Zástupci Evropského parlamentu během nedávné mise do Kyjeva zjišťovali, jak země zvládá modernizaci zdravotního systému v podmínkách ruské agrese. Na včerejší schůzi europarlamentního výboru pro veřejné zdraví SANT zazněla nejen chvála na odhodlání Ukrajinců, ale i varující čísla o psychickém stavu obyvatel – stres zažívá 83 procent populace a zemi tíží rostoucí počet válečných veteránů.

„Cílem mise bylo dozvědět se něco o systému zdravotnictví na Ukrajině. Jak byl narušen nevyprovokovanou agresí Ruska a jak je nyní reformován a přizpůsobován budoucímu přistoupení Ukrajiny do Evropské unie,“ uvedl předseda výboru SANT Adam Jarubas na včerejší schůzi výboru. Mise se konala 14. a 15. dubna a zúčastnilo se jí pět členů výboru: kromě Jarubase také Tilly Metzová, Veronika Cifrová-Ostrihoňová, Vytenis Andriukaitis a Nikos Papandreou.

Návštěva zasažené nemocnice

Během dvoudenní návštěvy Kyjeva se delegace setkala s ukrajinskými politiky, zdravotníky, úředníky i studenty medicíny. Mezi klíčová jednání patřila schůze s členy výboru pro veřejné zdraví, lékařskou péči a zdravotní pojišťovny ukrajinského parlamentu. „Schůze byly velmi plodné. Řešili jsme témata jako stav zdravotního systému, plánované iniciativy v oblasti veřejného zdraví a adaptaci legislativy evropským normám,“ shrnul Jarubas. Zdůraznil také rostoucí potřebu spolupráce mezi evropskými a ukrajinskými institucemi: „Hovořili jsme o potenciálu budoucí spolupráce mezi našimi výbory, zejména ve světle vyjednávání o přistoupení Ukrajiny do EU.“

Jedním z vrcholů mise byla návštěva specializované dětské nemocnice Ohmatdyt, která byla v létě minulého roku zasažena ruskými střelami (více zde). Delegace zde viděla nejen špičkové zdravotnické zařízení, ale i stopy války. „Viděli jsme, jak důležitá je naše podpora pro ukrajinské nemocnice,“ komentoval předseda výboru.

Společné semináře i výbory

Bývalý evropský komisař pro zdraví Vytenis Andriukaitis během včerejší schůze vyzval k systematizaci spolupráce: „Je nezbytné hledat nové nástroje a způsoby. Začněme tím, že budeme organizovat společné trvalé výbory mezi Evropským parlamentem a Vrcholnou radou (ukrajinským parlamentem, pozn. red.).“ Taková struktura by podle něj umožnila pravidelné konzultace, výměnu informací i koordinaci konkrétních projektů.

Na schůzi vystoupila také Oksana Zbitnevová, vedoucí Koordinačního centra pro duševní zdraví kabinetu ministrů Ukrajiny, která byla během mise osobně pozvána členy výboru. Přednesla alarmující data o stavu duševního zdraví Ukrajinců po více než dvou letech války. „11 milionů lidí bylo násilně vysídleno. 83 procent Ukrajinců zažívá stres. A máme již 1,2 milionů veteránů. Přesto se od začátku války na Ukrajině narodilo již 442 tisíc dětí,“ uvedla.

V souladu s iniciativou první dámy

Podle Zbitnevové je klíčové vybudovat jednotný systém podpory pro lidi s duševními problémy, který zahrne včasnou detekci, péči i následnou rehabilitaci. V této souvislosti zmínila i iniciativu první dámy Oleny Zelenské, která se tématu dlouhodobě věnuje a nedávno o něm hovořila i na mezinárodní konferenci v Praze (více zde). „Chceme vytvořit multidisciplinární hub excelence, kde se propojí zdravotnictví, sociální služby, vzdělávání i komunity,“ dodala.

Z výstupů mise vyplynula také praktická překážka, na kterou upozornil řecký europoslanec Nikos Papandreou. „Musíme něco udělat s tím, že ukrajinské diplomy nejsou stále v zahraničí uznávány. Mladí lékaři, se kterými jsme mluvili, mají obavy o svou budoucnost. A to musíme změnit,“ apeloval.

Mohlo by vás zajímat

Kandidátem již tři roky

Ukrajina oficiálně požádala o členství v EU krátce po ruské invazi v roce 2022 a v červnu téhož roku získala status kandidátské země, což zahájilo formální přístupový proces. Jednání pokračují s důrazem na reformy v oblasti práva, ekonomiky a boje proti korupci.