Pomoci v systému tápajícím pacientům, zbavit zdravotníky administrativní zátěže a především co nejvíc urychlit proces diagnostiky a léčby. O své práci koordinátorky péče Gastroenterologického oddělení Fakultní nemocnice Bulovka promluvila Klára Vaňková na konferenci Zdravotnického deníku Kompetence nelékařských zdravotnických pracovníků.
Když pozici koordinátorky péče pro Kláru Vaňkovou na Bulovce zakládali, hlavním cílem bylo urychlení cesty pacientů, speciálně těch s karcinomem pankreatu, systémem. Což se, jak Vaňková potvrdila, podařilo nad očekávání. Průměrnou dobu diagnostikování pacienta se ze dvou až tří měsíců podařilo zkrátit na dva až tři týdny a pacientů díky tomu také několikanásobně přibylo – nemocnice je totiž zvládá lépe „odbavovat“.
Komunikace i administrativa
Jak Klára Vaňková na konferenci vysvětlila, zásadní část její práce tvoří komunikace s pacienty, což vyžaduje velkou empatii. „Při komunikaci s pacienty s onkologickou diagnózou je nutné uvědomovat si, co pro ně tato diagnóza znamená,“ popsala Vaňková, která je inženýrkou ekonomie a dříve pracovala v logistice.
Neméně důležitou součástí její práce je odebírání administrativy lékařům a sestrám. „Nelékařský nezdravotní personál, který má za cíl odebrat administrativu zdravotního personálu, přitom musí být velmi kvalifikovaný k tomu, aby byl vše schopen komunikovat na úrovni zdravotnické,“ upozornila a se smíchem dodala: „Teď, když mluvím na konferenci, se zrovna naši lékaři lehce hroutí, protože máme multidisciplinární tým, kde jim běžně ‚servíruji informace na zlatém podnose‘, a teď tam nejsem.“
Na úrovni vedoucích lékařů
Slova Vaňkové na konferenci potvrdil primář Gastrointestinálního oddělení Fakultní nemocnice Bulovka Jan Hajer. „Multidisciplinární tým vyžaduje přítomnost paní inženýrky více než mých mladých lékařů. Což je vlastně trochu smutné, ale je to holá realita, která svědčí o neuvěřitelné schopnosti naší koordinátorky,“ řekl.
Podle Hajera je na Bulovce koordinátor péče na úrovni vedoucích lékařů jednotlivých odborností. „Jeho funkce je obrovská a není potřeba, aby domlouval nějaké provozní věci na úrovni dalších ústavů a měl k tomu svolení vedoucího toho ústavu. On sám je zodpovědný za to, aby jeho role v rámci administrace pacienta byla co nejvíc hladká. Pokud má pocit, že něco nefunguje a potřebuje si promluvit třeba s přednostou patologie, tak prostě zvedne telefon a zavolá přednostovi patologie z pozice koordinátora centra, že něco nefunguje a že by bylo dobré, aby se to změnilo,“ míní.
Ztraceni v systému
Vaňková na konferenci upozornila na tristní fakt, že koordinátor péče vlastně není v systému nijak pevně definován. „V tuto chvíli nemám oficiálně žádné kompetence pro vykonávání ‚zdravotnické‘ části své práce. Bez definice místa koordinátora péče ve zdravotnickém světě nesou odpovědnost za mou práci lékaři. Vše je tak vlastně založené na vzájemné důvěře. Je na lékařích, kolik kompetencí mi svěří a jak moc mi dovolí ulehčit jim jejich administrativní práci,“ upozornila.
Kompetence by podle ní měly být jasně legislativně definované. „Tak, aby se lékaři nemuseli bát kompetence předat, ale zároveň aby mohl dotyčný koordinátor péče mít za tyto kompetence zodpovědnost,“ upřesnila.
Radost pacientů
Že se na řešení pracuje a první kroky už byly podniknuty, ujistil na konferenci Marian Rybář z ministerstva zdravotnictví. Ten například popsal, že v nové výzvě pro onkologickou péči, která vyjde v řádu měsíců, bude přítomnost koordinátora péče personální podmínkou pro onkologická centra. Koordinátoři se tak stanou vlastně „povinnými“ zaměstnanci center (více zde).
Co koordinátorku péče v její práci nabíjí, je nadšení pacientů z toho, že se na ni mohou obrátit. „Nejednou jsem slyšela větu: To je tak strašně skvělé, že vám můžu zavolat. Odpovídám sice, že nejsem lékař ani zdravotník, takže jim nemůžu říct nic podrobného. Oni ale vždy odpovídají: Ale my jsme se od vás vždycky dozvěděli nejvíc,“ popsala reakce pacientů Vaňková.
Jasná finanční rovnice
O širším využití koordinátorů péče ve zdravotnictví – tedy i mimo onkologii, kde většinou působí – hovořil na konferenci předseda spolku Mladí lékaři Albert Štěrba. „Zrovna dneska jsem měl na neurochirurgické ambulanci asi čtyři pacienty, kteří by si takovou koordinaci zasloužili. Koordinace je důležitá zejména u starších lidí, kteří jsou třeba po operaci. Potřebují si domluvit rehabilitaci, pokud nemají rodinné zázemí, potřebují i následnou péči. A tuto komunikaci s pacientem podle mne ani v dohledné době nezastoupí umělá inteligence ani jiné technické řešení,“ řekl Štěrba.
Že se krom jednoznačného benefitu v komunikaci s pacienty a odlehčení zdravotníkům od administrativy, koordinátoři vyplatí nemocnicím i finančně, je přesvědčen ředitel Fakultní nemocnice Bulovka Jan Kvaček. „Je to jednoduché. Pokud koordinátoři péče dobře fungují, nemocnice ošetří mnohem efektivněji více pacientů – a tím získá více prostředků,“ uzavřel.
Foto: Radek Čepelák
