Řada inovativních postupů, o něž pacienti mají zájem, by měla být nastavena tak, že by si je bylo možné vybrat a nějakou část s nimi spojených nákladů si doplatit, řekla na summitu Zdravotnického deníku Technologie a inovace ve zdravotnictví výkonná a zdravotní ředitelka Innova Healthcare Markéta Hellerová.

Významným faktorem, který stále více ovlivňuje celý zdravotní systém včetně jeho efektivity a finanční udržitelnosti, jsou inovace. Zásadní otázka, o níž se v poslední době čím dál více diskutuje, zní, zda má pacient dostat možnost připlatit si za lepší léčbu, například v podobě méně invazivního vyšetření, lepší kloubní náhrady a podobně. A právě inovace jsou tím, co důležitost této otázky podtrhuje.

Bariéry přístupu k péči nehrozí

Co lze a co nelze hradit ze zdravotního pojištění, jaké inovativní postupy? „To je trošku výbušnější téma,“ říká Markéta Hellerová. „Ale právě inovace jsou podle mého názoru oblastí, kde by spoluúčast pacienta, respektive takzvaný nadstandard, dávaly smysl,“ dodává.

Zleva: ředitel Value Outcomes Tomáš Doležal, členka představenstva a výkonná a zdravotní ředitelka skupiny Innova Healthcare Markéta Hellerová a náměstek ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny Jan Bodnár.

Podotýká, že se neustále vedou diskuse o tom, jak nastavit nové způsoby úhrad směrem ke zdravotním pojišťovnám, ale zatím bezvýsledně. „Nemyslím si, že by to byla cesta s jakýmikoli bariérami přístupu k péči, to určitě ne. Jsou typy péče, které vždy musí být hrazeny z veřejného zdravotního pojištění, ale řada postupů, právě těch inovativních, o něž pacienti už dnes mají zájem, by měla být nastavena tak, že by si je pacient mohl vybrat a nějakou část s nimi spojených nákladů si doplatit,“ podtrhla.

Publikum summitu, který se odehrál v prostorech Hotelu Fitzgerald Praha.

Dnešní cesta, kdy si pacient sice může vybrat lepší variantu, ale pak musí uhradit celou péči, podle Hellerové představuje daleko větší bariéru, než kdyby se umožnily jen doplatky mezi standardní a lepší variantou. Pacienti se o inovace zajímají, ptají se na ně, jsou v tomto směru aktivní, a i jejich ochota do svého zdraví investovat peníze se v tomto směru mění. „Rozhodně si nemyslím, že by zavedení nadstandardu a umožnění doplatků znamenalo jakoukoliv bariéru přístupu ke zdravotní péči,“ zopakovala Markéta Hellerová.

Umělá inteligence hraje prim

Mezi nejmodernější výdobytky, které využívají zdravotnická zařízení pod křídly společnosti Innova Healthcare, patří i umělá inteligence (AI). Ta přichází na řadu už na samotném začátku pacientovi cesty systémem. „Umělou inteligenci využíváme v komunikaci s našimi klienty. Pacient, když má nějaký požadavek, tak jej chce vyřešit co nejdříve,“ nastiňuje Hellerová. „Původní komunikační prostředky, jako telefony či e-maily, už dnes asi nejsou ta správná cesta,“ dodává.

Zleva: ředitel společnosti Value Outcomes Tomáš Doležal, výkonná ředitelka Innova Healthcare Markéta Hellerová, náměstek ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny Jan Bodnár, moderátor summitu a šéfredaktor Zdravotnického deníku Tomáš Cikrt a ředitel odboru regulace cen a úhrad ministerstva zdravotnictví Tomáš Troch.

Jako další příklad využívání umělé inteligence uvádí radiologii, kde AI může významně usnadnit nebo také zrychlit práci na jednotlivých odděleních. „Výsledky AI jsou dnes brány jako podpůrný, druhý názor, jako druhé čtení. Ale právě v případě radiologie jsou do budoucna otevřené dveře tomu, že postupem času, jak se budou výsledky zpřesňovat, už to nebude muset být jen druhý názor, druhé čtení,“ nastiňuje.

Pacienti vyžadují inovace i v přístupu

Zásadní význam pro využití umělé inteligence má také další faktor. „Pacient dnes stále více chce individualizovanou péči. Chce, aby přístup k němu byl opravdu postaven na úplně jiných hodnotách. Aby nastoupila minimalizace, aby se šetřil jeho čas, aby měl pocit, že je ten, kdo je do procesu léčby čím dál více zapojený. A toto vše je postaveno na technologiích. Na přístupu k informacím. Přístupu ke zdravotnické dokumentaci. K zasílání všech výsledků různou zabezpečenou formou, která mu umožní být aktivním účastníkem toho procesu,“ uzavírá Markéta Hellerová.

Foto: Radek Čepelák

Zdravotnický deník děkuje za laskavou podporu summitu společnostem VZP, ZPMV, Roche, Novartis, Alk, Abbvie, Abbott, AKESO, MEDDI hub, Zentiva, Sprinx a Plzeňskému kraji.

Zleva: majitel a generální ředitel MEDDI hub Jiří Pecina, ministr zdravotnictví Vlastimil Válek a šéfredaktor Zdravotnického deníku a moderátor summitu Tomáš Cikrt.
Do diskuzí v kuloárech se zapojil i místopředseda zdravotního výboru Poslanecké sněmovny a předseda správní rady Tom Philipp, na snímku s Evou Karáskovou, předsedkyní  Sekce zdravotnictví a sociálních služeb Hospodářské komory.
Zleva: moderátor summitu a šéfredaktor Zdravotnického deníku Tomáš Cikrt, ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny Zdeněk Kabátek a ředitel Zdravotnických zařízení Ministerstva spravedlnosti Ondřej Felix.
Hlediště summitu bylo plné.
Zleva: moderátor summitu a šéfredaktor Zdravotnického deníku Tomáš Cikrt, ředitel Státního ústavu pro kontrolu léčiv Tomáš Boráň a ředitel odboru zdravotnických prostředků Všeobecné zdravotní pojišťovny Jiří Štěrba.
Diskuze v kuloárech summitu.
Ředitel Value Outcomes Tomáš Doležal.
Ředitel Národního centra elektronizace zdravotnictví Ministerstva zdravotnictví Petr Foltýn.