Vyplatí se konkrétní vakcíny na vybrané choroby, nebo poměr nákladů a přínosů hovoří v jejich neprospěch? To je otázka, na kterou by mělo odpovědět zavedení hodnocení zdravotnických technologií (HTA) u vakcín. O zkušenostech Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) na tomto poli promluvila na sympoziu Zdravotnického deníku Strategie vakcinace pro Českou republiku Petra Chytilová ze Sekce cenové a úhradové regulace SÚKL.
O hodnocení zdravotnických technologií (HTA) u vakcín už se nějakou dobu mluví, nyní se ale blíží okamžik, kdy by se konečně mohlo začít provádět. V rámci pozměňovacího návrhu bylo totiž přidáno k novele zákona o veřejném zdravotním pojištění, která nyní čeká na projednání v Senátu.
SÚKL si přitom rozhodl vyzkoušet hodnocení už v roce 2023, a to na očkování proti pneumokoku, konkrétně u vakcín Vaxneuvance (PCV15, s ročním přeočkováním vakcínou Pneumovax) a Apexxnar (PCV20). Počítal přitom s plnou úhradou ve výši maximální ceny pro konečného spotřebitele.
„Postupovali jsme stejně jako u HTA léčivých přípravků. Zpracované hodnocení jsme pak předali ministerstvu zdravotnictví, potažmo Národní imunizační komisi. Zde působil zástupce SÚKL jako zpravodaj a zkušenost je podobná, jakou máme s hodnocením přípravků pro vzácná onemocnění,“ přibližuje Petra Chytilová.
Scházejí reálná data
Analýza byla provedena z perspektivy zdravotních pojišťoven, přičemž byl použit takzvaný statický model, který nezohledňuje přínos očkování ve smyslu přenosu infekčního onemocnění či kolektivní imunity. Brána byla v potaz cílová populace 65+. Problémem ovšem byla chybějící česká data, případně jejich nejednotnost – výskyt pneumokokového onemocnění byl totiž podle Státního zdravotního ústavu (SZÚ) jiný než dle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS). „Pro ověření reálné situace v České republice bylo téměř nemožné získat data odpovídající epidemiologické situaci,“ konstatuje Chytilová.
Zahrnuta dále byla doba účinnosti vakcín i její pokles v čase. Dalším důležitým aspektem byla kvalita života obecné populace dle věku, snížení kvality života v důsledku onemocnění i trvalé následky. I zde ovšem nastal problém s chybějícími daty z České republiky.
Mohlo by vás zajímat
Rok kvalitního života za 66 a 300 tisíc
Při hodnocení dopadů na rozpočet pak SÚKL narazil na ochotu obyvatelstva nechat se očkovat, od čehož se odvíjí velikost proočkované populace. Analýza tak počítala s 25% proočkovaností v cílové populaci.
Komparátorem byla po vzoru léčiv vakcína, která je pro věkovou skupinu nad 65 let hrazená, tedy Prevenar 13. Protože v tuto chvíli nejsou známy podmínky, za jakých by byly vakcíny považovány za nákladově efektivní, bylo výsledkem analýzy konstatování, že pokud by šlo o léky, obě vakcíny splňovaly hranici ochoty platit, tudíž by byly nákladově efektivní. U léčiv je přitom uplatňovaná hranice ochoty platit 1,2 milionu korun za QALY, tedy jeden rok života v plné kvalitě. U vakcíny Vaxneuvance ovšem jedno QALY vyšlo na zhruba 300 tisíc korun a u Apexxnaru na 66 tisíc.
„Díky pilotnímu projektu HTA vakcín jsme měli možnost si vyzkoušet nový typ hodnocení. Získali jsme zkušenosti v tom, jaké jsou rozdíly mezi léčivými přípravky a vakcínami, kdy jedním z hlavních je, že u vakcín nás zajímá prevence výskytu a šíření onemocnění, zatímco u léku je to léčba konkrétního onemocnění u proměnného pacienta. Zajímala nás také perspektiva, kdy u léčivých přípravků se díváme na perspektivu zdravotních pojišťoven, u léků na vzácná onemocnění už ale v současné době hodnotíme i celospolečenskou perspektivu. Smyslem vakcinace je přitom právě celospolečenská perspektiva,“ vysvětluje Chytilová.
Léky na vzácná onemocnění ústav také zvládl
Prozatím jde o jedinou zkušenost SÚKL s HTA u vakcín. Ne že by si ústav nechtěl nanečisto vyzkoušet více analýz, k nim by ovšem byla potřeba podání držitelů o registraci. A i když se loni snažil SÚKL udělat HTA u očkování proti rotavirům, nakonec se to nepovedlo. Ústavu tak nezbude, než se učit za pochodu.
„Bohužel neovlivníme, jak nám přijdou žádosti – jestli přijde jedna za měsíc, nebo deset. Máme ale zkušené kolegy, kteří dělají léčivé přípravky, a i když je tu rozdíl, v něčem je to stejné, takže můžeme tyto zkušenosti aplikovat. Navíc u přípravků na vzácná onemocnění také v roce 2022 nikdo nevěděl, jak to budeme dělat, a teď nám to funguje,“ dodává Petra Chytilová.
Zdravotnický deník děkuje za laskavou podporu summitu společnostem GSK, VZP a MSD.
Foto: Radek Čepelák
