Zatímco klimatizace přináší vítané ochlazení během letních veder, může být při nesprávném používání zdrojem řady zdravotních problémů. Co vše hrozí, pokud chladíme bez rozmyslu?

Letní vedra jsou čím dál intenzivnější a klimatizace se stává běžnou součástí domácností, kanceláří i zdravotnických zařízení. Lidé ji vnímají jako účinný nástroj proti přehřátí a únavě. Jenže málo se mluví o jejích stinných stránkách. Při špatné údržbě nebo nevhodném nastavení se z ní může stát nejen nástroj nepohodlí, ale i příčina závažných zdravotních komplikací – od podráždění sliznic po chronická onemocnění dýchacích cest.

Suchý vzduch a podrážděné sliznice

Jedním z nejčastějších problémů spojených s klimatizací je vysušování vzduchu. Klimatizační jednotky totiž snižují vlhkost v místnosti, což může vést k vysoušení sliznic nosu, krku a očí. Suchý vzduch z klimatizace podle odborníků dokonce může narušit přirozenou obranyschopnost sliznic, čímž zvyšuje riziko infekcí horních cest dýchacích. Dlouhodobý pobyt v takovém prostředí může vést ke kašli, chrapotu nebo častějším rýmám.

Teplotní šok a termoregulační stres

Další riziko představují prudké teplotní rozdíly mezi venkovním a klimatizovaným prostředím. Časté přechody z horka do chladu mohou organismus zatěžovat, především u lidí s oslabenou imunitou, dětí a seniorů. Tělo se nedokáže rychle přizpůsobit a vzniká tzv. termoregulační stres. Ten může vést k bolestem hlavy, svalovým křečím, ale i zánětům močových cest nebo kloubů. Odborníci proto doporučují, aby rozdíl mezi vnější a vnitřní teplotou nepřesahoval 5–7 stupňů Celsia.

Šíření alergenů, bakterií a plísní

Neudržované klimatizace mohou být zdrojem škodlivých mikroorganismů. Filtry, které nejsou pravidelně měněny nebo čištěny, se stávají živnou půdou pro bakterie, viry, plísně i roztoče. Jeden z nejznámějších případů je tzv. legionelóza – bakteriální infekce způsobená Legionellou pneumophilou, která se může šířit právě prostřednictvím kontaminované klimatizace. Onemocnění má podobný průběh jako těžší zápal plic a u rizikových skupin může být i smrtelné.

Syndrom nemocných budov

Klimatizace hraje významnou roli i v tzv. syndromu nemocných budov (Sick Building Syndrome). Tento fenomén se projevuje nespecifickými symptomy jako únava, bolesti hlavy, podrážděné oči či kožní vyrážky u lidí, kteří dlouhodobě pobývají v uzavřených, klimatizovaných prostorách bez přístupu čerstvého vzduchu. Důvodem může být nejen samotné ochlazování, ale i špatná ventilace, chemické výpary nebo plísně.

Klimatizace ve zdravotnictví: nutnost i hrozba

Nabízí se otázka, zdali klimatizace nepředstavuje riziko ve zdravotnických zařízeních, kde se zpravidla koncentrují lidé s podlomeným zdravím. Na těchto místech je však klimatizace obvykle nezbytná – chrání pacienty i přístroje před přehřátím. Zvýšené riziko představuje, jen pokud není správně udržována. Podle výzkumů může kontaminovaná klimatizace přispět k nozokomiálním nákazám. Hygienická pravidla proto vyžadují pravidelnou kontrolu a dezinfekci systémů.

Jak používat klimatizaci bezpečně?

Aby klimatizace sloužila zdraví, nikoli proti němu, je třeba dodržovat několik základních pravidel:

  1. Pravidelná údržba a čištění filtrů, ideálně jednou měsíčně v domácnostech, ve veřejných budovách častěji.
  2. Přiměřený teplotní rozdíl mezi interiérem a exteriérem (do 7 stupňů Celsia).
  3. Zvlhčování vzduchu, například pomocí zvlhčovačů nebo otevřených nádob s vodou.
  4. Zajištění přívodu čerstvého vzduchu, případně kombinace s větráním.
  5. Správné směrování proudění vzduchu – nikdy přímo na lidi.

Klimatizace je v horkých měsících skvělý pomocník, ale nesmí se stát skrytým nepřítelem zdraví. Klíčem k jejímu bezpečnému užívání je prevence, pravidelná údržba a ohleduplnost k vlastnímu tělu. Protože i osvěžení má svá pravidla.