Demence i obezita: Praktici a dětští psychiatři pohlídají víc pacientů. Koho budou nově sledovat?

Praktičtí lékaři pro děti i dospělé a také dětští psychiatři budou mít od začátku příštího roku nové povinnosti. Novela vyhlášky o dispenzární péči totiž přichází s tím, že budou nově pravidelně sledovat lidi s kognitivními poruchami, tlusté děti a také širší spektrum psychiatrických diagnóz u dětí a dospívajících.

„Novelizace vyhlášky vychází z podnětů reflektujících rostoucí prevalenci demence a nutnost dispenzarizace kognitivních poruch, narůstajícího počtu dětí s nadváhou a obezitou, stejně jako potřeby péče o duševní zdraví dětí a dospívajících,“ stojí v důvodové zprávě.

K návrhu nového znění vyhlášky se nesešly žádné zásadní připomínky. Platná by tak měla být od ledna příštího roku.

Komplexní přístup pod taktovkou praktika

Co se týče dispenzarizace lidí s kognitivními poruchami, již nyní vyhláška zahrnuje u praktiků dispenzarizaci degenerativních onemocnění centrálního nervového systému a periferního neuronu. Přidání kognitivních poruch do seznamu by ale mělo podtrhnout klíčovou roli primární péče v časném rozpoznání, sledování a také v koordinaci péče o tyto pacienty.

„U pacientů s kognitivními poruchami je klíčový komplexní přístup, který často vyžaduje spolupráci praktických lékařů, neurologů, psychiatrů a geriatrů. Tito pacienti potřebují pravidelné kontroly ke sledování vývoje onemocnění a úpravě léčby. Praktický lékař zde hraje roli koordinátora péče – zajišťuje včasnou diagnostiku, sleduje průběh onemocnění a v případě potřeby pacienta odesílá ke specialistovi,“ píše se v odůvodnění.

„Zároveň je důležité zlepšit dostupnost péče pro pacienty s těmito diagnózami a zjednodušit související administrativní procesy. Mnoho pacientů s neurodegenerativními onemocněními a dalšími kognitivními poruchami potřebuje komplexní neurologickou, geriatrickou anebo psychiatrickou péči. Kompetence pro dispenzarizaci by proto měly být rozděleny podle dominantní klinické potřeby pacienta a v souladu s dalšími klinickými doporučenými postupy,“ doplňuje důvodová zpráva s tím, že v případě závažnějšího stupně postižení předává praktický lékař pacienta spolu s doporučením do dispenzární péče specialistovi v daném oboru.

Boj s kily navíc u dětí

Další oblastí, na kterou se vyhláška zaměřuje, je nadváha a obezita u dětí a dospívajících. Ta bude nově zařazena do seznamu nemocí určených k dispenzarizaci dětským praktikem.

„Česká republika dlouhodobě zaznamenává rostoucí podíl dětí s nadváhou a obezitou, což představuje závažný veřejnozdravotní problém. Zařazení nadváhy a obezity do seznamu nemocí určených k dispenzarizaci poskytovatelem v oboru praktického lékařství pro děti a dorost, popřípadě jiným poskytovatelem, reflektuje potřebu systematického přístupu a zajištění dostupné preventivní i dispenzární péče pro ohroženou dětskou populaci,“ podtrhává se v odůvodnění s tím, že u dětské nadváhy a obezity je klíčové dlouhodobé vedení ke změně životního stylu, prevence komplikací a edukace rodiny.

Mohlo by vás zajímat

Resuscitace traumatologie? Senát podpořil zkrácení cesty k atestaci

Větší ochrana ohrožených dětí

Třetí novinkou je rozšíření seznamu nemocí, které by měli pravidelně sledovat dětští psychiatři. Výčet diagnóz pro dispenzární péči totiž zatím nerespektuje specifické diagnózy dětské a dorostové psychiatrie ani jejich míru závažnosti.

„Úzkostné poruchy, případy spojené se zneužíváním a zanedbáváním dítěte, stejně jako diagnózy adolescentního věku, jako je sebepoškozování, představují vážné problémy, které vyžadují komplexní a systematický přístup. Chybí dispenzarizace dětí s těžkou neorganickou enkoprézou a dětí s těžkou sekundární enurézou, které patří do péče pedopsychiatra. Současná právní úprava a skutečnost je taková, kdy praktický lékař pro děti a dorost sice dispenzarizuje děti ohrožené sociálním prostředím, týrané, zneužívané nebo zanedbávané, avšak spíše se zaměřením na tělesné neprospívání, zranění a podobně,“ upozorňuje důvodová zpráva.

Rozšíření seznamu diagnóz by mělo umožnit včasnou diagnostiku, intervenci a podporu dětských pacientů prostřednictvím pravidelných kontrol, které pomáhají předcházet zhoršení stavu a pokud možno brání dalším komplikacím.

„Rozšíření dispenzární péče v dětské psychiatrii může znamenat významný posun v ochraně práv ohrožených dětí. Pravidelná kontrola psychického stavu dětí by mohla umožnit včasnou identifikaci problémů, což by vedlo k rychlejším intervencím a prevenci závažnějších potíží,“ dodává odůvodnění.

Jaké nemoci by tedy nově měly být pravidelně sledovány v ordinacích dětských psychiatrů?

–             Posttraumatická stresová porucha u dětí a adolescentů: Specializovaná péče je nezbytná pro zvládnutí následků traumatu a zlepšení kvality života. Tato porucha spojená s prožitím traumatu vyžaduje intenzivní psychoterapeutickou péči a v závažnějších případech psychofarmakologickou léčbu.

–             Školní fobie a separační úzkostná porucha v dětství – těžká forma: Tyto poruchy spolu mohou souviset. Úzkostné poruchy, často spojené tělesnými projevy v souvislosti se školou, patří mezi nejčastější poruchy dětského věku. Vedou k vysokým absencím ve škole a k nadměrnému vyhledávání péče různých specialistů ze somatických oborů. Pravidelné sledování pomáhá vytvořit účinné strategie pro návrat k běžné školní docházce a zvládání úzkosti.

–             Disociativní porucha – středně těžká a těžká forma: Jedná se o poruchu, jejímž podkladem bývá závažná traumatizace v dětství, často i v raném věku do 5 let. Bývá spojena s různě závažnými příznaky, jako jsou amnézie či depersonalizace, nejtěžší poruchu lze hodnotit jako disociativní poruchu identity. V závažných případech vede k těžkému narušení celkového fungování v domácím i školním prostředí a bývá spojena s poruchou přijmu potravy, zneužívání návykových látek a opakujícím se sebepoškozováním, které nezřídka vyúsťuje v sebevražedné pokusy či dokonané sebevraždy. Riziko sebevražedného jednání roste se závažností disociativní poruchy. Dispenzarizace a cílená léčba mohou významně přispět ke stabilizaci pacienta.

–             Škodlivé užívání psychoaktivních látek: V rané adolescenci začíná experimentování s návykovými látkami. Pokud tento jev přechází ve škodlivé užívání návykových látek, je potřebná dispenzarizace, a to zejména tehdy, pokud jde o škodlivé užívání více psychoaktivních látek. Jedná se o prevenci rozvoje závislosti a delikventního chování.

–             Sebepoškozování – těžká forma: Závažné, často návykové impulsivní chování, typicky v adolescentním věku.

–             Reaktivní porucha příchylnosti dětí a porucha desinhibovaných vztahů u dětí – těžká forma: Porucha je typická zejména u dětí předškolního věku. Souvisí s emoční deprivací dítěte či s výchovným zanedbáním a může být i projevem týrání nebo zneužívání v rodině.

–             Elektivní mutismus – těžká forma: Porucha sociálních funkcí typická pro dětský věk. Pokud není léčena, vede k závažným formám sociální fóbie v dospělosti. Dlouhodobé sledování umožňuje lepší zvládání úzkosti a sociálních problémů spojených s tímto stavem.

–             Neorganická enkopréza – těžká forma a sekundární enuréza – těžká forma: Příčinou může být patologie v rodinném prostředí nebo zátěž dítěte, jako je šikana či výukové přetížení.