Propojení zdravotního stavu populace a ekonomiky státu je nejen silné, ale i dobře měřitelné. Investice do kvalitní prevence snižují tlak na veřejné finance a přináší státům rozhodující ekonomickou výhodu. Na mezinárodní konferenci Zdravotnického deníku Ekonomika prevence zdravotních rizik to řekl Jan Švejnar, profesor ekonomie a mezinárodních vztahů Kolumbijské univerzity v New Yorku. A popsal tři pilíře, na nichž podle něj kvalitní prevence stojí.
Míra zranitelnosti České republiky a dalších evropských zemí je v dnešní geopolitické situaci silná, lze ji ale snížit zaměřením se na prevenci a preventivní medicínu, míní Jan Švejnar. „Z ekonomického hlediska je hlavním pilířem v této oblasti lidský kapitál. Ten je mimořádně důležitý a patří do něj krom dovedností, schopností a vzdělání i zdraví lidí. Proto jsou investice do zdravotnictví a preventivní medicíny investicemi do lidského kapitálu, který má zcela zásadní efekt na to, jak si celá země vede,“ řekl Švejnar na úvod konference.
„Svět se změnil v tom, že je potřeba investovat do co nejvyšší kvality lidského kapitálu. Dříve se vyplácela průměrnost, nyní je model ve světě takový, že vítěz bere téměř vše. Takže se vyplácí excelence a vysoká kvalita. Pokud tedy budeme do lidského kapitálu v oblasti preventivní medicíny investovat, je důležité to dělat v míře nejvyšší kvality,“ řekl Švejnar s tím, že takové investice poté odrazí v tom, že lidé budou produktivnější, spokojenější a společnost bude schopna konkurovat ve světě, kde je model, že „vítěz bere téměř vše“, dominantním tématem.
Vysoká návratnost garantována
Profesor Švejnar upozornil i na to, že propojení zdravotního stavu populace a ekonomiky státu je nejen silné, ale i dobře měřitelné. „V zemích OECD (Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj – pozn. red.) se ukazuje, že veřejné výdaje na zdravotnictví mají velice významný pozitivní efekt na ekonomický růst,“ upozornil.
„Zdravotní prevence vede k lepšímu využití pracovní síly, snižuje tlak na veřejné finance, které jsou ve většině zemí velmi napjaté, a přispívá ke zvýšení životní úrovně celé společnosti,“ řekl Švejnar s tím, že náklady na zdravotní péči mohou být díky prevenci snížené až na třetinu.
Připomněl také studii společnosti The European House – Ambrosetti, z níž vyplývá, že každé euro investované do preventivní zdravotní péče generuje návratnost 14 eur. „I kdybychom to zpochybnili a řekli, že reálná je jen polovina toho odhadu, jde o návratnost velmi vysokou, mnohem vyšší ve srovnání s jinými oblastmi,“ poznamenal Švejnar.
3 pilíře efektivní prevence
Ve svém vystoupení profesor Švejnar také zmínil hlavní principy, na nichž by podle něj měla stát kvalitní zdravotní prevence. „Ten první je celkem přirozený: Dělejme to, co nic nestojí nebo co stojí málo. Například tedy posilujme prevenci zdravotních rizik už ve veřejném vzdělávání. To moc nestojí a může to mít dalekosáhlé efekty,“ uvedl Švejnar.
Druhým klíčem k úspěchu je podle něj investovat do screeningových programů, které mají vysokou návratnost. „Podle mne v této oblasti jde Česká republika správnou cestou, tento princip je zde velice silně uplatňován,“ poznamenal.
Třetím principem je podle ředitele Centra pro globální hospodářskou politiku Kolumbijské univerzity „snižování zdravotních rizik tam, kde jiné cesty buď nejsou efektivní nebo jsou dražší“ s využitím cost-benefit analýz.
Mnoho aktérů – složité hledání konsenzu
V otázkách z oblasti prevence panuje podle Švejnara napříč politickým spektrem poměrně velká shoda, a proto je klíčové zaměřit se na realizaci. Ta ale není v oblasti zdravotnictví snadná kvůli velkému počtu zúčastněných důležitých aktérů. „Ve zdravotnictví máte občany, kteří jsou pojištění a potřebují péči, máte pojišťovny, lékaře, vládu, farmaceutické firmy. A proto jde o oblast, v níž je mnohem složitější najít konsenzus a vytvořit efektivní hospodářskou politiku než v oblastech jiných,“ vysvětlil Švejnar.
Ten v diskusi pochválil systém českého zdravotnictví z hlediska dostupnosti péče: „Zajišťuje širokou péči všem a nevylučuje značnou část obyvatel tak, jako se to děje v jiných zemích,“ vysvětlil. Jako ekonom by nicméně podpořil větší možnosti v tom, aby si lidé mohli připlatit za lepší zdravotní péči.
Klíčová role zaměstnavatelů
Zdůraznil také pozitivní vliv většího zapojení zaměstnavatelů do prevence. „Zaměstnavatelé by měli mít zájem na tom, aby měli zdravé zaměstnance, kteří neabsentují v práci. V zemích, kde tato oblast dobře funguje, zaměstnavatelé velice pečlivě vybírají zdravotní pojišťovny, v odměňování kladou důraz na to, aby lidé opravdu absolvovali vyšetření preventivní medicíny a dávají dotace na vstup do fitness center,“ uvedl Švejnar.
Zaměstnavatelé by podle něj měli mít právo mluvit i do státní zdravotní politiky. „Měli by být mezi těmi, kdo se k ní vyjadřují. Zdravotnictví je založené na souhře mnoha aktérů, a pokud v něm není dialog nebo diskuse těchto aktérů, většinou se nedojde k optimálnímu řešení,“ uzavřel profesor Švejnar.
Foto: Radek Čepelák
Mohlo by vás zajímat
Zdravotnický deník děkuje za laskavou podporu sympozia Všeobecné zdravotní pojišťovně, EUC, Zdravotní pojišťovně Ministerstva vnitra a společnostem AKESO, Sprinx Systems, Eli Lilly a Tiscali Media.
