Posílit roli praktiků a sester, ale i zaměstnavatelů a škol v prevenci, zatraktivnit osvětové kampaně a sledovat jejich efektivnost a také podpořit prevenci legislativně. K tomu vyzvali účastníci konference Udržitelné zdravotnictví díky prevenci, která se uskutečnila ve Sněmovně.
Mezi zásadní výzvy budoucích let pro tuzemské zdravotnictví označil předseda spolku Mladí lékaři Albert Štěrba to, aby se vypořádalo s nárůstem chronicky nemocných a polymorbidních pacientů, aby se podařilo rozvinout dlouhodobou a pro mladé lékaře zatraktivnit geriatrickou péči, která kapacitně ani strukturálně nedostačuje, nebo aby byla rozvíjena komunitní a domácí péče. „Problémem je přitom také nedostatek a stárnutí zdravotnického personálu, což má v některých regionech za následek horší dostupnost péče,“ dodal Štěrba.
Zdravotní gramotnost neznamená vyplnit dotazník
Předseda Mladých lékařů upozornil i na nízkou efektivitu prevence civilizačních nemocí. „Přes 70 procent úmrtí v České republice má spojitost s nějakou preventabilní chronickou nemocí. Lidé přitom mají nízkou zdravotní gramotnost,“ řekl.
„Zdravotní gramotnost není to, že člověk vyplní nějakou anketu nebo že má dostatek informací. Zdravotní gramotnost je schopnost člověka zhodnotit dostupné informace prospěšně a účelně ve prospěch svého zdraví,“ řekla k tomu na konferenci ředitelka Státního zdravotního ústavu a hlavní hygienička Barbora Macková.
Dělejme kampaně atraktivněji
„Potřebujeme posílit roli praktiků v prevenci a chronické péči a také do prevence více zapojit celou škálu specializací – fyzioterapeuty, nutriční specialisty, psychology, farmaceuty a další,“ míní Štěrba, podle něhož by se do zvýšení zdravotní gramotnosti a povědomí obyvatel o prevenci měli kromě zdravotníků intenzivně zapojit také zaměstnavatelé a základní školy.
Ke změně způsob komunikace a větší kreativitě kampaní na konferenci vyzval ředitel Institutu pro zdravotní ekonomii, politiku a inovace Masarykovy univerzity Jakub Hlávka, což ilustroval na několika atraktivních kampaních ze západních zemí zaměřených na rizikové chování dětí a mládeže. „Nálepka prevence nestačí. Měli bychom hledat podklady a data o tom, že věci, které děláme jsou klinicky a ekonomicky efektivní,“ řekl.
Potřebná je podle Štěrby reforma primární péče a přijetí některých legislativních opatření – například zvýšení daní na alkohol a tabák a regulace reklamy na ně. „Otázkou také je, jestli není dnes prevence příliš roztříštěná a nepomohlo by její centrálnější řízení,“ dodal.
Využijme odborný potenciál sester
Miliony Čechů trpící kardiovaskulárními onemocněními i polovina tuzemské populace starší 75 let trpící jedním ze závažných chronických onemocnění. Varovná data ukázal na konferenci vědecký ředitel Národního screeningového centra Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ondřej Májek. „To má dopad nejen na zdraví, délku a kvalitu života jednotlivců, ale i zásadní negativní vliv na veřejné rozpočty,“ upozornil a také vyzval k podpoře screeningových programů.
Prevenci považuje spolu s digitalizací, umělou inteligencí a managementem péče za „jeden z mála nástrojů, které skutečně mají potenciál nejen zachovat kvalitu a bezpečnost péče, ale zároveň i zajistit potřebnou stabilitu a efektivitu zdravotního systému“, poslankyně a členka Výboru pro zdravotnictví Ivana Mádlová (ANO), která spolu se svou stranickou kolegyní Věrou Adámkovou konferenci na půdě Sněmovny zaštítila.
Poslankyně na konferenci zdůraznila potřebu většího angažování sester v prevenci. „Je velká škoda, že odborný potenciál sester není v primární péči, ale ani v dlouhodobé péči nebo v péči o chronicky nemocné plně využit,“ řekla s tím, že větší využití odborného potenciálu sester má podporu i v lékařském stavu.
Screening v lékárnách?
Ve svém příspěvku o prevenci se proti snahám o přenesení screeningu a prevence do lékáren vymezil předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka. „Hrozí dezorganizace systému prevence. Screening je specifická disciplína a nemůže to být nahodilé vyšetřování nějakého parametru bez dalších následných kroků,“ uvedl.
Podle Šonky by hrozily multiplicity ve vyšetřeních a varoval i před neexistencí zdravotnické dokumentace pacientů v lékárnách. „Jde o marketingovou záležitost, která dává smysl lékárně, ale rozhodně by to nemělo být hrazeno ze zdravotního pojištění a vydáváno za screening nebo za prevenci,“ řekl Šonka s tím, že falešný dojem, že lidé podstoupili screening v lékárně je může spíše odradit od screeningu „skutečného“.
Začněme už na školách
Na konferenci zazněl i hlas pacientů. Pacientskou vizi zdravotnictví v roce 2035, dokument, který vznikl z iniciativy Národní asociace pacientských organizací a jehož podstatnou část tvoří právě zdravotní gramotnost a prevence, představila předsedkyně České aliance pro kardiovaskulární onemocnění Kristýna Čillíková. „Zdravotní prevence by měla začínat na školách, její základy by měly být pokládány již od útlého věku. Při našich osvětových aktivitách často vidíme, jak je těžké měnit názory a návyky starších lidí,“ představila jednu ze základů pacientské vize.
Představila i další body Pacientské vize. „Alespoň třetina členů správních rad zdravotních pojišťoven by měla být volena zástupci pacientů – tak, aby se pacienti mohli reálně podílet na tvorbě pojistných plánů,“ popsala jeden z nich.
Čilíková také představila Kardiovaskulární plán pro období 2025 až 2035 a účastníky konference pozvala na Evropskou kardiologickou konferenci Zdravotnického deníku, kde bude 24. června podrobně diskutováno, jak implementace Kardiovaskulárního plánu pokračuje.
