Jen zhruba každý 5. pacient dostane u ambulantního specialisty termín do jednoho měsíce, naopak skoro 1/3 čeká více než čtvrt roku, ukázal nový průzkum. Podle něj mají pacienti největší problém dostat termín u neurologů či ortopedů.
Výsledky červencového průzkumu Sdružení ambulantních specialistů a agentury Ipsos mezi 2 100 respondenty ukázaly, že na termín u specialisty se obvykle čeká i několik měsíců. Nejvíce se pacienti potýkají s nedostupností v oborech neurologie a ortopedie – zatímco v Praze má problém sehnat termín u ortopeda až 28 % respondentů, ve zbytku republiky je nejsložitější dostat se k neurologovi.
„Dlouhé čekací lhůty nejsou jen organizační komplikací. Představují reálné zdravotní riziko pro pacienta a znamenají nadměrnou zátěž pro zbytek systému. Jen 18 % pacientů čeká na vyšetření u ambulantních specialistů kratší dobu než 4 týdny. Téměř polovina z nich si musí počkat 1 až 3 měsíce a 30 % z nich dokonce déle než tři měsíce,“ vysvětluje předseda Sdružení ambulantních specialistů Zorjan Jojko.
„Rovněž data od samotných ambulantních specialistů z naší interní ankety z minulého roku potvrzují, že například k alergologovi se nový pacient dostane za méně než dva týdny pouze ve 2 % případů. U dětské psychiatrie je to do konce 0 %, u logopedie nebo kardiologie 6 %. V některých oborech je tak dostupnost péče fakticky jen iluzí. Největším kapacitním problémům čelí Liberecký kraj, kde 56 % respondentů uvedlo, že pociťuje nedostatek specialistů,“ dodává Jojko.
Bez specialisty hrozí pohotovost
Ani geografická dostupnost není optimální. Přes 56 % lidí uvedlo, že museli specialistu navštívit mimo své bydliště, a to i ve vzdálenostech několik desítek kilometrů. V Ústeckém, Jihočeském a Karlovarském kraji je zhruba 20 % respondentů ochotných cestovat za lékařem i více než 50 kilometrů.
Problémy s dostupností péče se podle průzkumu podepisují na zdraví pacientů. Téměř třetina dotázaných uvedla, že se jim v důsledku nedostupnosti specializované ambulantní péče zhoršil zdravotní stav. Dalších 26 % přiznalo, že když nemají šanci se k lékaři dostat, svůj problém vůbec neřeší. Mnozí pak volí cestu nejmenšího odporu – rovnou míří do nemocnice nebo na pohotovost. Celkem 98,7 % respondentů potvrdilo, že kvůli problémům s dostupností ambulantní péče muselo jednou nebo víckrát vyhledat akutní pomoc právě v nemocnici či na pohotovosti. 13,5 % dotázaných pak uvedlo, že si raději našli specialistu, který nemá smlouvu se zdravotní pojišťovnou.
Mohlo by vás zajímat
„Nemocnice tak vlastně se zpožděním zachraňují, co nestihla specializovaná ambulantní péče, což je zbytečně drahé, riskantní a dál to přetěžuje systém. Všechno, co jde řešit ambulantně, má být skutečně včas řešeno ambulantně,“ dodává Jojko.
