Přestože přes 70 % onemocněním lze předcházet prevencí, u většiny lidí propuknou a veřejné rozpočty stojí zbytečné desítky miliard ve výdajích za léčbu. Proč se dosavadním strategiím prevence nedostatečně daří a jak to změnit, řešila skvěle obsazená mezinárodní konference Zdravotnického deníku Ekonomika prevence zdravotních rizik.
Zdraví populace je propojeno s ekonomickou prosperitou země, zdůraznil na úvod konference předseda vlády Petr Fiala. „S ohledem na stárnutí populace je téma inovace v prevenci zdravotních rizik naprosto klíčové pro udržitelnost celého systému,“ řekl premiér.
Profesor prestižní Kolumbijské univerzity v New Yorku Jan Švejnar následně vyzdvihl tři jednoduché principy. Zaprvé navrhl posílit prevenci zdravotních rizik už v raném věku ve vzdělávání, které platíme z veřejných zdrojů. Doporučil další investice do screeningových programů, jenž mají vysokou návratnost. Ocenil přitom, že Česká republika jde v této oblasti správnou cestou například u prevence rakoviny prsu, rakoviny prostaty nebo plic. „Uplatňujme důsledně princip snižování zdravotních rizik tam, kde jiné cesty nejsou efektivní. I zde lze významně snížit náklady systému,” uvedl do třetice uznávaný ekonom.
3 základní věci – spánek, pohyb, abstinence
O prevenci a rizikovém chování v různých medicínských odbornostech pohovořili další experti. „Péče o vlastní duševní zdraví nemusí být zbytečně komplikovaná. Základní rada zní: dobře spát, nepít alkohol a hýbat se,“ shrnul psychiatr a sexuolog z Centra duševní rehabilitace v Berouně Martin Hollý. V tématu péče o duši navázala neuroložka a vedoucí centra pro kognitivní poruchy neurologické kliniky Lékařské fakulty Univerzity v Lublani Milica Gregoric Krambergerová, která promluvila o tom, jak snížit riziko výskytu Alzheimerovy choroby, nejčastějšího neurodegenerativního onemocnění. „Zejména pro ranou fázi této choroby existují terapeutické možnosti. Lidé si ale mohou nejlépe pomoci sami tím, že budou žít zdravě,“ doporučila s tím, že přibližně 40 procent rizikových faktorů, které vedou k demenci, jsou preventabilní.
Mimořádně rizikovým pro dnešní dobu je i výskyt obezity, která postihuje čím dál více i dětskou populaci. „Projevují se v tom opatření z covidových let, které vedly k dramatickému poklesu pohybové aktivity i změně stravování,“ uvedla diabetoložka a vedoucí divize diabetologie a endokrinologie Fakultní nemocnice Královské Vinohrady Ludmila Brunerová. Vyslovila se pro to, aby byl regulován přístup k nezdravým potravinám.
Harm reduction jako osvědčený koncept
Téma účinnějšího přenosu nových vědeckých poznatků do praxe se chopil odborník na veřejné zdraví a poradce pro zdravotnictví bývalého britského premiéra Tonyho Blaira Clive Bates. Apeloval, aby byly aplikovány evidence-based poznatky, tedy vědecky osvědčené postupy. Mezi ně patří omezení kouření, a to v souladu s politikou harm reduction, tedy nahrazování klasických cigaret méně škodlivými alternativami. „Měli bychom upravovat politiku s tím, co zjistíme nového,“ dodal.
Kouření jde ruku v ruce s otázkou zdraví plic. O tom více popovídal plicní specialista a přednosta kliniky tuberkulózy a respiračních onemocnění Všeobecné fakultní nemocnice Jiří Votruba. „Harm reduction je srozumitelný koncept, který se osvědčil v řadě zemí,“ potvrdil slova Batese. Doplnil, že tabákové alternativy sice nejsou zdravé, ale pokud není pacient schopen přestat kouřit, tak je to lepší, než kdyby zůstal u klasických cigaret.
„Buďme odpovědní za své vlastní zdraví“
Význam screeningů na konferenci podtrhl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek. „O své drahé auto byste se také pečlivě starali… Je potřeba zlepšit informovanost pacientů, komunikaci se zaměstnavateli, dostupnost a zapojit známé osobnosti. Výrazně to zvyšuje zájem o screeningy,“ vyjmenoval ministr. Zmínil rovněž úspěšné zavedení nových screeningů, jako například ty zaměřené na záchyt karcinomu prostaty, karcinomu plic u kuřáků či karcinomu výdutě břišní aorty. „Tento balík není konečný,“ dodal s tím, že Česká republika patří v množství dostupných screeningů na špici světa.
Slovenskou zkušenost přiblížil poslanec zdravotního výboru Národní rady Slovenské republiky Petr Stachura. „Slovensko má jiný problém – nemá dobrý sběr dat, tedy registry. Měli bychom je rozšiřovat,“ uvedl s tím, že základem je, aby měl screening přidanou hodnotu pro pacienty.
O klíčové roli sportu a pohybu obecně ve zdravotní prevenci pohovořila olympijská vítězka a mistryně světa v běhu na lyžích Kateřina Neumannová. „Vztah k pohybu se vytváří ve velmi raném věku a proto potřebujeme podchytit dítě již v tomto období,“ zdůraznila s tím, že výchova ke zdravotní odpovědnosti by měla být součástí vzdělávacího systému. „V rámci výchovy mladé generace bychom v nich měli vytvářet pocit, že jsou v první řadě sami zodpovědní za své zdraví. Že na všechno není lék,“ zdůraznila. S těmito slovy souhlasili i další dva účastníci panelu, poslankyně sněmovního zdravotního výboru Michaela Šebelová a místopředseda téhož výboru Tom Philipp.
Raši: Pacientům je třeba nabídnout možnosti a motivovat je
Mezinárodní konference Ekonomika prevence zdravotních rizik, která je již popáté pořádaná Zdravotnickým deníkem, představuje klíčové fórum pro zhodnocení strategií prevence z hlediska zdravotní účinnosti i ekonomické udržitelnosti. „Zdraví populace, účinné zdravotní politiky a prevence zdravotních rizik jsou bezpochyby důležitým předpokladem konkurenceschopnosti evropské ekonomiky a prosperujícího jednotného trhu,“ řekl v úvodu vydavatel Zdravotnického deníku Ivo Hartmann.
Na konferenci již tradičně vystoupily špičky širokého spektra oborů, které se vážou ke zdravotní prevenci. Kromě výše zmíněných se akce zúčastnil místopředseda Poslanecké sněmovny a předseda stínové vlády Karel Havlíček, bývalý ministr zdravotnictví Adam Vojtěch, ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny Zdeněk Kabátek, vědecký pracovník Center for Health Economics na Oxfordské univerzitě Joan Madia, korespondent BBC Rob Cameron, prezident Polské společnosti pro veřejné zdraví a přednosta kliniky alergologie a plicních nemocí polského Národního lékařského institutu Andrzej Marius Fal, přednosta Onkologické kliniky 1. LF UK a Ústřední vojenské nemocnice Luboš Petruželka, bývalý fotbalový reprezentant Jan Koller a předseda slovenské Národní rady Richard Raši.
Právě Raši zdůraznil realistický přístup k prevenci. „Jako lékař s dlouholetou praxí vím, že zákazy samy o sobě nefungují. Lidem musíme nabízet alternativy. Screeningové programy a preventivní kampaně jsou správnou cestou. Když pacientovi ukážeme možnosti a budeme ho motivovat, výsledky se dostaví,“ věří předseda slovenského parlamentu.
Foto: Radek Čepelák
Zdravotnický deník děkuje za laskavou podporu sympozia Všeobecné zdravotní pojišťovně, EUC, Zdravotní pojišťovně Ministerstva vnitra a společnostem AKESO, Sprinx Systems, Eli Lilly a Tiscali Media.
