Mladí praktičtí lékaři v otevřeném dopise adresovaném ministrovi zdravotnictví Vlastimilu Válkovi (TOP 09) a ministrovi financí Zbyňku Stanjurovi (ODS) důrazně žádají navýšení počtu rezidenčních míst i výše příslušné dotace. Varují, že bez zásadní změny čeká primární péči kritická personální krize.
Zatímco v roce 2023 došlo k navýšení počtu rezidenčních míst (RM) pro praktiky, v následujících dvou letech se jejich počet nezměnil. A výše dotace pro rezidenční místa oproti roku 2023 naopak klesla. Podle Mladých praktiků jde o „absurdní mrhání vysokým potenciálem v situaci, kdy si to nemůžeme dovolit“. V otevřeném dopise, který má redakce Zdravotnického deníku k dispozici, varují, že pokud nedojde k razantní změně, během několika let bude situace kritická.
Dvojnásobný zájem, poloviční kapacita
Každý rok v Česku atestuje přes 200 praktických lékařů. Zájem o obor však v posledních letech roste i díky letos poprvé navýšenému počtu absolventů lékařských fakult. „Jak ze strany školitelů, tak zájemců o obor převyšoval počet 300 lékařů,“ upozorňují Mladí praktici. Doplňují, že ministerstvo zdravotnictví nabízí pouze 140 rezidenčních míst, tedy ani ne polovinu potenciálu.
Přidělit téměř všechna rezidenční místa se navzdory rigidním podmínkám podaří každý rok po celém Česku díky propracovanému systému akreditační komise. Ta hlídá také vysokou kvalitu vzdělávání i atestací. Jenže lékaři, kteří se nevydají cestou rezidenčních míst, nemají tuto kvalitu jakkoli kontrolovanou. „Proto považujeme za nutné, aby co nejvíce lékařů získalo svou specializaci cestou rezidenčních míst. Za dostatečný bychom považovali počet 200 RM/rok. Toto navýšení by státní rozpočet vyšlo na cca 36 milionů Kč,“ poznamenávají Mladí lékaři. Navýšení dotace alespoň o 25 procent by pak vyšlo na cca 20 milionů korun.
Odcházející generace lékařů
Demografické trendy jsou neúprosné. Stárne nejen populace, ale i samotní praktičtí lékaři. Průměrný věk lékaře v tomto oboru je 55 let, přičemž 42 % z nich je starších 60 let a téměř pětina (20 %) je ve věkové skupině 65–69 let. Podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) to znamená, že během příštích 10–15 let bude třeba nahradit přes 2600 praktických lékařů.
„Je ostudné, že se státu nepodařilo této příležitosti využít,“ píší autoři, podle nichž je zájem o obor všeobecného praktického lékařství mezi absolventy vysoký – jen chybí odpovídající systémová podpora.
Nedostatek pediatrů i trend zkrácených úvazků
Situace je ještě vážnější u praktických lékařů pro děti a dorost (PLDD), kde více než polovina lékařů překročila věk 60 let a „v budoucnu je nebude mít kdo nahradit.“
Dalším faktorem zvyšujícím tlak na dostupnost lékařů je vysoký podíl žen mezi mladými praktickými lékaři a trend zkrácených úvazků. Rodičovské dovolené, menší pracovní zátěž a flexibilnější pracovní podmínky jsou vítané, ale znamenají potřebu vyššího počtu lékařů celkově.
Specifika rezidenčních míst u praktiků
Na rozdíl od nemocnic, kde mohou lékaři v přípravě pracovat naplno, tráví rezidenti v ambulantním sektoru velkou část vzdělávání mimo ordinaci – na stážích, za které paradoxně často platí, i když tam odvádějí reálnou práci lékaře.
„U praktických lékařů dostává dotace přímo školitel, ač jemu ze současné dotace kvůli její minimální výši a podmínkám využití nezůstane buď nic, nebo ještě mírně doplácí,“ upozorňují Mladí praktici. Dodávají, že rezident navíc dostává dotaci, která „vystačí jen na minimální mzdu“ a v porovnání s absolventy nastupujícími do nemocnic je jeho příjem až o třetinu nižší.
Mohlo by vás zajímat
Aktivita lékařů naráží na pasivitu státu
Spolek Mladí praktici sám dlouhodobě pracuje na zlepšení oboru. Vytváří weby a aplikace na podporu vzdělávání, mapuje školitele, účastní se konferencí, pořádá náborové akce i vlastní odborná setkání. „Musíme bohužel konstatovat, že z Ministerstva zdravotnictví (potažmo financí, neboť agenda rezidenčních míst se týká vás obou) necítíme dostatečnou podporu,“ píší ministrům Válkovi a Stanjurovi.
A připomínají, že nutnost navýšení rezidenčních míst a dotací byla „jasným závěrem i kulatého stolu u prezidenta republiky a první dámy v listopadu 2024“, kde panovala široká odborná shoda. „Jedná se o investici v řádu desítek milionů korun, která dokáže změnit sílu primární péče a tím zdraví celé populace na mnoho let,“ apelují zástupci spolku na změny. Ty by vzhledem k nemožnosti hýbat s počtem rezidenčních míst v letošním roce rádi viděli uvedené do praxe už v roce 2026.
