Česká kardiologie zachraňuje pacientům životy častěji než dříve, statistiky ovšem ukazují opak – úmrtnost roste. Podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislava Duška je ale populační mortalita zavádějící ukazatel, který by se neměl stát normou. Na 3. ročníku Kardiologické konference Zdravotnického deníku Dušek také hodnotil stav centralizace tuzemských kardiovaskulárních center a představil nové indikátory, které reflektují skutečné výsledky léčby.
Ladislav Dušek v úvodu své přednášky pochválil síť referenčních nemocnic CZ-DRG pokrývající 18 center vysoce specializované komplexní kardiovaskulární péče a 6 center kardiovaskulární péče. „Za podstatné považuji, že systém DRG (Diagnosis Related Groups, česky skupin klinicky příbuzných diagnóz, pacientský klasifikační systém – pozn. red.) je velmi reprezentativní. To znamená, že jsme schopni také velice reprezentativně hovořit o nákladech,“ řekl. Na rozložení center v rámci sítě referenčních nemocnic, která pokrývá více 72 procent center vysoce specializované komplexní péče v kardiologii a polovinu poskytovatelů vysoce specializované kardiovaskulární péče, se můžete podívat zde:
Co se centralizace péče týče, je podle Duška současný stav – ve srovnání s jinými oblastmi medicíny – „na velmi dobré cestě“. U řady DRG kategorií (tedy diagnóz – pozn. red.) centralizace dosahuje až 90 procent. Samozřejmě existuje také řada dalších, které centralizaci tak dokonalou nemají,“ poznamenal.
Dramatické rozdíly ve spádové oblasti jednotlivých center
Jako příklad vzorné a „téměř do dokonalosti dovedené“ centralizace péče v rámci tuzemských krajů ukázal Dušek v datech hospitalizační případy angioplastiky věnčitých tepen. Jako opačný příklad pak uvedl angioplastiku centrálních a periferních cév. „Mezi jednotlivými regiony jsou v dostupnosti péče center výrazné rozdíly. Například v Praze dosahuje 90 procent, zatímco na Vysočině nebo ve Středočeském kraji pouze necelých 50 procent,“ popsal.
Data ukazují také to, že se naprosto dramaticky liší spádové oblasti jednotlivých center. „Některá centra mají spádovou oblast přes mnoho regionů, u některých je ale jejich spádová oblast opravdu jenom regionální,“ upozornil Dušek s tím, že mezi nejrozkročenějšími centry jednoznačně dominují ta pražská. Jak ukazuje následující graf, ve většině pražských center netvoří pacienti s akutním infarktem myokardu bydlící v Praze ani polovinu, v Nemocnici Na Homolce tvoří dokonce jen necelých 13 procent:
Populační mortalita – zavádějící ukazatel
Ředitel ÚZIS upozornil na to, že je nutné vyvarovat se trendu, kdy se univerzálním ukazatelem kvality české kardiologie stává mortalita. „A nedejbože ještě populační mortalita, protože populační mortalita roste i přes zlepšující se výsledky léčby a vzhledem k tomu, co nás čeká demograficky, tak ještě zřejmě i naroste,“ upozornil Dušek s tím, že mezi populační mortalitou, nemocniční mortalitou a dosahovaným přežitím existuje obrovský kontrast.
Zcela jiné mentální nastavení funguje například v onkologii. „Na rozdíl od kardiologie onkologická oblast dominantně staví svoje mezinárodní indikátory na hodnocení relativního přežití a jde směrem ‚survival‘. Protože kdyby onkologie hodnotila svoji úspěšnost na absolutní mortalitě, tak pláče napříč Evropou, protože absolutní mortalita prostě roste,“ vysvětlil Dušek.
„Obecná objektivní realita je, že – zejména jde-li o život – je v akutní fázi česká kardiologie kvalitní a dosahuje napříč Českou republikou velmi kvalitních a zlepšujících se výsledků. Cenou za úspěch ovšem je, že necháváme žít velké množství pacientů v chronickém stavu po několika infarktech, takže roste prevalence chronicky nemocných. A kontrast mezi vysokou kvalitou akutní péče a vysokou populační mortalitou není jednoduše řešitelný, protože populační mortalita je diktovaná demograficky polymorbiditou populace, špatným životním stylem a dalšími faktory,“ vysvětlil Dušek. A dodal, že tento kontrast jde snížit především prevencí, ale také lepší koordinací přednemocniční péče.
Indikátory k přesnějšímu hodnocení
Na závěr svého vystoupení na Kardiologické konferenci představil Ladislav Dušek navrženou sadu indikátorů (ukazatelů uplatňovaných při hodnocení poskytovatelů zdravotní péče) ke sledování na úrovni regionů a jednotlivých center. „Ty jsou navržené přesně tak, jak velí takzvaná správná indikátorová praxe – to znamená, že jdou napříč od strukturální dimenze, která znamená přístrojové vybavení, věcnou dostupnost péče v daném teritoriu, personální zázemí a podobně, až po systémové populační ukazatele neboli outcomes.
Mezi navrženými indikátory (je jich mnohem více) uvedl Dušek například:
- počet v centru vysoce specializované péče hospitalizovaných pacientů po akutním infarktu myokardu (AIM) – celkově i dle jednotlivých typů infarktu
- standardizovaná hospitalizační a 30denní mortalita pacientů s diagnózou AIM – celkově i dle jednotlivých typů infarktu
- podíl pacientů s AIM hospitalizovaných na jednotce intenzivní péče – celkově i dle jednotlivých typů infarktu
- zahájení sekundární prevence po prodělaném AIM
- rychlost provedení EKG u pacientů s transmurálním AIM
- podíl pacientů, u nichž byla provedena rekanalizace tepny
Za „jedny z nejkouzelnějších“ označil ředitel ÚZIS indikátory procesní, mezi něž typicky patří například zmíněná rychlost provedení EKG. „Ty mají šanci bezprostředně něco změnit, nemusíte čekat 5 let, jak dopadne přežití. A když na ně zapůsobíte time to (do češtiny by šlo přeložit jako „zapůsobíte v určitém správném okamžiku – pozn. red.), tak to jsou parametry, jejichž změnou můžete dosáhnout poměrně velmi rychle velmi dobrých výsledků,“ řekl Dušek.
Otevřená data na základě těchto indikátorů, na nichž ÚZIS spolupracuje s Kanceláří zdravotního pojištění, jsou dostupná také v rámci Národního kardiologického informačního systému, například včetně počtů prováděných výkonů v jednotlivých centrech.
Zdravotnický deník děkuje za laskavou podporu konference Všeobecné zdravotní pojišťovně a společnostem Novartis, Amgen a Bristol Myers Squibb.
Mohlo by vás zajímat
Foto: Radek Čepelák
