Alzheimerova choroba – nemoc, na kterou si nebudeme pamatovat. Tak zněl výstižný název semináře na půdě Poslanecké sněmovny, který zmapoval současný stav i budoucí možnosti léčby této zákeřné nemoci. A jak ve své úvodní přednášce varoval ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek, také nemoci v letech budoucích stále rozšířenější.
Představením zajímavých dat o pacientech s Alzheimerovou chorobou uvedl seminář ředitel ÚZIS Ladislav Dušek. „Léčených pacientů se skutečně jasně prokázanou Alzheimerovou nemocí bylo v roce 2023 přes 79 tisíc. Mnoho pacientů – zejména těch ve vyšším věku – má navíc vykázanou nějakou nespecifickou demenci,“ upozornil. Takových léčených pacientů bylo předloni přes 128 tisíc.
Demografie je naprosto neúprosná
„Když se řekne Alzheimerova nemoc, představíme si lidi ve věku nad 85 let a na konci života. Ale to bohužel vůbec není pravda. Polovina těchto pacientů má před sebou podle statistick 10letou očekávanou dobu života. A prevalence se začíná zvedat prudce nahoru už od 65 let,“ upozornil ředitel ÚZIS s odkazem na následující graf:
Data ukazují velký nárůst počtu diagnostikovaných s Alzheimerovou chorobou (53,8 tisíce v roce 2015 oproti 79,2 tisíce v roce 2023) i s Alzheimerovou chorobou a nespecifickou demencí (92 tisíc v roce 2015 oproti 128,4 tisíce v roce 2023), ale také značné zvýšení nákladů za péči o ně, které s narůstajícím počtem nemocných úzce souvisí. Náklady od roku 2018 do roku 2023 stouply o 56 % a dosáhly už téměř 21 miliard korun ročně z veřejného zdravotního pojištění, jak ukazuje následující graf:
Vysoce pravděpodobné, ne-li jisté, přitom je, že počty pacientů i výše nákladů budou ještě výrazně stoupat. Jak totiž ředitel ÚZIS varoval, očekávaný vývoj rozhodně nevyvolává optimismus. „Další vývoj nebude úplně dobrý, protože demografie je naprosto neúprosná. Českou republiku čeká demografická katarze – za 15 let, protože do věku nad 65 let ‚doputuje demografický Mount Everest‘, tedy početná generace ‚Husákových dětí‘, následovaný reprodukčním propadem z 90. let. Takže budeme mít historicky největší počet nemocných seniorů a nejmenší počet práceschopných lidí,“ upozornil Dušek. A dodal, že generace „Husákových dětí“ určitě nebude zdravější než generace dnešních seniorů.
Zmapování terénu díky ‚sociálním‘ datům
Ladislav Dušek upozornil ve své přednášce i na jiný zajímavý aspekt. Přes všechny úspěchy v centralizaci dat existovalo podle něj do roku 2023 mnoho otázek, na které nebyla možná odpověď: Kde jsou ošetřováni a léčeni pacienti? Kolik jich je ošetřováno v domácím prostředí? Zajišťujeme dostatečně sociální i zdravotní péči těžce nemocným pacientům? A vrací se draze léčení pacienty do práce? „Odpovědět na tyto otázky pomáhá výrazně odpovídat mezirezortní spolupráce s ministerstvem práce a propojení s daty České správy sociálního zabezpečení,“ řekl Dušek, který toto mezirezortní propojení velmi pochválil.
„Díky datům z ministerstva práce a sociálních věcí jsme například schopni zmapovat, kdo se o pacienty s Alzheimerovou nemocí stará. A velmi mě překvapilo, když jsme zjistili, že v celkovém součtu 45 % pacientů je v domácím prostředí a starají se o ně tedy neformální pečovatelé,“ popsal Dušek. A dodal, že v nejmladší věkové skupině pacientů 50 až 64 let je převážně v domácí péči dokonce 66 procent z nich.
Dlouhá nemoc, která začíná nenápadně
Alzheimerova choroba, která v pozdějších fázích pacientovi nedovolí, aby se o sebe postaral sám, a tak je odkázán na péči blízkých nebo pečujících profesionálů, začíná často zcela nenápadně a po velmi dlouhé období může zůstat nepozorována. „Je to velmi dlouhé onemocnění. V průměru trvá 30 let, kdy v prvních 20 letech dochází ke změně metabolismu v mozku. Ale ani nemocný, ani jeho okolí si ještě nemusí ničeho všimnout,“ upozornil na nepříliš známý fakt o nemoci, která zodpovídá za dvě třetiny demencí vedoucí Kognitivního centra při Neurologické klinice 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Motol Jakub Hort.
„Zdá se přitom, že období takzvané preklinické fáze nemoci, tedy oněch zmíněných 20 let, kdy se metabolismus mění a dochází k nevratným změnám, by v blízké budoucnosti mělo být cílovou skupinou pro léčbu,“ vysvětlil.
V dalším článku se zaměříme na možnosti přicházející nové biologické léčby, o níž odborníci na semináři diskutovali.
