Již pěknou řádku měsíců se v Německu vede veřejná debata o finanční (ne)udržitelnosti tamního systému zákonného zdravotního pojištění. Zdravotnickému systému i zdravotním pojišťovnám se tenčí rezervy, ale výdaje jsou stále vyšší než příjmy. Schodky zatím zacelují finanční injekce ze spolkového rozpočtu a také navyšování dodatečných pojistných sazeb. Jenže takhle to nejde donekonečna a šéfka německé Spolkové asociace zdravotních pojišťoven Doris Pfeifferová bije na poplach. „Situace je dramatická,“ cituje Pfeifferovou odborný deník Deutsches Ärzteblatt.

Je to dlouhodobě neudržitelné, nákladné a potřebuje to co nejdříve zreformovat. Tak by se dal jednoduše vyjádřit zřejmě největší problém, kterému v současné době čelí německý zdravotnický systém. Přesněji řečeno, ta část, která je tvořena systémem zákonného zdravotního pojištění (GKV), a do níž spadá drtivá většina pojištěnců ve Spolkové republice Německo.

Šéfka Spolkové asociace zdravotních pojišťoven (GKV – Spitzenverband) Doris Pfeifferová pro odborný deník Deutsches Ärzteblatt uvedla, že zdravotní pojišťovny opět žádají o navyšování dodatečné sazby zdravotního pojištění.

Rezervy pojišťoven hluboko pod zákonným minimem

Přitom ke dvěma navýšením už letos došlo. První nastalo od ledna, druhé od května. S účinností od července požádalo o možnost dalšího navýšení dodatečných sazeb hned šest německých zdravotních pojišťoven ze systému GKV, tedy zákonného zdravotního pojištění. „Situace je dramatická. Je naléhavě nutné tuto spirálu navyšování pojistného prolomit,“ zdůraznila Doris Pfeifferová.

Podle ní je důvodem těchto požadavků zejména skutečnost, že zdravotní pojišťovny musí nejen krýt stále rostoucí výdaje na zdravotní a ošetřovatelskou péči, ale také doplňovat své rezervy, které v průběhu minulých let výrazně klesly. Na konci loňského roku činily pouhých sedm procent měsíčních výdajů, přičemž zákonné minimum je 20 procent.

Pokud bude požadavkům zdravotních pojišťoven umožněno dodatečné sazby pojistného od července opět zvýšit, dostane se jejich hospodaření v následujících měsících do přebytku. „Nebude to ale tím, že by se zdravotním pojišťovnám tak dařilo. Ale proto, že pojišťovny budou muset zvýšit své rezervy, které byly v minulosti vynuceně sníženy,“ vysvětlila Pfeifferová.

Mohlo by vás zajímat

Nečekaný růst nákladů

Za rok 2024 vykázaly zdravotní pojišťovny deficit přes šest miliard eur (v přepočtu asi 154 miliard korun), přičemž systém jako celek hospodařil s deficitem 3,7 miliardy eur (přibližně 192 miliard korun).

„Loňský deficit zdravotních pojišťoven nebyl předvídatelný. V říjnu 2023 existoval odhad, že výdaje ve zdravotnictví budou asi o osm miliard eur nižší,“ dodala šéfka GKV – Spitzenverbandu. Podle ní však v roce 2024 došlo k nečekaně vysokému nárůstu výdajů ve zdravotnictví i ošetřovatelské péči.

Nejvíce k neočekávanému nárůstu výdajů přispěla nemocniční péče, kde byl podle Pfeifferové „největší nárůst v historii“. Příčinou bylo rychlé zvyšování nákladů na ošetřovatelský personál a také nákladů, do nichž se promítla vysoká inflace, které v té době čelil prakticky celý svět. Rovněž došlo k navýšení počtu případů, které nemocnice řešily.

Ministryně zdravotnictví chystá reformu

Spolková ministryně zdravotnictví Nina Warkenová (CDU) si je neutěšené finanční situace zdravotnického systému dobře vědoma. Již několikrát dala jasně najevo, že její prioritou bude co nejdříve představit reformy, které jak zdravotnický systém, tak systém dlouhodobé péče přivedou do finanční stability.

Za reformu přitom nepovažuje pouhé navyšování sazeb pojistného. To podle Warkenové nikam nevede. „Nepřistupuji k reformě s ambicí nejprve se podívat na to, kde bych měla snížit nebo zvýšit pojistné, ale spíše na to, kde mohu peníze využít efektivněji,“ uvedla před časem Warkenová pro deník Deutsches Ärzteblatt.

Základním kamenem reformy by podle Warkenové měl být systém primární péče. To by znamenalo, že pacienti v případě obtíží nejprve navštíví svého praktického lékaře. Pacienti by tedy nešli hned ke specialistovi, k němu by je měl případně poslat právě jejich praktický lékař. Výjimkou by byla návštěva gynekologa, oftalmologa nebo stomatologa, představuje si Warkenová.

Výdajové moratorium, než reforma zaúčinkuje

Spolková ministryně zdravotnictví také připustila, že bude nutné, aby stát zvýšil platbu do systémů sociálního zabezpečení za své pojištěnce. Tedy konkrétně za ty, kteří nemají vlastní příjmy z výdělečné činnosti. „Stávající platby totiž již nestačí na pokrytí nákladů na zdravotní péči, kterou tito lidé dostávají,“ zdůraznila Nina Warkenová.

Podle Doris Pfeifferové jsou základní kontury opatření ke stabilizaci zdravotnictví správné. Jako jedno z krátkodobých opatření Pfeifferová navrhuje i zavedení výdajového moratoria na zdravotní a ošetřovatelskou péči. „Takové moratorium by zajistilo, že sazby pojistného mohou zůstat stabilní a výdaje a příjmy systémů by se o něco přiblížily,“ vysvětlila Pfeifferová důsledky takové varianty. Výdajové moratorium by podle ní mohlo zůstat v platnosti právě do okamžiku, než by byly zavedeny reformy a než by přinesly své ovoce.