Ústavní soud se v nedávném nálezu zabýval komplikovaným případem nemocného muže, který se domáhal práva ukončit život za pomoci eutanazie. Přestože mu soud nevyhověl, zároveň vyzval zákonodárce, aby tuto citlivou otázku legislativně řešili.

Stěžovatelem byl muž P. B., který trpí vážnými zdravotními obtížemi, včetně chronické bolesti, psychických problémů a trvalého poškození pohybového aparátu. Podle lékařských zpráv však není v terminálním stádiu nemoci ani závislý na život udržující léčbě.

Ústavní soud konstatoval: „Není v situaci, v níž by již neměl volbu mezi tím, zda zemřít či žít…“

Proto Ústavní soud stížnosti nevyhověl a neshledal pochybení obecných soudů. Na druhou stranu ale uznal význam tématu a apeloval na zákonodárce, aby zvážili potřebnost právního řešení.

Spor začal u civilních soudů. Verdikt: chybí zákonný rámec

P. B. žaloval Českou republiku – ministerstvo zdravotnictví – a domáhal se přivolení k zásahu do své integrity – tedy podání smrtící látky lékařem na jeho žádost.

  • Okresní i krajský soud žalobu zamítly s tím, že v Česku není eutanazie legální.
  • Nejvyšší soud rozhodnutí zrušil kvůli neurčitosti návrhu a vrátil věc k novému projednání.
  • Stěžovatel žalobu upřesnil – žádal povolení k podání smrtícího prostředku.
  • Okresní soud žalobu znovu zamítl, krajský soud potvrdil, Nejvyšší soud opět odmítl.

Proto se obrátil na Ústavní soud.

Téma eutanazie a asistovaného sebeusmrcení je podle Ústavního soudu třeba řešit nikoli soudně, ale legislativně. Ilustrační snímek. Foto: Pixabay

Ústavní soud: Vše je na Parlamentu

Třetí senát Ústavního soudu pod vedením soudkyně Lucie Dolanské Bányaiové stížnost zamítl.

Z nálezu vyplývá:

Mohlo by vás zajímat

  • Stát má chránit život jako nejvyšší hodnotu.
  • Eutanazie přináší rizika sociálního tlaku, zejména na zranitelné osoby.
  • Zákonodárce má hledat rovnováhu mezi právem na život a právem na důstojný odchod.

Lékařské zprávy: Trvalé postižení, ale ne nevyléčitelná choroba

Z lékařské dokumentace vyplývá:

  • Stěžovatel trpí posttraumatickou stresovou poruchou, těžkou sociální fobií, depresí a chronickými bolestmi.
  • Po dopravní nehodě mu byla diagnostikována nevratná porucha páteře.
  • Jeho stav se zhoršuje, ale není nevyléčitelný ani terminální.
Země, kde není eutanázie nebo asistovaná sebevražda protizákonná. Grafika: Ekonomický deník

Neexistuje zákonný rámec, připustil i Nejvyšší soud

Nejvyšší soud připomněl: „Ani z lidskoprávních závazků České republiky nevyplývá právo na eutanazii.“

Téma eutanazie a asistovaného sebeusmrcení je proto třeba řešit nikoli soudně, ale legislativně.

Autonomie versus ochrana života: konflikt základních práv

Ústavní soud uznal, že:

  • Rozhodování o konci života je součástí lidské autonomie.
  • Zároveň však musí být ochráněni zranitelní lidé, kteří by se mohli cítit jako břemeno.
  • Legalizace eutanazie může být zneužitelná, proto je třeba nastavit jasná pravidla.

Soud stížnost odmítl, ale téma otevřel

Ústavní soud nakonec žalobu zamítl, protože P. B. není v situaci extrémního utrpení ani v bezvýchodné fázi života.

Zároveň ale soud akcentoval: „Způsob odchodu ze života – jeho důstojnost, absence utrpení, zachování svého vlastního obrazu takového, jaký by si člověk přál – přitom může pro mnohé znamenat důležitý aspekt, podle kterého hodnotí charakter celého svého života. Právě v těchto základních otázkách se projevuje osobní autonomie člověka a zákonodárce by měl mít toto hledisko na paměti.“

Soud zdůraznil, že je proto úkolem zákonodárců hledat rovnováhu mezi právem na soukromí a respektování tělesné a duševní integrity s ochranou života. „Zákonodárce by měl zvažovat, zda k naplnění těchto práv v jejich rovnováze lze zvolit cestu legalizace asistovaného sebeusmrcení či eutanázie,“ vyplývá z nálezu Ústavního soudu.

Článek je převzat z portálu Ekonomický deník, který stejně jako Zdravotnický deník patří do portfolia vydavatelství Media Network.