Senát dnes schválil stěžejní zdravotnické změny. Po dlouhé diskusi nakonec požehnal novelu zákona o veřejném zdravotním pojištění, která mimo jiné zavádí změny ve fondovém hospodaření zdravotních pojišťoven, a jeho souhlas získala také úprava, jež má konečně elektronizovat české zdravotnictví.

Do diskuze k novele zákona o veřejném zdravotním pojištění (více o ní např. zde) se zapojilo celkem 10 senátorů. Debata se točila kolem dvou hlavních témat: změnách ve fondovém hospodaření pojišťoven a péče porodních asistentek v domácím prostředí u žen po porodu. K oběma tématům také vznikly pozměňovací návrhy.

Senátor Ondřej Štěrba (ANO) například poukázal na to, nakolik prospěšné a využitelné dnes bude navýšení fondů prevence zdravotních pojišťoven, když je podmíněno vyrovnaným hospodařením. Pozastavil se také nad zrušením rezervního fondu a vznikem nového fondu obecně prospěšných činností, z něhož by měla být hrazena například rezidenční místa nebo činnost Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) týkající se DRG (tedy pacientského klasifikačního systému). Právě k financování ÚZIS z peněz pojišťoven připravil pozměňovací návrh senátor Ondřej Lochman (STAN).

Kultivaci DRG nechť platí pojišťovny

„Fond veřejně prospěšných činností nezahrnuje financování ÚZIS, ale jeho jedné jediné činnosti, a to DRG systému. ÚZIS se v minulosti chopil něčeho, co by měly dělat zdravotní pojišťovny, totiž systému, jak by měla být hrazena zdravotní péče,“ připomíná ministr zdravotnictví Vlastimil Válek.

Projekt, v jehož rámci vznikla síť referenčních nemocnic sbírajících data, byl hrazen z evropských fondů. Protože jde ale o věc zdravotních pojišťoven, měla by také jít úhrada těchto aktivit po konci čerpání fondů na jejich bedra. Podle Válka si tak mohou plátci buď kultivovat DRG vlastními silami, nebo dále využívat ÚZIS.

„Vyhláška, která to umožní, bude vydána jen v případě, že pojišťovny budou chtít, aby to dál dělal ÚZIS. Pokud si to budou chtít dělat samy, nebude žádná vyhláška. Tak jsem to řekl ředitelům zdravotních pojišťoven, a je na nich a na Kanceláři zdravotního pojištění, jak se rozhodnou,“ vysvětluje Válek.

Mohlo by vás zajímat

Rezidenční místa tam, kde jsou nejvíc potřeba

Co se týče možnosti financování rezidenčních míst z nového fondu, nejde o to, že by mělo skončit vypisování míst ze strany ministerstva zdravotnictví. „Neumíme ale udělat výběrové řízení na rezidenční místa tak, aby vyhrál akreditovaný praktický lékař v místě, kde je to potřeba. Pravidla musí být stejná pro všechna pracoviště, a pak se nám opakovaně stává, že rezidenční místa zůstávají ve velkých městech. Proto jsme otevřeli pojišťovnám možnost, kde dosud byly na hraně zákona,“ vysvětluje ministr.

Pojišťovny totiž dnes sice mohou podpořit absolventa v konkrétním místě, ale oklikou, totiž bonifikací jeho školitele. Proto bylo nyní do zákona ustanoveno, že pojišťovna může nabídnout mladému lékaři na dané místo stipendium, přičemž si, na rozdíl od státu, může smluvně ošetřit, že lékař i po atestaci na daném místě zůstane.

Péče porodních asistentek bude. Ale ve vyhlášce

Druhým tématem byla péče porodních asistentek v domácím prostředí bez indikace lékaře, kterou už v Poslanecké sněmovně prosazovali (neúspěšně) Piráti. I v Senátu byl představen pozměňovací návrh Václava Lásky a dalších, který se snažil věc znovu prosadit. Podle nich totiž péči porodní asistentky doma mají jen 2 % žen, ale zájem o ni by mělo 70 %. Ty tak buď mají smůlu, nebo si ji musí zaplatit z vlastní kapsy.

„Neměl bych s tím problém, kdyby se nejednalo o samoindikaci. Dostal bych se do situace, kdy bych musel úhradovou vyhláškou regulovat frekvenční omezení,“ přibližuje Válek.

Podle něj už byla v úhradové vyhlášce zavedena bonifikace za to, pokud lékař pacientce péči porodní asistentky doma indikuje, a počty se skutečně zvedly – byť to velmi záleží na konkrétních pracovištích. „Situaci chci řešit, ale nástroji k tomu určenými, což je úhradová vyhláška a dohodovací řízení. V rámci úhradové vyhlášky plánujeme nejen bonusy, ale i malusy podle procenta žen, které péči porodních asistentek po porodu dostanou,“ objasňuje Válek.

4x ano

I když řada senátorů návrh v jádru podporuje, v rámci diskuze ho označili za nesystémový. Jak senátor Jan Pirk, tak ministr Válek také zdůraznili, že pokud senátoři pozměňovací návrhy schválí, hrozí, že celá novela spadne pod stůl, protože už ji končící Poslanecká sněmovna nestihne projednat. Argument padl na úrodnou půdu a zákon byl schválen ve znění, v němž ho poslala sněmovna.

Oproti tomu zákon o elektronizaci zdravotnictví prošel bez připomínek – v rozpravě ho naopak Ondřej Štěrba a Věra Procházková pochválili a Senát ho následně jednohlasně schválil (podrobněji o novele jsme psali např. zde, zde či zde).

Zelenou dostala i novela transplantačního zákona, která přiznává podmínky na náhradu nákladů spojených s dárcovstvím kostní dřeně (více např. zde), a také návrh evropského nařízení stanovující rámec pro posílení dostupnosti a bezpečnosti dodávek kriticky důležitých léků a léků společného zájmu.