Poskytovatelé péče a plátci mají před sebou finální bitvu o balík peněz, který má být rozdělen v příštím roce. Zatímco velké nemocnice požadovaly růst o necelých 6 % a následná péče o 4 %, plátci nabídli v případě VZP stagnaci úhrad, u zaměstnaneckých pojišťoven pak dokonce 4 % pokles.
„Naše asociace šla do jednání s návrhem navýšení o 5,7 %, velmi zjednodušeně řečeno. U léků vázaných na centra byly naše požadavky vyšší, protože aktuální rozpočty nestačí, jsme ve značných deficitech, a navíc jsme v aktuálně platné úhradové vyhlášce přišli o část peněz na centra ve ‚prospěch‘ praktických lékařů. Nabídka VZP byla nulový růst, nabídka oborových pojišťoven pokles o 4 % oproti roku 2024. Neshodli jsme se na ničem a poradíme se v asociaci na dalším postupu,“ přiblížil Zdravotnickému deníku šéf Asociace nemocnic ČR (která sdružuje fakultní a další velké nemocnice) David Feltl.
Podobná situace je v následné a dlouhodobé péči. „Letošní dohodovací jaro proběhlo v naší skupině tak trochu nenápadně. Myslím, že přes velmi těžkou situaci ve svazu zdravotních pojišťoven, ale i VZP, byl jejich přístup velmi realistický. I poskytovatelé vnímali možnosti ekonomiky. Nebyl důvod ke zbytečným dohadům. Již napřed bylo jasné, že ale nedojde k dohodě a opět ten černý Petr zůstane na ministerstvu zdravotnictví,“ komentuje jednání místopředseda Asociace nemocnic ČR pro následnou a dlouhodobou péči Václav Volejník.
Obavy z požadavku odborů
Asociaci nemocnic ČR (AN ČR) přitom v segmentu následné a dlouhodobé péče navrhovala nárůst 4 % a přehodnocení tzv. bonusových položek. Oproti tom Asociace českých a moravských nemocnic (AČMN) navrhovala nárůst o 300 korun za každý typ ošetřovacího dne (psali jsme také zde).
„Další účastníci jednání se každý jeden přidali k AČMN a k AN ČR. Bylo jistě možno předpokládat, že případné nárůsty budou spíše jen těsně nad nulou. Svaz dokonce šel do minus 4 % pod nulu. To by ovšem velmi negativně zasáhlo nově nastartovanou obnovu u poskytovatelů následné a dlouhodobé péče. Zatím neznámou kapitolou jsou případné kroky odborů. Pokud přijdou opět s požadavky dost výrazného navyšování platů, bylo by to dle mne stejně negativní,“ dodává Volejník.
Budeme u ambulantních specialistů čekat déle?
K dohodě nedošli ani ambulantní specialisté, kteří dostali obdobnou nabídku jako lůžková péče – totiž nulu, potažmo minus 4 %. I oni vnímají situaci zdravotních pojišťoven, ta ovšem dle nich má řešení.
„Stížnosti zdravotních pojišťoven na to, že mají již dva roky deficitní rozpočty, jsou v poslední době nepřeslechnutelné. Je tedy asi pochopitelné, že se snaží sanovat své rozpočty. Když ne z jiného důvodu, tak určitě kvůli tomu, aby unikly riziku vyhlášení nucené správy. Je ale také obecně známým faktem, že v posledních 10 letech v sumě nemocnicím klesala výkonnost cca 2 % ročně, tedy za těch 10 let o cca 20 %. Přitom úhrady jim stoupaly. Při stárnutí populace nemusí být nikdo velkým odborníkem, aby mu bylo jasné, že přibylo i nemocných lidí. A nejsou-li v nemocnicích, jsou v ambulancích. A my víme, že tomu tak opravdu je. Stoupá nám počet pacientů a mění se jejich poměr v tom smyslu, že více je těch komplikovaných. Přitom nám platby od pojišťoven už v minulých letech dostatečně nedokompenzovaly nárůst našich nákladů a letos jsem dostali nabídku poklesu/stagnace tržeb,“ konstatuje předseda Sdružení ambulantních specialistů Zorjan Jojko.
Mohlo by vás zajímat

Právě proměnu medicíny směrem k ambulantní péči by tak podle něj měli plátci zohlednit. „Co se tedy dá jistě vyčíst zdravotním pojišťovnám v letošním dohodovacím řízení, je to, že v nabídkách jen nakopírovaly dosavadní poměr plateb jednotlivým segmentům a vůbec nezapočítaly přesuny péče mezi segmenty. To je jistě špatně. Pokud se toto nenapraví, pak my, samozřejmě, neuděláme objem péče, který se od nás chce, zbytečně se ještě dál natáhnou naše čekací doby, tím pádem pacienti péči dostanou později, což s sebou ponese vyšší pravděpodobnost hospitalizací – což by ale nebylo nutné, pokud by v ambulancích dostali péči včas – a zdravotní péče v ČR se jen zbytečně prodraží. A jistě platí i to, že pokud se to nenapraví letos, bude to příští rok ještě horší. A to včetně finanční situace pojišťoven,“ dodává Jojko.
Zubaři kývli na nulu
Jedním ze dvou segmentů (tím druhým jsou ambulantní gynekologové), který si v dohodovacím řízení s plátci už plácnul, jsou stomatologové.
„Ve stomatologii byla v souvislosti se změnami zákona o veřejném zdravotním pojištění změněna řada výkonů, výrobků a vznikly nové kódy, což vyžadovalo shodu Zubohradu, který zastupuje stomatology, a pojišťoven s pochopením ministerstva. Mimo zákonné změny nám pojišťovny při pokračující inflaci fakticky nabídly nulový růst. Vzhledem k nutnosti zavést novinky jsme ale i tak dospěli k dohodě, jinak by nešlo pracovat na zavedení největších změn od roku 1997, které musíme uvést v život během pár měsíců. Bude to velká změna i pro pacienty,“ okomentoval výsledek dohodovacího řízení prezident České stomatologické komory Roman Šmucler.