Léčba diabetu je pro plátce finančně stále náročnější a zároveň přibývá pacientů, včetně těch mladších. Zato populace diabetologů stárne. Tyto trendy popsala na sympoziu Zdravotnického deníku Ekonomika a management diabetologie ředitelka zdravotního úseku České průmyslové zdravotní pojišťovny (ČPZP) a také předsedkyně zdravotní sekce Svazu zdravotních pojišťoven Renata Knorová.
Diabetologie je podle Knorové dnes dobře dostupná, otázkou je, co nastane v budoucnu. „Dostupnost diabetologie je v České republice podle odborníků v podstatě dobrá. Ani my jako zdravotní pojišťovna neevidujeme nedostupnost podle nařízení místní a časové dostupnosti. Nicméně v reálu například letos od začátku roku evidujeme již 10 žádosti o zajištění diabetologické péče,“ uvedla Knorová s tím, že v roce 2022 ČPZP takových žádostí evidovala dokonce 47. „Na to, že máme 1,2 milionu pojištěnců, jde vlastně o miniaturní čísla, nicméně dokazují, že reálná poptávka existuje,“ dodala Knorová.
Situace se podle ní může v následujících letech zhoršit. Jak ukázala na datech ČPZP, 73 procent stávajících diabetologů je totiž starších 51 let a 30 procent starších 61 let – a není jisté, že se je v dostatečném počtu podaří nahradit mladými lékaři.
Bonifikace pro šikovné
Průběžné dostupnosti diabetologické péče se snaží napomáhat i ČPZP. „Například tím, že jako jeden z parametrů našeho bonifikačního programu máme, že pokud je náš smluvní partner – diabetolog ochoten vzít do své péče i nedispenzarizovaného pacienta v akutním stavu a v čase potřeby, jsme mu za to připraveni a ochotni v závěrečném vyúčtování zaplatit,“ vysvětlila Knorová.
Co se týče parametrů kvality, sleduje ČPZP ve svých bonifikačních programech:
- kompenzaci diabetu – vyšetření glykovaného hemoglobinu
- prevenci kardiovaskulárních onemocnění – vyšetření LDL cholesterolu
- snížení rizika amputací – vyšetření rizika syndromu diabetické nohy
- péči o pacientky s gestačním diabetem
- intenzifikaci péče o pacienty s diabetem druhého typu ve vlastní ordinaci poskytovatele ambulantním specialistou
„Když má totiž velká část ambulantních specialistů převádět pacienty na léčbu inzulínem, tedy na intenzifikaci, pošle je do nemocnice. Chceme proto bonifikovat šikovné diabetology, kteří jsou ochotni a schopni dělat intenzifikaci péče ve své ordinaci. To je záslužná činnost šetřící celkové náklady, kterou rádi zaplatíme v rámci bonifikace navíc,“ řekla Knorová k poslednímu bodu.
Zaměřeno na praktiky i na prevenci
Ve své přednášce upozornila ředitelka zdravotního úseku ČPZP také na to, jak poměrně výrazně v posledních letech rostou náklady na léčbu diabetu. „A to jak průměrné náklady na léčbu diabetiků prvního, tak i druhého typu,“ upozornila Knorová. Jak vidíte v následující tabulce, celkové náklady ČPZP na léčbu obou typů diabetu stouply z 578 milionů korun v roce 2021 na 833 milionů korun v roce 2024:
Knorová upozornila i na fakt, že v průběhu času stoupá počet mladších pojištěnců trpících diabetem. „Máme stále víc a víc mladé obézní populace, což se nám projevuje i těmito onemocněními,“ konstatovala.
Zajímavostí je ale podle ní i další trend posledních let – tentokrát týkající se praktických lékařů. „Lékaři stále více vykazují i diabetiky s více komplikacemi. U obou typů diabetu sice stále jasně převažuje vykazování diabetiků bez komplikací nebo s neurčenými komplikacemi, ale už se objevují ‚vlaštovky pozitivní deviace‘ lékařů, kteří jsou ochotni se zamyslet nad tím, zda u pacientů existují nějaké komplikace,“ popsala. A dodala, že i praktiky v rámci svých programů bonifikuje ČPZP za péči o nekomplikované diabetiky nebo prediabetiky.
Stejně tak ČPZP myslí i na pojištěnce v prevenci diabetu, ať už programem na prevenci obezity, aplikací, která pojištěnce motivuje více chodit, ale i přímo preventivním programem Diabetes, který zahrnuje veškeré produkty pro diabetiky zakoupené v lékárně nebo v prodejně zdravotnických potřeb nad rámec úhrad z veřejného zdravotního pojištění, hrazení přístrojové pedikúry nebo edukační pobyty pro děti -diabetiky.
Komplikace s doplatky
Plátců se podle Knorové citelně dotýkají i zvýšené náklady na léčivé přípravky. „Portfolio se rozšiřuje a úhrady, které celkově rapidně rostou, se stanovují ve správním řízení, kde mají odborníci i pojišťovny svoji roli. Já bych si ale dovolila upozornit na to, že nám u léků na diabetes rostou také započitatelné doplatky. Ty si částečně hradí pacient, ale částečně jsou nákladem pojišťovny,“ uvedla předsedkyně zdravotní sekce Svazu zdravotních pojišťoven.
„Dosud jsme našim pojištěncům refundovali náklady na započitatelné doplatky my, ale nově se této role ujali lékárníci, kterým poté započitatelné doplatky hradíme. Problém ale je v ne úplně šikovném systému Státního ústavu pro kontrolu léčiv,“ popsala Knorová. Plátci podle ní jednají o nápravě, zatím ale marně. „Jednáme už více než rok a půl. A jsme trošku nesví z toho, že pokud dojde ke komplikacím při výběru započitatelných doplatků, tak řešení problémů připadá na pojišťovnu, která ale problém nezpůsobila,“ vysvětlila a dodala, že nový systém evidence některé typy finančních kontrol nebo revizních zásahů do evidence již ani neumožňuje.
A vyjádřila se také k absenci úhrad glukózových senzorů pro diabety druhého typu, což bylo v průběhu celého sympozia často zmiňované téma. „Pokud mají být senzory hrazeny i u některých diabetiků druhého typu, jako plátci potřebujeme, aby rozšíření úhrady bylo spojeno se snížením současných nákladů tak, aby byl dopad do systému nějakým způsobem akceptovatelný,“ uzavřela Renata Knorová.
Foto: Radek Čepelák
Mohlo by vás zajímat
Zdravotnický deník děkuje za laskavou podporu sympozia Všeobecné zdravotní pojišťovně, České průmyslové zdravotní pojišťovně a společnostem Eli Lilly a Abbott.
