Praktickým lékařům se v dohodovacím řízení nepovedlo domluvit ani na výši úhrad za svoji péči, ani na způsobu hrazení, ani na regulacích. O tom, jak dostanou praktici v příštím roce zaplaceno, tak rozhodne na podzim ministerstvo zdravotnictví.

Praktičtí lékaři, kteří mimochodem letošnímu dohodovacímu řízení předsedají, by měli z odhadovaného balíku 548 miliard dostat něco málo přes 6 %. Kolik to ale přesně bude a za co, se na třech jednáních mezi praktiky a plátci nepovedlo domluvit. Výsledkem tak je nedohoda, která bude završena 19. června formálním zakončením na ministerstvu zdravotnictví.

„Nebyli jsme schopni se dohodnout ani na výši úhrad, ani na jejich způsobu, ani na regulacích. Zdravotní pojišťovny veškerý plánovaný růst výběru zdravotního pojištění v roce 2026 plánují utratit za změny ve stomatologické péči, přirozený růst úhrad a mandatorní výdaje, např.  dopady novely Seznamu výkonů, růst nákladů na centrové léky, ale i léky na předpis a zdravotnické prostředky,“ přibližuje koordinátor segmentu Michal Bábíček.

Konec možnosti vyvinit se z regulací

Návrh Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) podle něj kromě nulového navýšení kapitační platby (kterou praktičtí lékaři dostávají automaticky za každého registrovaného pacienta), mimokapitačních výkonů a epizody péče rušil kapitaci za pacienty ve věku nad 85 let v případě, že na takového pacienta nebyl vykázán žádný klinický výkon v posledních 3 letech. „Ale největší bombou bylo zrušení možnosti se vyvinit z vypočtené regulace na cokoliv,“ poznamenává Bábíček.

Návrh Svazu zdravotních pojišťoven taktéž počítal s nulovým navýšením kapitace, mimokapitačních výkonů a epizody péče, navíc rušil kapitaci za všechny pacienty, u kterých nebyla v posledních 5 letech vykázána prevence nebo epizoda péče. Svazové pojišťovny také chtěly odstranit bonifikaci za doložení účasti na celoživotním vzdělávání s tím, že jde o zákonnou povinnost každého lékaře, a dále bonifikaci za akreditace, kdy by peníze navíc bylo možné získat pouze v případě školence nebo školení v posledních 5 letech. Naopak posílena by měla být dle zaměstnaneckých pojišťoven úhrada za prevenci, pokud ji lékař zvládne provést u 55 % pacientů do 80 let. A místo bonifikace za dostupnost by měl začít fungovat signální výkon péče o pacienta po 15. hodině. V rámci regulací pak stejně jako VZP chtějí svazové pojišťovny odstranit možnost vyvinění poskytovatele péče z regulace.

Praktici chtějí navýšení o 4 až 8 %

Návrh Sdružení praktických lékařů a Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost, ke kterému se později připojili i ostatní zástupci praktických lékařů, obsahoval navýšení kapitace a epizody péče o 4 %, navýšení ceny bodu za mimokapitační výkony o 6 % a bodu za prevence o 8 %.

„Je třeba investovat více prostředků do primární péče, která má ze všech složek zdravotního systému nejsilnější potenciál ovlivnit zdravotní stav jednotlivců i populace jako celku. Návrh se proto zaměřil na posílení úhrad prevence, očkování a screeningu závažných onemocnění. Dále počítal s minimální valorizací úhrady týmových praxí, upřesňoval a zjednodušoval podmínky pro vznik nových týmových praxí. Nově obsahoval úhradový mechanismus pro zajištění péče terénní sestrou jako integrální součásti multidisciplinárního týmu vedeného praktickým lékařem a ve vazbě na potřebu zvyšování kvality diagnostického procesu návrh zaváděl úhradový mechanismus pro praktické lékaře používající při diferenciální diagnostice POCT ultrasonografii (POCUS),“ vypočítává Michal Bábíček.

Mohlo by vás zajímat

Regulace jako forma spolufinancování péče o pacienta

U regulací chtěli praktici zvýšit celostátní průměry pro překročení průměrné úhrady, snížit výši srážky u jednotlivých regulací i celkovou maximální částku za regulace s tím, že by byla zavedena vazba na krajské průměry a vlastní historii praktického lékaře.

„Jsme přesvědčeni o tom, že regulace v primární péči mají sloužit k odhalení poskytovatelů péče, kteří se chovají excesivně při poskytování primární péče, nikoliv k označení praktických lékařů, kteří se mají podílet na spolufinancování péče o pacienta. Zdravotní pojišťovny nemohou přenášet omezování nároku pojištěnce na čerpání zdravotní péče na praktického lékaře formou regulací!“ dodává Bábíček.