Prevence, dostupná péče a kvalitní data. Nový kardiovaskulární plán si klade vysoké cíle – a musí, tvrdí ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek. Česko čelí rostoucí zátěži, která brzy může přerůst možnosti systému.
„Ambice Národního kardiovaskulárního plánu jsou z hlediska potřebných dat brutální, jdou napříč od vrozených vad a péče o malinkaté děti, včetně péče raně postnatální, až po paliativní péči v závěru života,“ uvedl Ladislav Dušek během 3. ročníku Kardiologické konference Zdravotnického deníku. Právě komplexnost plánu představuje zásadní výzvu – a zároveň nutnost.
V centru celého plánu podle Duška stojí prevence. „Už jsem dokonce slyšel výtku, že to je až moc prevence. Já se domnívám, že to je jediná šance, jak přežít, co teď přijde,“ dodal. Prevence v jeho pojetí zahrnuje nejen včasný záchyt a edukaci, ale i dostupnost centrové péče.
Vysoká nemocnost i předčasná úmrtí: důsledky polymorbidity
Kardiovaskulární onemocnění zůstávají v Česku jednou z hlavních příčin úmrtí. Dušek upozornil, že vysoká populační mortalita zde bude ještě dlouho a její snižování bude obtížné. Hlavním cílem je tedy oddálit nástup polymorbidit, prodloužit délku života ve zdraví a zabránit předčasným úmrtím.
Data ukazují, že prevalence závažných kardiovaskulárních onemocnění začíná nebezpečně narůstat už od 45 let věku. Kolem 65 let se podíl pacientů s těmito diagnózami blíží 20 %. Ve spojení například s diagnózou diabetu ze statistik vychází raná a významná polymorbidita, čímž se podle šéfa ÚZIS lišíme od tzv. zdravých národů. „Švédi, Finové, Dánové a další také umírají na kardiovaskulární onemocnění. Ale nástup do polymorbidity mají oproti nám oddálený o 5 až 10 let,“ poznamenal.
Srdeční selhání jako nová hrozba
Zejména u diagnózy srdečního selhání (I50) dochází v posledních letech k akceleraci. „Je to poměrně velmi vážný problém a není vůbec žádný důvod se domnívat, že by to v dalších letech mělo nějak významně brzdit,“ uvedl Dušek.
Kardiovaskulární mortalita v Česku patří mezi nejvyšší v Evropě. Dušek si přeje, aby nový národní plán dosáhl podobného úspěchu jako plán onkologický, díky kterému se podařilo snížit úmrtnost na některé druhy nádorů na úroveň nadprůměru vyspělé Evropy.
Regionální nerovnosti
Nejvyšší podíl předčasných úmrtí je v regionech s horší dostupností péče a obecně horším zdravotním stavem obyvatel. Jde o Moravskoslezský, Ústecký nebo Karlovarský kraj. Oběhové choroby zde patří k hlavním příčinám smrti.
Dušek opět zdůraznil význam prevence: „Prevence primární by měla být v rukách každého jednotlivce. Ale pokud jde o sekundární prevenci, nebo dokonce terciární systémy, tak tam by měl stát nějakým způsobem významně přitlačit v organizaci péče a směřování člověka na správné místo k včasnému záchytu.“
Epidemie obezity: časovaná bomba
Podle mezinárodních dat trpí v Česku obezitou 20 % dospělých a dalších 40 % má nadváhu. Ještě více alarmující jsou statistiky týkající se dětí a dospívajících. Ukazují, že přes 16 procent dětí do 15 let je obézních, dalších téměř 10 % z nich má nadváhu.
Důsledky budou fatální: „Tito lidé budou na hromadě ne v 45 letech, ale v 35 letech. Obezita do 19 let věku navyšuje riziko časného chronického srdečního selhání devětkrát,“ varoval ředitel ÚZIS s tím, že by možná stálo za úvahu do kardiovaskulárního plánu zahrnout i Národní sportovní agenturu a ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.
Očkování: ostuda mezi vyspělými státy
Velké nedostatky má Česko především v oblasti vakcinace. Ta s onemocněním oběhové soustavy souvisí – očkování proti chřipce u polymorbidního seniora snižuje riziko nejenom úmrtí na těžké průběhy chřipky, ale i kardiovaskulární úmrtí a infarkty. Proočkovanost v Česku je však tristní, zejména v porovnání s jinými státy. Zatímco Dánsko, Nizozemsko nebo Německo vykazují u polymorbidních skupin obyvatel proočkovanost proti chřipce 75 procent, Česko je podle Duška na ostudných 8 procentech.
V proočkovanosti dospělé populace nejvíce zaostává zejména Moravskoslezský kraj. Problematické je podle Ladislava Duška hlavně Jablunkovsko. Jako další „antivaxerské hnízdo“ označil Plzeňsko.
Mohlo by vás zajímat
Konec života: klíčová role paliativní péče
Národní Kardiovaskulární plán podle Duška zasahuje i do oblasti péče na konci života. Ročně v Česku dochází k 31 – 32 tisícům očekávatelných úmrtí z kardiovaskulárních příčin. U nadpoloviční většiny pacientů se závažným kardiovaskulárním onemocněním pak v závěru života nastává tzv. „nežádoucí trajektorie“ – například opakované převážení záchrannou službou, v horším případě z pobytové sociální služby na akutní lůžko.
S touto výzvou by si v optimálním případě měly poradit nemocniční týmy paliativní péče – jejich úkolem by mělo být zejména to, že pacientovi nastaví vhodnou péči. „Podporují a hradí to pojišťovny, týmy po nemocnicích vznikají, což je skvělé, ale jde to velmi pomalu,“ zmínil Dušek. Dodal, že zatímco například Vysočina nebo Praha patří v rozvoji paliativních týmů mezi „Hujery“, v některých regionech týmy ještě vůbec nemají, případně teprve začínají vznikat. Konkrétně jde například o Liberecký nebo Karlovarský kraj.
Dětský kardiolog jako vymírající druh
Je na ambiciózní cíle kardiovaskulárního plánu dostatek personálu? Částečně ano. Na rozdíl od jiných oborů se v kardiologii daří průběžně vzdělávat dostatek specialistů. „Pokud vydrží roční průměr asi 40–45 absolventů ročně z atestačního vzdělávání, tak by měli i nahradit ty, kteří očekávatelně odejdou do důchodu,“ vyzdvihl profesor Dušek.
Výzvou však prý bude dětská kardiologie, kde je více než polovina úvazků v důchodovém věku. „Dětský kardiolog, to je vymírající druh. Tam už jsme na tom skoro hůř než praktičtí lékaři pro děti a dorost,“ varoval.
Propojení dat jako nová éra koordinované péče
Co by situaci naopak mělo pomoci, je propojení dat mezi ministerstvy zdravotnictví a práce a sociálních věcí, ke kterému došlo teprve nedávno. Díky integraci dat sociálních a zdravotních služeb má totiž ÚZIS k dispozici nová data. Význam tohoto kroku Dušek demonstroval právě na příkladu srdečních selhání.
Ze zdravotních dat totiž vyplývá, že prevalence srdečných selhání od roku 2013 do roku 2023 vzrostla o 21 %. Podle konzervativní predikce by za dalších patnáct let mohlo dojít k nárůstu o 36 %, podle nejčernějšího scénáře dokonce o 89 %. Sociální data pak na základě údajů o invalidních nebo starobních důchodech a pracovní neschopnosti ukazují například to, že srdeční selhání aktuálně vyřazují z plné práceschopnosti 75 % svých nositelů ve věku do 64 let.
Zdravotnický deník děkuje za laskavou podporu konference Všeobecné zdravotní pojišťovně a společnostem Novartis, Amgen a Bristol Myers Squibb.
Foto: Radek Čepelák
