Evropská unie čelí tiché, ale o to závažnější krizi – krizi duševního zdraví mladých lidí. Na půdě Evropského parlamentu zazněla jasná výzva: Je čas jednat. Maďarští europoslanci András Kulja a Zoltán Tarr (EPP) svolali summit, kde vyzvali Evropskou komisi k vytvoření Akčního plánu EU pro duševní zdraví mládeže. Varují, že osamělost, úzkosti a tlak digitálního světa zasahují celou generaci – a Evropa musí reagovat dřív, než bude pozdě.
Summit přivedl dohromady zákonodárce, odborníky na veřejné zdraví, zástupce mládežnických organizací i pracovníky ze školství a sociálních služeb, kteří diskutovali o alarmujícím zhoršování psychického stavu mladé generace v Evropě.
„Problémy s duševním zdravím – zejména mezi mladými lidmi – narůstají alarmujícím tempem. Sociální tlaky, ekonomická nejistota a psychická zátěž digitálního života se spojují a vytvářejí celogenerační zdravotní problém,“ uvedl András Kulja ve svém vystoupení a citoval statistiky, podle nichž zažívá každý třetí mladý Evropan ve věku 16 až 25 let pocity osamělosti. „Zákonodárci mají na ramenou zodpovědnost… Musíme jednat nyní,“ dodal.
Komplexní evropská odpověď
Představená výzva apeluje na Evropskou komisi, aby bezodkladně připravila komplexní Akční plán pro duševní zdraví mládeže. Výzva poukazuje na to, že psychická nepohoda není jen medicínský, ale především sociální a kulturní problém, který vyžaduje systémovou a mezioborovou odpověď na úrovni celé EU.
„Každý mladý člověk v Evropě si zaslouží být slyšen a viděn, mít přístup k včasné, preventivní a inkluzivní podpoře duševního zdraví, žít v komunitách, které podporují pohodu, spojení a důvěru, a mít podmínky pro naplněný a zdravý život,“ píše se v dokumentu.
9 priorit pro Plán
Mezi klíčové kroky, které by měl podle autorů výzvy budoucí akční plán zahrnovat, patří:
- Důraz na prevenci a včasnou intervenci, zejména u dětí a mládeže.
- Zvýšení dostupnosti psychosociální podpory, která reflektuje skutečné potřeby mladých lidí.
- Zapojení hlasu mládeže do tvorby politik, které se jich přímo týkají.
- Podpora zdravého a vyváženého digitálního prostředí, vytvářeného spolu s mládeží.
- Investice do komunitních aktivit offline, jako jsou sport, umění, hra nebo vyprávění příběhů.
- Snížení preventabilních nerovností v oblasti duševního zdraví.
- Podpora spolupráce mezi sektory zdravotnictví, školství, kultury, sportu a mládeže.
- Vyčlenění zdrojů a zlepšení kapacit Evropské komise v oblasti duševního zdraví. Zřízení pracovní skupiny EU pro duševní zdraví mládeže napříč generálními ředitelstvími.
- Povzbuzování členských států EU ke sdílení osvědčených postupů v oblasti duševního zdraví mládeže.
Podle autorů výzvy je důležité, aby mentální zdraví nestálo na okraji zdravotní politiky, ale naopak se stalo její integrální součástí.
Výzva napříč Evropou
Signatáři výzvy vyzývají nejen Evropskou komisi, ale i členské státy, aby sdílely dobré praxe a navazovaly společné iniciativy v oblasti duševního zdraví mládeže. Příkladem mohou být projekty, které úspěšně fungují na lokální úrovni – od školních programů až po komunitní centra.
Summit zároveň ukázal, že o tématu se napříč evropským politickým spektrem mluví stále více. Organizátoři summitu doufají, že výzva přiměje Evropskou komisi k rychlé reakci a zahrnutí Akčního plánu do politických priorit nadcházejícího období. Debata o duševním zdraví se totiž neomezuje jen na sociální politiku – úzce souvisí se vzděláváním, pracovním trhem i digitální transformací. Výzva je nyní otevřena k podpoře dalším europoslancům i občanské společnosti.
