Diabetologie je diskriminována. Zajišťuje sice široké spektrum činností i za jiné odbory, na výši úhrad se to ale neodráží. Na sympoziu Zdravotnického deníku Ekonomika a management diabetologie to řekl předseda České diabetologické společnosti Martin Prázný.
Co se financování diabetologické péče týče, diabetologové podle Prázného nejsou – a ani nemohou být – úplně spokojeni. „Dohodovací řízení neskončilo dohodou, takže diabetologie je i v letošním roce hrazená podle úhradové vyhlášky. A úhradová vyhláška nám přisoudila hodnotu bodu, ze které ze které nejsme úplně šťastní,“ popsal Prázný.
Úhrady neodpovídající realitě
Diabetologové podle jeho slov situaci vnímají do jisté míry jako diskriminaci. „Protože existuje rozdílné hodnocení pro jednotlivé odbornosti a my se s hodnotou 0,94 koruny za bod řadíme k nejméně hodnoceným oborům. Doufám, že to není vnímáno tak, že jsme tedy ti nejhorší,“ uvedl na sympoziu Prázný a dodal, že v tuto chvíli je dokonce i péče o nekomplikované pacienty u praktických lékařů hodnocena pojišťovnami lépe než péče o komplikované diabetiky u diabetologa.
A zmínil, že stejnou hodnotu bodu jako diabetologie mají například geriatrie nebo klinická osteologie. „Myslím si, že to už neodpovídá realitě, vzhledem k tomu, že dnes poskytujeme široké spektrum péče i za některé jiné odbornosti,“ upozornil předseda České diabetologické společnosti. Pochválil nicméně bonifikační programy, které diabetologům poskytují Všeobecná zdravotní pojišťovna a Česká průmyslová zdravotní pojišťovna.
Problémy s některými plátci
Prázný naopak zkritizoval počínání některých menších plátců. „Trochu nás děsí činnost některých menších zdravotních pojišťoven, která je vydávána za revizní, ale je to činnost spíše represivní,“ uvedl.
Mezi příklady takové činnosti zmínil například to, že v případě intolerance nebo kontraindikace metforminu odmítají některé pojišťovny svým klientům hradit modernější léčbu, a to přesto, že je starší léčba (například sulfonylureou) rizikovější.
„Tuto otázku jsme otevřeli i se Státním ústavem pro kontrolu léčiv a věříme, že se nám nějakým způsobem časem podaří tedy najít řešení, které činnosti na hranici etiky pro pacienty a na hranici diskriminace omezí a které umožní, že budeme moci používat moderní terapii i pro pacienty, kteří nemají úplně ‚mainstreamový‘ profil,“ poznamenal Prázný.
Možnost stamilionových úspor
To by mělo podle Prázného nejen naprosto zásadní vliv na kvalitu života pacientů, ale přineslo by to i značné finanční úspory. Jak ukázal na datech z analýzy, která vznikla ve spolupráci Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP) se společností Value Outcomes, pokud by se většina pacientů s diabetem druhého typu dostala k moderní léčbě, například jen v léčbě komplikací a důsledcích úmrtí těch, kteří trpí i aterosklerotickým kardiovaskulárním onemocněním, by systém ročně ušetřil více než 400 milionů korun.
Diabetologie ruku v ruce s obezitologií navíc prokazatelně prostupují i do řady dalších oborů. „Spektrum účinků moderních léků zdaleka přesahuje diabetologii, máme pozitivní data po kardiovaskulární systém, pro cévní mozkové příhody, pro nefropatie, závislosti, ale i mentální zdraví,“ upozornil Prázný.
Screening slaví úspěch
Předseda České diabetologické společnosti popsal i další zásadní problém, se kterým se podle něj v současnosti jeho obor potýká. „Obrovsky nás limituje to, že nám v tuto chvíli chybí responzivní partner na ministerstvu zdravotnictví, kde nás brzdí komunikační blok, což neprospívá celému systému. V tuto chvíli kvůli tomu jako odborná společnost nejsme schopni prosazovat management diabetologie podle národního plánu, který by byl koordinovaný a založený na konsenzu,“ řekl na sympoziu.
Za významný úspěch české diabetologie naopak označil zavedení screeningového programu na diabetickou retinopatii. „Během poměrně krátké doby se podařilo do více než třetiny diabetologických ambulancí zavést automatický screening diabetické retinopatie pomocí kamer s umělou inteligencí. V tuto chvíli máme vyšetřených odhadem 100 tisíc pacientů s diabetem, u nichž je 13procentní záchyt. To znamená, že u dalších 13 tisíc pacientů jsme identifikovali potenciálně zrak ohrožující onemocnění, které jsme schopni léčit,“ pochválil Prázný.
Vytvořit ‚výhybky‘ v systému
Na sympoziu mluvil i o organizaci péče o diabetologické pacienty a o spolupráci s praktiky. „Vůbec nevnímám praktické lékaře jako nějaké naše konkurenty, vnímám je jako velice významnou složku zdravotní péče v České republice. Jejich hlavní rolí v péči o pacienta s diabetem je včas ho při prevenci zachytit, včas u něj zahájit léčbu a také ho včas posunout dál, pokud léčba nevede k uspokojivým výsledkům, nebo pokud má pacient rozvinuté komplikace. Možnosti, které má diabetolog, jsou širší, umožňují agresivnější a přitom bezpečnou léčbu, což znamená lepší prognózu z hlediska komplikací i z hlediska dožití,“ míní předseda České diabetologické společnosti.
„Takže z mého pohledu by bylo optimální, kdybychom dokázali nalézt cestu, kterou bychom sledovali a monitorovali pohyb pacienta zdravotnickým systémem. A měli bychom nějaké ‚výhybky‘, které by pacienta vždy nasměrovaly do optimální péče,“ řekl s tím, že věří tomu, že by se takový systém dal nastavit na základě Národního diabetologického registru, který poskytuje otevřená data.
Podle Prázného nehrozí, že by tuzemští pacienti na diabetologickou péči nedosáhli. „Diabetologů je relativně dost a pokud se pacient nedostane k diabetologovi, je taková situace vždy vyřešena během jednoho nebo dvou týdnů,“ řekl a připomněl, že krom dostatku specialistů-diabetologů jsou kapacitně k dispozici i diabetologická centra s komplexní péčí.
Foto: Radek Čepelák
Mohlo by vás zajímat
Zdravotnický deník děkuje za laskavou podporu sympozia Všeobecné zdravotní pojišťovně, České průmyslové zdravotní pojišťovně a společnostem Eli Lilly a Abbott.
