Navzdory vědeckému konsenzu, že tzv. panenská blána není spolehlivým indikátorem sexuální zkušenosti ženy, zůstává v některých soudních řízeních v Česku klíčovým bodem posuzování sexuálního násilí. Na problematiku upozorňuje organizace proFem.

Výsledkem jsou rozhodnutí, která mohou být nespravedlivá a druhotně traumatizující pro poškozené. Přitom právě znalci a znalkyně by měli být těmi, kdo do trestního řízení vnášejí odborné porozumění – nikoli předsudky.

Mýtus s pečetí odbornosti

Ve znaleckých posudcích i v soudních rozsudcích se opakovaně objevují formulace typu: „panenská blána nebyla poškozena“, „nedošlo k protržení“, případně „nebylo přítomno krvácení“. Tyto výroky bývají někdy chápány jako důkaz toho, že k penetraci – a tedy k trestnému činu – nedošlo. Tento předpoklad ale neobstojí ani medicínsky, ani z pohledu soudní spravedlnosti.

Jak připomíná analýza rozsudků sexuálního a domácího násilí, kterou pro organizaci proFem provedly socioložky Petra Havlíková a Iva Šmídová z Masarykovy univerzity, poškození či neporušenost hymenu má v praxi stále rozhodující váhu. Problémem je, že „expertní vědění“, na kterém má být založeno posuzování skutkového stavu, není imunní vůči předsudkům a kulturně zakořeněným stereotypům. A právě představa o „panenské bláně“ jako důkazu neviny nebo „nepoškození“ jako důkazu nepravdivosti výpovědi ženy, je jedním z nejdéle přežívajících mýtů – často s devastujícími následky.

Co vlastně „panenská blána“ je – a co není

Z hlediska anatomie jde o elastickou slizniční řasu – hymen –, která má různý tvar i velikost a u mnoha žen může zůstat částečně či zcela zachována i po opakovaném vaginálním styku. Výzkumy ukazují, že až 50 % žen může mít hymen zachovaný i při aktivním sexuálním životě. Stejně tak může být hymen narušen bez jakékoli souvislosti se sexem – například sportem, úrazem nebo zavedením tamponu.

Ve světle těchto zjištění není absence poranění žádným důkazem o absenci penetrace – jak ostatně potvrzuje i studie citovaná v analýze, která uzavírá, že „absence jakéhokoli poranění panenské blány by neměla být používána jako důvod k negaci možnosti, že u dospívající došlo k vaginální penetraci.“

Když předsudky převažují nad vědeckým poznáním

Nesoulad mezi vědou a znaleckou praxí má vážné důsledky. Pokud je výpověď ženy nebo dívky zpochybňována na základě nepoškozené „blány“, znamená to nejen devalvaci její zkušenosti, ale často i selhání justice jako celku. V rozhodnutích, kde chybí porozumění aktuálním vědeckým poznatkům o ženském těle, se místo hledání pravdy reprodukují stereotypy.

Z výpovědí analyzovaných v rámci studie vyplývá, že tělesné a zkušenostní svědectví poškozených – včetně popisů penetrace prsty, penisem či předměty – je soudy v některých případech odmítáno, pokud ho nepodpoří „viditelný důkaz“ v podobě poranění hymenu. To je přístup, který ignoruje nejen biologickou realitu, ale i trauma a jeho projevy.

Mohlo by vás zajímat

Co s tím?

Znalecké posudky by měly reflektovat současný stav poznání a vycházet z multidisciplinárního přístupu, který kombinuje medicínské, psychologické a sociologické aspekty sexuálního násilí. Hodnocení „panenské blány“ by mělo být z vyšetřování vyloučeno – nejen kvůli své nevědecké povaze, ale také kvůli sekundární viktimizaci, kterou způsobuje.

Více o tématu a o dalších aktivitách organizace proFem přinese Zdravotnický deník brzy v rozhovoru s ředitelkou Jitkou Polákovou.