Destigmatizace, lepší dostupnost péče a především důraz na technologie – (nejen) britský systém péče o duševní zdraví prošel v poslední dekádě zásadní proměnou. Výzvy však přetrvávají: nedostatek odborníků, dlouhé čekací doby i nerovný přístup k péči. Shodli se na tom zahraniční účastníci semináře Psychiatrická nemocnice budoucnosti na půdě britské ambasády.

K zásadní destigmatizaci a větší informovanosti v péči o duševní zdraví začalo ve Velké Británii docházet až zhruba před 10 lety, upozornila ve svém vystoupení Joanne M. Hackettová, viceprezidentka a vedoucí oddělení služeb zdravotnického systému analytické a technologické společnosti IQVIA, která se podílí na výzkumech v této oblasti.

Nevyčleňovat duševní zdraví ze systému

„Pokud se podíváme na to, co se stalo za posledních 10 let, bylo zavedeno poměrně hodně politik a inovativního financování, které se snaží řešit některé zásadní problémy. Není to dokonalé, chceme, aby byly potřebné změny rychlejší a lepší. Přesto došlo k několika změnám, které začaly tuto oblast skutečně utvářet,“ zhodnotila.

Akci zahájil britský velvyslanec v Česku Matthew Field. Vpravo moderátor diskusí Ivan Duškov.

Jako klíčové se podle ní jeví opakované zjištění, že se nevyplácí vyčleňovat oblast duševního zdraví ze systému a samostatně ji vymezovat a institualizovat. „Je to součást kontinuální zdravotní péče, takže pokud s duševním zdravím zacházíte jako se součástí zdravotní péče, nemělo by trčet v koutě, nemělo by být specializované, mělo by být něčím, co je začleněno do širšího celku,“ vysvětlila.

Téma, které se otevřelo

Za velmi důležité Hackettová považuje, že se ve Velké Británii podařilo nastartovat zásadní personální posun. „Za pouhých deset let jsme zvýšili počet pracovních sil o 22 procent, což je fenomenální. Nedošlo k tomu přitom nutně tím, že by se lidé museli rekvalifikovat nebo si doplňovat vzdělání. Jen jsme trochu jinak definovali potřeby systému a způsob, jak s lidmi zacházet,“ vysvětlila s tím, že se zvýšil především počet terapeutů.

Auditorium semináře Psychiatrická nemocnice budoucnosti .

Kampaně na zvýšení povědomí veřejnosti a mediální pokrytí ve Velké Británii pomohly snížit stigma spojené s duševním zdravím. „O duševním zdraví se nyní otevřeněji diskutuje ve školách, na pracovištích a v komunitách,“ potvrdila Hackettová. Zvýšily se podle ní také finanční prostředky vynakládané na duševní zdraví, ač ne vždy byly přidávány v souladu s poptávkou. Prospělo i širší zapojení lidí, kteří sami v minulosti péčí o duševní zdraví prošli jako pacienti. Systém pomáhá zlepšovat také nárůst digitálních nástrojů pro duševní zdraví rozšíření komunitních týmů duševního zdraví a krizových služeb, které snižuje závislost na ústavní péči.

Za hlavní výzvy pro (nejen) britský systém péče o duševní zdraví označila Joanne M. Hackettová:

  • zkrácení dlouhých čekacích dob. „Mnoho pacientů se potýká s dlouhým čekáním – někdy i roky – na léčbu v komunitě. Týká se to zejména dětí a mladých lidí, u nichž poptávka roste a kapacita je omezená.“
  • nedostatečné financování a omezené zdroje. „Navzdory zvýšenému financování jsou služby kvůli rostoucí poptávce stále pod tlakem a lékaři v první linii si sahají na dno svých možností.“
  • nedostatek pracovních sil. „I přes zlepšení přetrvávají potíže s náborem a udržením personálu, zejména psychiatrů a sester.
  • nerovnost v přístupu. „Lidé z vyloučených oblastí, ženy a etnické menšiny se často potýkají s většími překážkami v přístupu k péči.“
  • obavy o infrastrukturu a bezpečnost. „Mnohá zařízení pro duševní zdraví jsou zastaralá, což ovlivňuje bezpečnost a důstojnost pacientů.“

Zaměřit se na technologie

Že se krize duševního zdraví celosvětově prohlubuje a je pro státní rozpočty stále nákladnější, zdůraznil ve své přednášce Stefan Lutzmayer, datový vědec a konzultant společnosti IQVIA ve Vídni. „Současná krize v této oblasti se bohužel bude podle prognóz zhoršovat v důsledku sociálních a demografických trendů,“ řekl a upozornil, že to s sebou přináší také obrovskou finanční zátěž pro jednotlivé státy.

Pokrok v digitálních technologiích mí podle Stefana Lutzmayera zásadní potenciál měnit v oblasti duševního zdraví paradigmata léčby.

Pokrok v digitálních technologiích je podle něj tím, co má spolu s pokrokem ve vývoji léků největší potenciál měnit v oblasti duševního zdraví paradigmata léčby. Jako jednu ze zemí, která v této oblasti v posledních letech pokročila nejvíce, jmenoval Lutzmayer Německo. „Mnoho digitálních řešení má v Německu reálnou možnost skutečně se dostat do úhrad. Například ve Velké Británii je situace poněkud odlišná. Mají hodně pilotních programů, ale trochu roztříštěnějších. Neexistuje tam tedy – na rozdíl právě od Německa – jednotná národní cesta,“ popsal.

Cestu pacienta systémem péče o duševní zdraví mohou podle Lutzmayera usnadňovat (v tomto chronologickém pořadí):

  • aplikace pro duševní zdraví
  • třídění příznaků chatboty
  • nástroje na pro podporu klinického rozhodování a diagnostické pomůcky s umělou inteligencí
  • digitální formuláře
  • digitální terapie a aplikace
  • dálkové monitorování duševního zdraví (také může být řízené umělou inteligencí).

Tikající časovaná bomba

„S neustálým nárůstem počtu problémů v oblasti duševního zdraví roste poptávka po službách. Stávající infrastruktura se snaží držet krok, což vede ke krizi v dostupnosti a přístupnosti péče,“ upozornil ve svém vystoupení prostřednictvím videohovoru Ibad Khatib, výkonný ředitel společnosti Vera Health Solutions, která se specializuje na zdravotnické informační systémy ve analýzu zdravotnických dat. A označil bariéry a nerovnosti v přístupu k péči o duševní zdraví k tikající časované bombě. „Geografické rozdíly, dlouhé čekací doby a nerovnosti v poskytování služeb stav zhoršují. Výsledkem je, že velké množství lidí zůstává bez potřebné péče.

Panelová diskuse tuzemských expertů se věnovala reformě psychiatrické péče. Zleva: Tomáš Kašpárek, Michal Goetz, Martin Hollý, Marie Hájek Salomonová a Dita Prototopová.

Stejně jako jeho předřečníci se i Khatib domnívá, že zmíněné bariéry pomáhají účinně bořit digitální technologie. „Díky zavádění digitálních řešení získávají pacienti bezpečnější péči, samoobslužné nástroje a domácí podporu, lékaři se mohou více soustředit na lidi, ne na papírování, a plátci získají lepší přehled o léčbě a zpřesní kontrolu nákladů. A celý ekosystém – od lékáren až po dodavatele zařízení – se díky tomu stává chytřejším a efektivnějším,“ vysvětlil Khatib, který za silnou stránku britského systému péče o duševní zdraví označil, že se systém zaměřuje na multidisciplinární péči zaměřenou na člověka – na „uznávání jednotlivce nad rámec diagnózy“.

O panelové diskusi na téma reforma psychiatrické péče v Česku, která proběhla na stejné akci, si přečtěte zde.

Mohlo by vás zajímat

Foto: Jakub Němec