Důležité rozhodnutí před několika dny vydal německý ústavní soud. Týká se nástrojů, které stát může použít při snaze krotit růst cen léků na předpis, a tím omezovat neudržitelné zvyšování výdajů na zdravotnický systém. Soud řekl, že zákon pro finanční stabilizaci zdravotnictví přijatý v roce 2022 je v souladu s německou ústavou, a zamítl tak stížnosti řady nadnárodních farmaceutických firem, uvedl odborný deník Deutsches Ärzteblatt.

Stát může používat nástroje, jimiž se snaží zabránit přílišnému růstu cen léků, a tím přispívat k finanční stabilizaci zdravotnického systému. Není to v rozporu s ústavou. Takové je klíčové sdělení rozhodnutí německého Spolkového ústavního soudu, které se týká téměř tři roky starého zákona pro finanční stabilizaci zdravotnictví (Finanzstabilisierungsgesetz – GKV-FinStG).

Proti zmíněnému zákonu, schválenému německým parlamentem na podzim roku 2022, se postavilo několik nadnárodních farmaceutických společností (Roche, AbbVie, Janssen, Ipsen) a jeden dovozce farmaceutických výrobků. Hned v roce následujícím totiž podali ústavní stížnost proti klíčovým ustanovením zákona, která měla za cíl regulovat cenový růst u léků na předpis, uvedl odborný deník Deutsches Ärzteblatt.

Převaha veřejného zájmu

Výrobcům a importérovi nejvíce vadila opatření v oblasti regulace cen léků, která je podle jejich názoru neúměrně zatěžovala. Jednalo se konkrétně o povinné slevy poskytované výrobcem, prodloužení cenového moratoria, povinné slevy u léčivých přípravků chráněných patentem nebo pevně stanovené úhrady při uvedení léčivého přípravku na trh s novou účinnou látkou.

Stěžovatelé považovali všechna zmíněná opatření za přílišné zásahy do jejich ústavou chráněné svobody výkonu podnikání a za neodůvodněné nerovné zacházení ve smyslu článku 3, odstavce 1 německé ústavy.

Spolkový ústavní soud však ústavní stížnost zamítl. A to ze dvou důvodů. Ústavní soudci nejprve poukázali na to, že nebyla dostatečně prokázána subsidiarita ústavní stížnosti. To znamená, že zmíněné společnosti se měly nejprve obrátit na specializované soudy a nikoli rovnou na soud ústavní.

Mohlo by vás zajímat

Druhým důvodem pro zamítnutí stížnosti byla dle ústavní soudců skutečnost, že stížnost nebyla opodstatněná. Ústavní soud sice konstatoval, že došlo k zásahu do práv a svobod, ale že toto jejich omezení bylo oprávněné. „Cíl veřejného zájmu sledovaný zákonodárcem – zajištění finanční stability zdravotnického systému – v každém případě převažuje nad relevantními zájmy stěžovatelů,“ cituje deník Deutsches Ärzteblatt nález Spolkového ústavního soudu.

Výrobci léků požívají větší jistoty než na volném trhu

Ústavní soudci se k jednotlivým opatřením vyjádřili podrobněji ve smyslu posouzení souladu či nesouladu s ústavními principy, nikoli ve smyslu, zda zvolená opatření byla optimální s ohledem na dosažení cílů. „Opatření jsou naprosto nezbytná k dosažení legitimních cílů. Zda byla myslitelná i jiná opatření vedoucí k omezení růstu nákladů systému zákonného zdravotního pojištění, není na Spolkovém ústavním soudu, aby posuzoval,“ odůvodňovali dále své rozhodnutí němečtí ústavní soudci.

Podle nich je také důležité zohlednit zvláštnosti systému zákonného zdravotního pojištění, který se do značné míry neřídí tržními silami. Vládní opatření tudíž neovlivňují jejich vlastní činnost na volném trhu, nýbrž se spíše jedná o jejich účast na komplexním systému sociálního zabezpečení (včetně systému zdravotnického), který je financován z pojistného účastníků systému, a za jehož fungování nese odpovědnost stát.

„Poskytovatelé služeb jsou proto obzvláště vystaveni vlivu legislativy státu. Jsou příjemci systému věcných dávek zákonného zdravotního pojištění, který jim poskytuje větší ekonomickou jistotu než čistě tržní konkurenční systém,“ vysvětlili dále ústavní soudci s tím, že „toto platí zejména pro farmaceutické společnosti“.

Ještě není dobojováno

Rozhodnutí Spolkového ústavního soudu se farmaceutickému průmyslu pochopitelně nelíbí. „Stále vnímáme, že základní práva farmaceutických společností jsou porušována,“ uvedl v reakci na nález ústavního soudu Han Steutel, prezident Asociace farmaceutických společností.

Podle něho je rozhodnutí ústavního soudu diskutabilní zejména s ohledem na to, jaký dopad může mít na inovace ve farmaceutickém průmyslu nebo na zajištění dostatečného zásobování léky. „To může být z dlouhodobého hlediska ohroženo,“ poznamenal Steutel.

„Nyní je na politicích, aby určili směr a nadále otevírali perspektivy pro farmaceutický průmysl tak, aby svou budoucnost viděl v Německu,“ zdůraznil Han Steutel s tím, že ještě není zcela dobojováno. Konečný právní obrázek prý vyjde najevo až poté, co Spolkový ústavní soud rozhodne o dalších probíhajících případech.