkovou závislostí, kam ale spadají třeba i hazardní hráči,“ poznamenává Orlíková s tím, že se zvyšuje alespoň počet adiktologických programů poskytujících intervence osobám nadužívajícím digitální technologie. V roce 2020 jich bylo 109, v roce 2023 už 125.
Systém vyžaduje úpravu
Problematické je také to, že v klasifikacích duševních poruch (DSM-5 a MKN-10) internetová závislost ani porucha spojená s užíváním digitálních technologií není definována. Lidé, kteří osloví zdravotnické zařízení v souvislosti s digitální závislostí, se podle Orlíkové „sypou“ do diagnózy F63.8 – tedy diagnózy Jiné nutkavé a impulzivní poruchy. „Diagnóza jako taková je definována třeba pro patologické hráčství, ale pro digitální závislost jako takovou ne, proto se to dává do této kategorie,“ říká s tím, že problém je v současné době obtížné nejen diagnostikovat, ale i v rámci současných zdravotních systémů data zaslat tak, aby se z nich dalo vyčíst, že se jedná o lidi s digitální závislostí.
Aktuální systém by podle Barbory Orlíkové potřeboval úpravu. I když se počty lidí vykazující závislost na digitálních technologiích od začátku měření zvyšují a lze si z nich odvodit určitý celkový obrázek o situaci, výsledných dat je stále poměrně málo.
