Už ne pouze cigarety nebo alkohol. Dnešní žáci čelí pestré škále látek, které často kombinují a užívají daleko dříve, než by kdokoli čekal. O nic méně nebezpečné nejsou ani nástrahy on-line světa. Zkušenosti z praxe přinesli na semináři v Poslanecké sněmovně učitelé a preventivní pracovníci z různých koutů Česka.
„V kontaktu s dětmi si všímám dvou základních rovin v užívání látek,“ popisuje situaci Kristýna Jonová z Vyšší odborné školy a Střední průmyslová školy v Šumperku a neoficiální koordinátorka prevence pro šumperské školy. „První je experimentace – zvědavost, tlak vrstevníků, schopnost zkoušet nové věci. Pokud ale děti nemají přístup k informacím a bezpečné prostředí, sahají po rizikových cestách. Druhá rovina je za mě ještě zásadnější: je to úniková strategie. Látky jsou způsobem, jak se vyrovnat s tlakem, s úzkostí, s bezmocí. Často, pokud děti neumí pojmenovat problém a nenaučily se ho řešit získanými kompetencemi, volí dostupnou berličku,“ podtrhuje.
Od kratomu po pervitin
Velkým tématem je v současnosti kratom, který si žáci běžně objednávají přes výdejní boxy, někdy i s pomocí rodičů. „Není výjimkou, že si syn s otcem namíchají kratom a jdou spolu do posilovny,“ popisuje Jonová znepokojivou praxi. Na Šumpersku se ale objevují i kombinace, které mohou být životu nebezpečné — například kratom s alkoholem či energetickými nápoji. „Žáci si kratom nemíchají jen do džusu, ale do energy drinku, aby je to skutečně povzbudilo. Asi nejvíc alarmující je to, že to není víkendová volnočasová aktivita, ale úplná všednost. Každý den před školou si takhle namíchají kratom, v průběhu školy si namíchají další, odpoledne další,“ líčí situaci.
Na Šumpersku je podle Jonové mezi středoškoláky v současné době také problém s užíváním pervitinu. „Máme za poslední tři měsíce úmrtí středoškoláka. Pervitin, kratom a alkohol, taková kombinace. Dlouhou dobu už se léčil ze závislosti na pervitinu, potom tímto způsobem ukončil svůj život,“ popisuje.
Nikotinová epidemie na základních školách
Vedoucí Centra prevence v Brně ve společnosti Společnost Podané ruce Michal Škerle potvrzuje, že energy drinky jsou dnes zcela běžnou výbavou středoškoláků v Jihomoravském kraji. „První hodinu má polovina žáků ve třídě na střední škole energetické nápoje a popíjí je. Po cestě do školy vapují, to je taky úplně normální,“ uvádí. Na základních školách je podle něj situace o něco lepší – i díky školním řádům, které spotřebu energetických nápojů částečně regulují.
Výrazně větší problémy na základkách způsobují nikotinové sáčky (lifty) a elektronické cigarety. „Nikotinová epidemie je obrovská. Školy volají o pomoc, neví, co s tím mají dělat,“ vysvětluje Škerle. Zkušenosti s vapováním dnes mají i dvanáctileté děti. „V devátých třídách je už úplně běžné, že třetina dětí vapuje nebo používá lifty,“ říká. Alarmující je podle něj zejména nárůst užívání e-cigaret. „Když se podíváme, jak to vypadá, jaké to jsou příchutě, tak si na rovinu řekněme, že to jsou výrobky určené pro děti. Výrobci, marketing, design, příchutě cílí na děti,“ je přesvědčen a dodává, že situaci nepomáhá ani neinformovanost učitelů i rodičů.
Distribuce mezi dětmi a byznys na základní škole
Podobné zkušenosti má i Ondřej Šíp, metodik prevence a učitel ze ZŠ Kunratice v Praze. „Co vnímáme jako hodně závažné – měli jsme spoustu případů, kdy starší žáci nikotinové sáčky distribuují mladším. Dokonce si na tom rozjíždí byznys,“ přibližuje praxi, kdy se zhruba desetileté děti dostávají k návykovým látkám skrze své starší spolužáky.
S kratomem se pražská škola rovněž setkala – nabízen byl mladším žákům na toaletách. „Občas se stane, že kolegové před školou vidí, jak si starší žáci sypou něco do pití. Vzhledem tomu, že v té chvíli to je v uzavřené lahvi nebo třeba džusu, tak jako učitelé nemáme v podstatě žádnou šanci to rozeznat,“ přiznává Šíp.
Pornografické a násilné materiály na WhatsAppu
Všichni vystupující se také shodli, že neméně problematický je v souvislosti se závislostmi také digitální prostor. „Děti v digitálním světě žijí od malička. Už v prvních a druhých třídách běžně znají youtubery, znají počítačové hry pro starší. Drtivá většina dětí má profil na sociálních sítích už ve čtvrté nebo páté třídě, přestože česká legislativa to umožňuje až od 15 let,“ upozorňuje Michal Škerle. Naprostou normou je podle něj také několikahodinové hraní počítačových her – u chlapců klidně 6 hodin denně během týdne a 12 hodin denně během víkendu.
Digitální svět přináší ale i další rizika. Ondřej Šíp jmenuje WhatsApp, kde jsou děti do jednotlivých chatů přidávány i zcela náhodně, aniž by se znaly. „Dochází tam ke sdílení nevhodného materiálu, ať už to jsou pornografické, násilné nebo extremistické materiály,“ informuje s tím, že rodiče o tom často vůbec nevědí a školy naráží na limity – děje se to mimo výuku, ale dopady si děti přinášejí do školního prostředí.
Nové formy kyberšikany
WhatsApp je podle Michala Škerleho pro děti v rámci komunikace s vrstevníky a spolužáky sociální síť číslo jedna – což z něj činí velký prostor pro kyberšikanu, například formou vylučování z třídních chatů. „Děti tam neustále zakládají různé chatovací skupiny, chovají se v nich tak, jak by se třeba běžně nechovali. Vylučují se navzájem nebo tam schválně někoho nepřidají. A to už je opravdu forma kyberšikany – děti strašně těžce berou, když má třídní kolektiv WhatsAppový chat a jeden žák ze třídy tam není přidán,“ popisuje.
Odborníci se shodují, že sociální sítě jako takové mají na děti obrovský vliv. Podle Kristýny Jonové jsou na nich částo vystaveni nerelevantním a nesprávným informacím. „Nabírají rady z TikToku, z Instagramu a tím jsou vystaveni i různým výzvám, které se tam objevují. Například teď máme takovou výzvu čichání deodorantu přes kapesník,“ jmenuje. „Vnímáme roli sociálních sítí a dezinformovanost dětí. Dokáží změnit názor díky jedinému videu, které sdílí jimi preferovaný influencer,“ potvrzuje Ondřej Šíp.
