Téměř osm z deseti německých lékařů považuje umělou inteligenci (AI) za obrovskou šanci pro tamní zdravotnictví. Jenže podle čerstvých absolventů medicíny a zdravotníků v dalším stupni vzdělávání se AI zatím v praxi příliš nevyužívá a chybí také v programech navazujícího lékařského vzdělávání, jak informoval odborný deník Deutsches Ärzteblatt.

78 procent lékařů a lékařek v Německu považuje umělou inteligenci za velkou příležitost pro medicínu a zdravotnictví. Vyplývá to z průzkumu sdružení pro digitalizaci Bitkom. 60 procent respondentů uvedlo, že očekávají, že umělá inteligence v určitých případech povede ke zpřesňování diagnóz, tři ze čtyř dotázaných současně kladou důraz na přísnou regulaci umělé inteligence v medicíně.

Více času na pacienty

Přestože je drtivá většina lékařů a lékařek v Německu přesvědčena, že umělá inteligence bude přínosem pro medicínu, její rozšíření ve zdravotnické a medicínské praxi je zatím poměrně malé. Jen 15 procent lékařů pracujících v ordinacích nebo centrech lékařské péče totiž AI využívá. Mezi lékaři pracujícími v nemocnicích je to procent osmnáct. Zdravotníci si umělou inteligencí pomáhají při diagnostice, administrativě nebo při hodnocení zobrazených snímků například z CT.

„Umělá inteligence může učinit lékařskou péči individualizovanější a efektivnější. Zejména v prevenci, ale také v samotné terapii,“ uvedl pro deník Deutsches Ärzteblatt prezident Bitkomu Ralf Wintergerst. Podle něho AI může také výrazně snížit pracovní zátěž praktických lékařů, ale i lékařů v nemocnicích, a to například prostřednictvím přesnějších diagnóz, automatizované dokumentace a inteligentní správy objednávek pacientů. „AI zajistí také více času na to, co je důležité – tedy na péči o pacienty,“ vysvětlil Wintergerst.

Ve zmíněném průzkumu také 68 procent dotázaných uvedlo, že jsou otevření zavedení elektronické karty pacientů. Za hlavní výhodu lékaři považují vyloučení duplicitních vyšetření (uvedlo 73 procent respondentů), možnost rychlejší diagnózy díky nahlédnutí do pacientovy anamnézy (60 procent) a zamezení nežádoucích lékových interakcí (59 procent).

Pomocník při administrativě

Jenže podle zástupců absolventů medicíny a lékařů účastnících se dalšího vzdělávání je zatím využívání umělé inteligence velmi zřídkavé. Deník Deutsches Ärzteblatt se totiž mediků nebo mladých absolventů medicíny ptal, jak nástup umělé inteligence pronikl do studijních programů či dalšího vzdělávání zdravotníků v Německu.

„Umělou inteligenci v naší lékařské praxi téměř nepoužíváme, i když jsme relativně mladý tým. Nedávno jsem však testovala několik nástrojů umělé inteligence, včetně ChatGPT, a kladla jim různé lékařské otázky. V závislosti na modelu se kvalita odpovědí velmi liší. Vzhledem k tomu, že medicína se rychle vyvíjí, bude umělá inteligence hrát v budoucnu důležitou roli,“ uvedla osmadvacetiletá Klara Münchová, praktické lékařka z Hesenska, která se zároveň účastní dalšího vzdělávání pro zdravotníky.

Mohlo by vás zajímat

Pediatrička Nele Gladbachová pracující v jedné z brémských nemocnic, která je zapojena do dalšího vzdělávacího programu, rovněž upozornila, že využívání umělé inteligence je v její praxi zřídkavé. „V pediatrické praxi pracuji rok, a to jak v dětské nemocnici, tak jako samostatná pediatrička. Ani v jednom z pracovišť ale umělou inteligenci téměř nepoužívám,“ prozradila pro Deutsches Ärzteblatt.

K učení i výzkumu

Gladbachová vidí potenciál AI zejména v ulehčení administrativy, a to zejména při psaní lékařských zpráv. Zároveň ale vidí prostor, jak by AI mohla pomoci i samotným pacientům. „Bylo by také skvělé, kdyby umělá inteligence mohla pacientům připomínat důležité diagnostické kroky a zadávat výsledky do příslušných programů,“ dodala pediatrička.

Neurochirurg Karim Elshenawy z nemocnice v Bochumi přiznává, že sám se s umělou inteligencí zatím spíše seznamuje. „Na naší klinice umělou inteligenci stále používáme velmi málo. Já ji používám především k učení. Umělá inteligence může být velmi efektivní při výzkumných studiích. Mohla by také přezkoumávat lékařská rozhodnutí ohledně terapií a léčebných postupů, a také je porovnávat s jinými údaji o pacientech,“ vysvětlil.

Právě ve výzkumu si umělou inteligenci bere na pomoc Lilly Reiková, která se dále vzdělává v interní medicíně a angiologii v Mnichově. „V současné AI používám především ve výzkumu, například pro shrnutí jeho hlavních závěrů a zjištění. Bylo by také užitečné mít rychlý přístup ke všem pokynům a publikacím pomocí jazykového modelu založeného pouze na ověřených datech, aby mohla být ochrana dat používána v souladu s evropským řešením,“ uzavřela pro deník Deutsches Ärzteblatt.