Antibiotická rezistence (AMR), čili odolnost bakterií vůči antibiotikům, představuje jedno z největších současných zdravotnických rizik. Ukrajina se s tímto problémem potýká za mimořádně náročných podmínek. Na mezinárodní konferenci Global Healthcare Initiative for Ukraine, která se nedávno konala v Praze, vystoupil Arkadii Vodianyk, expert Světové zdravotnické organizace (WHO) působící v ukrajinské kanceláři, s naléhavým varováním: Antimikrobiální rezistence není novým problémem, ale válka ji dramaticky zhoršila.
Od začátku ruské invaze bylo na Ukrajině zaznamenáno více než 2250 útoků na zdravotnická zařízení. To vedlo k výraznému narušení preventivních programů, očkování i každodenního poskytování péče. Zranění vyžadující antibiotickou léčbu se stala každodenní realitou, ale v mnoha případech nejsou k dispozici dostatečné kapacity k dodržování standardních protiepidemických opatření.
„Nemocnice jsou přetížené, personálu je málo a pacienti často přecházejí mezi různými zdravotnickými zařízeními, což dále podporuje šíření nemocničních nákaz,“ upozornil Vodianyk.
První kroky k řešení: národní plán a mezinárodní spolupráce
Ukrajina přijala první národní akční plán pro boj s AMR na období 2019–2023, který podle Vodianyka „úspěšně vytvořil legislativní rámec pro dohled nad antibiotickou spotřebou, infekční prevenci a přístup One Health.“ Koncept One Health, který propojuje lidské, zvířecí a environmentální zdraví, je v boji proti antibiotické rezistenci klíčový. Ukrajina jej aktivně začleňuje do národní strategie, což oceňuje i WHO.
Součástí implementace byly například elektronické recepty na antibiotika, zákaz používání antimikrobiálních látek pro růstový stimul u zvířat či zavedení minimálních požadavků na infekční kontrolu v nemocnicích. WHO podporuje zemi v oblasti školení personálu, rozvoje laboratorní sítě a sběru dat – přes 2500 zdravotníků bylo proškoleno v oblasti infekční prevence, proběhlo přes 80 technických návštěv a více než 200 laboratoří prošlo posílením kapacit.
Výzvy do dalších let: nový plán a důraz na vědu
Navzdory úspěchům prvního plánu je jasné, že válka situaci zkomplikovala. WHO i ukrajinské ministerstvo zdravotnictví proto připravily druhý národní akční plán pro roky 2024–2026, který je plně v souladu s globálními strategiemi WHO. Dlouhodobý cíl je stanoven do roku 2030.
Strategické priority zahrnují:
Mohlo by vás zajímat
- Posílení systémů infekční prevence v nemocnicích
- Vybudování kapacit mikrobiologických laboratoří
- Zavedení dohledu nad patogeny rezistentními k léčbě a nad spotřebou antibiotik
- Zajištění welfare zvířat a veterinárního dohledu
- Zvyšování povědomí u zdravotníků i veřejnosti
- Podpora vědeckého výzkumu
Podle Vodianyka je třeba vybudovat odolný systém, který zvládne chránit zdraví obyvatel i za mimořádných podmínek. Antibiotická rezistence se totiž na frontové linii nezastaví.
