Přenesení odpovědnosti za organizaci pohotovostí z krajů na zdravotní pojišťovny, vznik center komplexní péče pro velmi nemocné děti nebo povinnost nemocnic mít svého ombudsmana. Tyto a další body obsahuje novela zákona o zdravotních službách, kterou dnes ve 3. čtení schválila Poslanecká sněmovna. Prošlo i velké množství pozměňovacích návrhů.
Vytvoření páteřní sítě lékařských pohotovostí prosadili do novely Tom Philipp (KDU-ČSL), ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) a Zdenka Němečková Crkvenjaš (ODS). Ministerstvo zdravotnictví bude moci vydat podle úpravy vyhlášku s požadavky na vybavení pohotovostí a na jejich personální zajištění. Bude také moci určit minimální časový rozsah poskytování pohotovostních služeb.
Nynější odpovědnost krajů pokládá ministerstvo zdravotnictví za bezdůvodnou a neúčelnou výjimku z obecného principu odpovědnosti zdravotních pojišťoven za zajištění místní a časové dostupnosti zdravotních služeb. Převod má podle Válkova úřadu odbourat administrativu, která v souvislosti s pohotovostmi dopadá na kraje.
Konec nezákonným poplatkům
Předloha by také měla pod hrozbou peněžité sankce zamezit nezákonným poplatkům u lékařů. Dále upravuje stížnosti na zdravotní péči, provoz center duševního zdraví nebo práci nemocničních kaplanů. Předpis také cílí na posílení práv pacientů. Zajistit má například lepší informovanost o ceně zdravotních služeb, které nejsou hrazené ze zdravotního pojištění.
Zakázané bude požadovat po pacientovi úhradu za již jednou uhrazenou péči z pojištění. Výslovně bude zakázaný poplatek za přijetí do péče. Právě na registrační nebo roční poplatky si pacienti stěžují často, například u gynekologů či některých specializací ambulantních lékařů.
Až milionová pokuta bude hrozit za vybírání poplatků za péči, která je hrazená z veřejného zdravotního pojištění, nebo s ní související služby. Až 50 tisíc korun pokuty budou moci úřady uložit za neuvedení ceny nehrazené péče v uveřejněném ceníku. Pacienti by na vybírání sporných poplatků měli upozornit pojišťovnu a krajský úřad. Ministerstvo, pojišťovny a kraje, které dávají povolení k poskytování zdravotní péče, dostanou v novele více pravomocí řešit prohřešky.
Vládní novela také předpokládá, že každá z nemocnic bude muset ze zákona zřídit nemocničního ombudsmana, který bude pomáhat pacientům s řešením jejich stížností či podnětů vůči nemocnici.
Mohlo by vás zajímat
Zjednodušení podmínek pro provozovatele
K vládní předloze se sešlo 17 pozměňovacích návrhů (více o nich zde). Sněmovna upravila například posuzování zdravotního stavu žáků, studentů a vojáků v aktivní záloze, zdravotnickou detenci, ochranné léčení, podmínky práce s azbestem podle aktualizované evropské směrnice a zmírnění administrativních povinností ohledně radiologií. Lékaři předepisující léčivý přípravek s obsahem konopí nově nebudou muset pravidelně poskytovat ÚZIS informace o výsledcích léčby jednotlivých pacientů.
Provozovatelé holičství, kadeřnictví, úpravy nehtů, solárií či kosmetických, masérských a tetovacích služeb nebudou muset podle další z přijatých úprav žádat krajskou hygienickou stanici o schválení provozního řádu před otevřením provozovny. Ohlašovat budou jen zahájení, změny a ukončení provozu. Provozní řád budou muset provozovatelé vypracovat, hygienici by ho prověřovali při standardní kontrole.
Pravidla pro vznik nových lékáren neprošla
Dolní komora předlohu doplnila například o zvýšení rodičovského příspěvku v případě narození dvojčat či vícerčat z nynějších 525 tisíc korun na 700 tisíc korun. Návrh vzešel od poslance Šimona Hellera (KDU-ČSL), který rozpočtový dopad v prvním roce odhadl na zhruba 40 milionů korun s postupným růstem v dalších letech na přibližně 230 milionů korun.
Z pozměňovacích návrhů neprošel jediný. Sněmovna odmítla uzákonění pravidel pro vznik nových lékáren. Poslanec STAN Jan Kuchař neprosadil návrh, který stanovoval omezení podle počtu obyvatel obcí i podle nejmenší možné vzdálenosti mezi lékárnami. Cílem byla podle něj ochrana malých lékáren a snaha necentralizovat lékárenskou službu pouze do velkých měst a obchodních center. Prošel naopak návrh Milana Brázdila (ANO) o zařazení lékárenských pohotovostí.
