Česko by již brzy mělo mít svou národní očkovací strategii. Dokument, který se problematikou zabývá komplexně od schvalování a úhrady vakcín přes komunikaci vůči laické i odborné veřejnosti po hodnocení imunizačního programu, nyní jde do vnitřního připomínkového řízení a definitivně by měl být schválen vládou do konce roku. Na 3. ročníku sympozia Zdravotnického deníku Strategie vakcinace pro Českou republiku to potvrdila hlavní hygienička a šéfka Státního zdravotního ústavu Barbora Macková.
„Česká republika, co pomatuji, neměla národní očkovací strategii jako komplexní dokument, který se snaží popsat všechny oblasti, kterých by se měla týkat. Nevymýšlíme nic, co by se neinspirovalo strategiemi z okolních zemí,“ uvedla také Barbora Macková.
Na tvorbě dokumentu, která trvá již rok, se vedle ministerstva podílejí odborné společnosti, které jsou součástí Národní imunizační komise, a také zdravotní pojišťovny. Tento měsíc by strategie měla zamířit do vnitřního připomínkového řízení, v červnu dojde k vypořádání připomínek a materiál bude předložen na poradě vedení ministerstva. Macková doufá, že přijetí strategie neovlivní politické změny vyplývající z podzimních voleb do Poslanecké sněmovny a že tak bude schválena novou vládou do konce tohoto roku.
Strategie má celkem 6 priorit:
- Prevence a kontrola infekčních onemocnění
- Zajištění bezpečných dodávek a dostupnosti očkovacích látek
- Monitorování bezpečnosti očkovacích látek
- Budování důvěry veřejnosti a zdravotníků
- Zavádění nových vakcín prostřednictvím transparentního modelu hodnocení
- Hodnocení imunizačního programu
Součástí by tak mělo být i to, aby vstup nových vakcín byl transparentní, systémový a stále stejný, kdy budou pravidla nastavena předem. Ambicí je nastavit harmonogram vstupu vakcín s tím, že by měly být stanoveny priority zohledňující pohled veřejného zdraví.
Jedna chřipka, 2 týdny nemocenské
Velkou výzvou je budování důvěry vůči očkování, a to nejen vůči veřejnosti, ale i vůči zdravotníkům. „Očkování není jednotně vnímáno ani mezi lékaři. Přitom je to nejjednodušší nástroj prevence infekčních onemocnění, který navíc pomáhá regulovat antibiotickou rezistenci. Edukační a komunikační aktivita tak musí být vedena nejen vůči laické, ale i odborné veřejnosti a stakeholderům, kteří rozhodují,“ podtrhává Macková.
Na strategii proto ministerstvo zdravotnictví spolupracuje také s MPSV či Hospodářskou komorou. Zaměstnavatelé totiž mohou očkování podpořit v rámci svých benefitů, protože jsou to právě oni, kdo vydělá na nižší nemocnosti. „Zaměstnavatelé si jsou vědomi toho, že když budou mít zdravé zaměstnance, budou chodit do práce a mít větší produktivitu, nakonec to pro ně bude mít ekonomický efekt. V roce 2023 přitom bylo více než 100 tisíc neschopenek z důvodu chřipky a průměrná doba pracovní neschopnosti činila 13 dnů, což není málo,“ vysvětluje Barbora Macková.
Mohlo by vás zajímat
Podle Hospodářské komory tak ve výsledku mohou nízká proočkovanost a následné zdravotní dopady přinést roční ekonomické ztráty v řádu desítek miliard korun.
Obnoví se sérologické přehledy?
Důležitým nástrojem, která se v poslední době povedlo zavést a jenž může velmi pomoci při zvyšování proočkovanosti, je registr očkování – byli jsme totiž jednou z posledních evropských zemí, která neměla elektronickou evidenci. Do systému už nyní mají přístup všichni očkující poskytovatelé, kteří do něj zanášejí údaje, a díky tomu je u každého pacienta přehled o tom, jaká očkování podstoupil. Zároveň získáváme informace o proočkovanosti, od čehož se pak může odvíjet tvorba zdravotní politiky.
Zatímco v elektronizaci na poli očkování jsme se zlepšili, v další oblasti ještě máme velké rezervy. „Ve většině evropských zemí jsou realizovány sérologické přehledy, které ukazují opravdový stav imunity populace. My jsme je dělali do roku 2001 v pravidelných intervalech, od té doby ale proběhly jen jednou. Doufám, že se i v návaznosti na plnění strategie podaří vrátit zpět pravidelnost provádění sérologických přehledů,“ poukazuje Macková.
Dalším cílem by mělo být k provádění očkování maximální využití všech možných kapacit. Od začátku roku byly odstraněny překážky, které bránily očkování pacientů v nemocnicích, takže je dnes možné očkovat hospitalizované pacienty. Snahou je zapojit do vakcinace i ambulantní specialisty a ve hře je také očkování v lékárnách, k němuž už se u chřipky vyjádřila souhlasně i vakcinologická společnost.
Zdravotnický deník děkuje za laskavou podporu summitu společnostem GSK, VZP a MSD.
Foto: Radek Čepelák
