Deset tisíc kroků denně jako zlatý standard pro udržení zdraví? Nová rozsáhlá studie publikovaná v prestižním časopise The Lancet Public Health přichází s povzbudivou zprávou: obdobných zdravotních přínosů lze dosáhnout i při nižším počtu kroků.
Podle australské biostatističky Katherine Owenové a jejích kolegů z University of Sydney stačí k dosažení maximálních benefitů pro zdraví přibližně 7000 kroků denně – vyšší počet již přináší jen minimální nebo žádný další přínos. Výsledky jsou podloženy rozsáhlou metaanalýzou 31 studií zahrnujících data z 24 různých populačních kohort. Vědci sledovali devět různých zdravotních ukazatelů včetně úmrtnosti, výskytu kardiovaskulárních onemocnění, demence, rakoviny či diabetu 2. typu. Ačkoliv všechny tyto ukazatele vykazovaly zlepšení s rostoucí fyzickou aktivitou, u většiny se efekt nasycení projevil mezi 5000 a 7000 kroky denně.
Každý krok se počítá. Doslova
„Veškerá fyzická aktivita je prospěšná, ale zvýšení denního počtu kroků na přibližně 7000 je optimální pro zlepšení všech zdravotních výsledků,“ uvedla Owenová. Výsledky metaanalýzy to podporují konkrétními čísly – například ve srovnání s osobami, které denně ujdou jen 2000 kroků, měli lidé s průměrným denním počtem 7000 kroků o 47 % nižší riziko úmrtí z jakékoli příčiny. Zároveň klesalo riziko:
- kardiovaskulárních onemocnění o 25 %
- výskytu diabetu 2. typu o 14 %
- demence o 38 %
- deprese o 22 %
- pádů o 28 %
V některých případech bylo zlepšení ještě výraznější. Například úmrtnost na kardiovaskulární onemocnění klesala téměř o polovinu (47 %), u úmrtí na rakovinu o 37 %. Tyto výsledky ukazují, že i bez dosažení pomyslného cíle 10 000 kroků mohou lidé výrazně snížit zdravotní rizika – a to často už při chůzi mezi 4000 až 7000 kroky denně.
Deset tisíc kroků? Populární mýtus bez vědeckého základu
Desetitisícový cíl je dnes běžnou součástí doporučení chytrých hodinek či fitness aplikací. Jak ale už dříve upozornila epidemioložka I-Min Leeová z Harvard Medical School v Bostonu, původ této hranice není vědecký, nýbrž marketingový. Vznikl v 60. letech v Japonsku jako součást kampaně na podporu krokoměrů. Její vlastní výzkum už v minulosti prokázal, že zdravotní přínosy se ustalují okolo 7500 kroků denně.
„Existuje řada důkazů, že i méně než 10 000 kroků denně má významný zdravotní přínos,“ dodává Leeová. Oceňuje, že nová studie rozšiřuje pohled za rámec dosud zkoumané úmrtnosti a kardiovaskulárních nemocí. Díky ní se ukazuje, že přiměřená každodenní chůze může působit i preventivně proti pádům, demenci či depresivním symptomům.
Procházky jako dostupný lék proti chronickým nemocem
Z globálního hlediska má nedostatek pohybu závažné důsledky. Odhaduje se, že nesplnění doporučení pro fyzickou aktivitu – tedy alespoň 150 minut mírné nebo 75 minut intenzivní aktivity týdně – přispívá až k 8 % nepřenosných onemocnění a přináší obrovské náklady pro zdravotní systémy. Každý třetí dospělý se přitom stále hýbe nedostatečně.
V tomto kontextu působí nový důkaz o účinku mírné každodenní chůze jako praktický a dosažitelný nástroj prevence. Ačkoli 10 000 kroků denně může být pro aktivnější populaci nadále reálným cílem, hranice 7000 kroků představuje cíl dostupný pro širší veřejnost. Může tak pomoci motivovat i osoby, které se dosud vnímaly jako „neaktivní“.
Výzkum má limity, ale i praktické poselství
Autorský tým studie upozorňuje na určitá omezení. Některé zdravotní výsledky vychází z méně robustních dat a ne všechny studie zohledňovaly věk či jiné proměnné. Jistota důkazů se lišila mezi sledovanými výstupy: nejvyšší byla u celkové úmrtnosti a výskytu kardiovaskulárních nemocí, nejnižší například u pádů.
Přesto však podle vědců platí hlavní sdělení jednoznačně: i relativně malý nárůst denního počtu kroků může mít zásadní vliv na zdraví. Vzhledem k rostoucí dostupnosti technologií pro sledování kroků navrhují výzkumníci i aktualizaci oficiálních doporučení – ať už jako alternativu nebo doplněk k časovým cílům fyzické aktivity.
