Koruna za prevenci ušetří 6 korun za následky. Investujeme do Bezpečného dětství 600 milionů?

Zabránit stoupajícímu počtu sebevražd i trestných činů u dětí – to je jeden z cílů programu Bezpečné dětství, který ve středu projedná vláda. V resortu zdravotnictví by měl obnášet vznik 14 Center duševního zdraví pro děti a dospívající či posílení role praktiků při rozpoznání psychosociálních rizik během preventivních prohlídek.

Na programu Bezpečné dětství spolupracovalo 6 resortů – vnitra, spravedlnosti, školství, zdravotnictví, MPSV a Úřad vlády. Díky němu by tak mělo dojít ke koordinaci činností na všech úrovních, přičemž na ministerstvu vnitra bude fungovat národní koordinátor a koordinátoři budou působit v každém kraji a obci s rozšířenou působností.

„Je řada projektů na různých resortech, které na sebe ale nenavazují. Nově vytváříme systém. Celkové náklady na realizaci odhadujeme na 600 milionů korun, což je částka, která nikomu neláme vaz a jejíž efekt může být dalekosáhlý, dlouhodobý a společensky velmi hluboký,“ uvedl dnes na tiskové konferenci ministr vnitra Vít Rakušan s tím, že náklady budou rozloženy mezi všechny zapojené resorty.

40 % růst sebevražd u dětí

Proč je program důležitý? Sebevraždy jsou druhou nejčastější příčinou úmrtí u lidí do 24 let, přičemž loni si vzalo život 35 dětí, což je meziroční nárůst o 40 %. Roste i množství pokusů o sebevraždu, přičemž Linka bezpečí řešila v roce 2023 4000 telefonátů dotýkajících se sebevražd, tedy o 400 % víc než v roce 2017.  

Za pět let také došlo k 26 % nárůstu dětí stíhaných za násilnou kriminalitu (z 920 dětí v roce 2019 na 1159 v loňském roce) a 23 % nárůstu trestných činů páchaných dětmi (z 589 na 724 skutků). Zároveň platí, že 37 % české populace zažije do 18 let dvě a více negativních zkušeností (násilí, zanedbávání, rozpad rodiny) a 30 % žen a 13 % mužů má zkušenost s domácím násilím. Dopady domácího násilí přitom stojí veřejné rozpočty více než 14 miliard korun ročně.

„Materiál vnímám jako zásadní průlom v podpoře dětí, které jsou ohroženy násilím a zároveň mají potenciál přenášet násilí dál,“ podtrhává vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková.

Mohlo by vás zajímat

Veolia pomůže dvěma nemocnicím uspořit téměř 100 milionů za energie

Studentů psychologie by mělo být o 20 % víc

V oblasti zdravotnictví by měla v každém kraji vzniknout centra duševního zdraví pro děti a dospívající a měly by být posíleny i další kapacity.

„Nutností bude rozšíření center duševního zdraví pro děti a dorost, nejlépe tak, aby v každém kraji vzniklo jedno. Na to ale musí navazovat další rozvoj zdravotních služeb, a to jak ve stacionární, tak akutní lůžkové péči. Proto ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s ministerstvem školství počítá s navýšením počtu studentů v oborech týkajících se duševního zdraví na středních i vysokých školách a také s případnou revizí atestačních řízení,“ doplňuje náměstkyně ministra zdravotnictví Michaela Matoušková. Zvýšit by se tak měly například počty studentů psychologie o 20 %.

V programu se tak počítá s ročními výdaji ve výši 140 milionů na Centra duševního zdraví pro děti a adolescenty a dále s 89 miliony na Dětská advokační centra, která by měla zajišťovat komplexní péči o dětské oběti násilí. 37 milionů ročně by pak mělo putovat na nepřetržitý provoz Linky bezpečí.

Nová služba pro násilné děti

„Není nadále možné, abychom nevytvářeli specializovanou, forenzní službu – lůžkové ochranné léčení pro děti, které již mají velmi vážné problémy v oblasti duševního zdraví, dopouštějí se násilí a potřebují odbornou psychiatrickou a forenzní pomoc. Pro dospělé existuje, pro děti ale nikoliv, a jsem ráda, že jsme se dohodli s ministerstvem zdravotnictví, že tento specializovaný segment musí brzy v systému služeb vzniknout. Jsem také vděčná, že systém bude posilovat kapacity krizových služeb pro děti tak, aby se například na Linku bezpečí nedovolalo pouze každé druhé dítě,“ dodává Šimáčková Laurenčíková.

Dále by mělo dojít k posílení role praktických lékařů v identifikaci psychosociálních rizik během preventivních prohlídek, k systematické podpoře duševního zdraví ve školách a zavedení 30 mobilních týmů duševního zdraví pro školy, kde bude kromě sociálního pracovníka a speciálního pedagoga také psycholog.

Celý vládní program by měl ve finále přinést snížení výdajů na zdravotní a sociální služby, menší zatížení vězeňského systému a justice či zvýšení daňových příjmů díky vyšší ekonomické aktivitě. Jak totiž připomíná Vít Rakušan, každá koruna investovaná do prevence ušetří až 6 korun na nákladech spojených s léčbou obětí, policií a soudními procesy.