Prezident Petr Pavel dnes podepsal několik klíčových zdravotnických zákonů. Mezi nimi je novela zákona o elektronizaci zdravotnictví, která zavádí EZKartu, elektronickou žádanku a sdílený zdravotní záznam, či novela zákona o veřejném zdravotním pojištění, která umožní pojišťovnám investovat více prostředků do prevence. Hlava státu rovněž stvrdila tzv. transplantační zákon, který nově zajišťuje dárcům tkání a buněk kompenzaci ušlého výdělku při pracovní neschopnosti po odběru.
Novela zákona o elektronizaci zdravotnictví si klade za cíl tři základní změny: zavedení EZ Karty, eŽádanky a sdíleného zdravotního záznamu. EZkarta je nově zaváděnou službou elektronického zdravotnictví, která je kontrolována a spravována pacientem. Jedná se o státem garantovanou aplikaci, která pacientovi přináší posílení kontroly nad jeho daty a dostupnými službami.
Nově zákon zavádí také eŽádanku, konkrétně jde o žádanky na laboratorní vyšetření, rentgenové vyšetření či další zobrazovací techniky. Pracoviště poskytovatelů tak již pacient nebude muset obíhat s papírem. Sdílený zdravotní záznam pak je souhrnem informací o stavu pacienta. Zahrnuje emergentní zdravotní záznam, tedy souhrn kritických zdravotních údajů pacienta v rozsahu krevní skupiny, údajů o alergiích, lékových interakcích a lékové minulosti pacienta, a dále výsledky preventivních a screeningových vyšetření.
V souvislosti se střelbou na filozofické fakultě je součástí novely také sdílení informace o držení zbrojního průkazu nebo žádosti o něj a přístup Policie ČR do kmenových registrů pro zjištění registrujícího lékaře pacienta, vůči kterému jsou prováděny úkony. Vedle toho návrh obsahuje řešení digitalizace dokladů týkajících se zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel.
Nahrazení „nevyužitelného“ fondu
Další novelou, kterou dnes prezident Pavel podepsal, je zákon o veřejném zdravotním pojištění. Novela přináší řadu změn, včetně té, že pojišťovny budou moci použít více peněz na podporu prevence různých onemocnění, což je provázáno s povinností pojištěnců zúčastňovat se preventivních programů a screeningových vyšetření. Novela by měla pracovat s posílením motivace pojištěnců k prevenci.
Součástí novely je i zrušení rezervního fondu zdravotních pojišťoven a jejich nahrazení tzv. fondy obecně prospěšných činností. „Nešlo je využít. Proto je chceme využít k věcem, které chce pojišťovna, ale není schopna je sama zajistit,“ vysvětlil v minulosti pozadí návrhu ministr zdravotnictví Vlastimil Válek.
Mohlo by vás zajímat
Další změnou návrhu je usnadnění možnosti čerpat hrazené zdravotní služby v zahraničí do výše tamní úhrady, jsou-li v České republice nedostupné.
Plný výdělek při pracovní neschopnosti po odběru
Pavel rovněž podepsal tzv. transplantační zákon. Jde o novelu, která rozšiřuje nároky dárců tkání a buněk – nově jim má být vyplácen rozdíl mezi ušlým výdělkem a nemocenskou při pracovní neschopnosti po odběru, podobně jako je tomu u dárců orgánů. Mají mít také nárok na úhradu výdajů souvisejících s darováním. Výjimkou z této úpravy zůstávají dárci pohlavních buněk, kteří budou mít nárok jen na prokazatelně a účelně vynaložené náklady. Jejich vyloučení prosadila poslankyně Romana Bělohlávková (KDU-ČSL) kvůli obavám z komercializace dárcovství.
Cílem novely je motivovat dobrovolné dárce tkání a buněk, které nelze jinak získat, a tím podpořit dostupnost léčby. Podle předkladatelů, mezi něž patří i ministr zdravotnictví Válek, by roční dopady na státní rozpočet měly být v řádu desetitisíců až statisíců korun.
