Hned dvojité zvýšení minimální mzdy v Německu je naplánováno na roky 2026 a 2027. V součtu nejnižší přípustná úroveň výdělků vzroste o necelých 14 procent oproti dnešní minimální mzdě 12,82 eur na hodinu. Jenže takový skok bude mít negativní důsledky pro ekonomickou udržitelnost řady lékáren, jejichž síť se v Německu několik posledních let stabilně zmenšuje. Mnoho z nich se ocitne v existenčním ohrožení, cituje experty odborný deník Deutsche Apotheker Zeitung.

Plánované zvýšení minimální mzdy v Německu na 13,90 eur od roku 2026 a 14,60 eur za hodinu od roku 2027 ohrožuje existenci mnoha lékáren na německém trhu, a tím pádem také zásobování léky. S odkazem na varování expertů německé Asociace nezávislých lékáren, uvedl Deutsche Apotheker Zeitung. „Zatímco toto opatření je všeobecně oslavováno jako společensko-politický pokrok, lékárny čelí fatálním dopadům, protože nemohou takto zvýšené náklady jednoduše přenášet na pacienty,” uvádí se v prohlášení asociace.

Lékárny: Přispíváme na náklady jiných

Faktem je, že lékárny (a to nejen v Německu) nemohou zvýšit poplatky za výdej léků na předpis z vlastní vůle, tento krok totiž podléhá regulaci ze strany státu. „Náš poplatek za výdej léků na předpis byl od roku 2004 upraven pouze jednou, a to v roce 2013 o pouhých 25 centů. To znamená, že zatímco všichni poskytovatelé služeb, velkoobchodníci a dodavatelé na nás přenášejí zvýšené mzdové náklady, naše příjmy zůstávají na stejné úrovni jako před dvaceti lety,” uvedlo představenstvo Asociace nezávislých lékáren.

Lékárníci zároveň poukazují na to, že zvýšení minimální mzdy bude dále zhoršovat ekonomickou udržitelnost nezávislých lékáren, jelikož jsou „strukturálně podfinancované”. „Naše odvětví se mění v nedobrovolný zdroj financování třetích stran. Přispíváme na mzdy našich dodavatelů, ale ani si nemůžeme vybírat dodavatele vlastní,” uvedla předsedkyně Asociace nezávislých lékáren Daniela Hänelová.

Podle ní je stávající nastavení systému lékárenského trhu v Německu „nejen nespravedlivé, ale i nebezpečné pro ekonomické přežití lékáren a pro zásobování léky a léčivými přípravky v celé zemi”.

Každá šestá lékárna na hraně přežití

Tvrzení Asociace nezávislých lékáren do značné míry potvrzuje i časopisem Apotheke & Wirtschaft (AWA) nedávno publikovaná studie. Autoři v ní zkoumají rentabilitu lékáren v Německu. Ze studie vyplývá, že hranice ročních tržeb pro přežití lékárny na trhu činí dva miliony eur (asi 50 milionů korun).

V roce 2024 se však 2 760 lékáren nacházelo pod touto hranicí. To představovalo podíl 16,2 procenta z celkového počtu 17 040 lékáren, které ke konci loňského roku na německém trhu působily. Autoři studie navíc uvedli, že není daleko doba, kdy pro přežití bude nutné utržit alespoň 2,5 milionu eur za rok, tedy přibližně 62 milionů korun.

Mohlo by vás zajímat

Studie ukázala řadu zajímavých faktů. Tak například 680 lékáren, tedy asi čtyři procenta ze všech, utržilo v roce 2024 jen poloviční nebo nižší částku, než jaká je k dlouhodobému přežití potřebná.

Vysoká variabilita tržeb

Mediánové roční tržby se pohybovaly mezi 3 a 3,25 milionu eur ročně. Deset procent ekonomicky nejsilnějších lékáren v loňském roce v Německu utržilo 5 až 10 milionů eur ročně, nejvyšších tržeb (přes 10 milionů eur ročně) dosáhlo jen 1,8 procenta lékáren, což v absolutních číslech odpovídá zhruba třem stovkám lékáren.

Ze studie tedy mimo jiné vyplývá, že mezi lékárnami co do výše tržeb existuje vysoká variabilita. Jestliže se tržby posledního decilu (tedy deseti procent nejsilnějších lékáren) pohybují mezi 5 a 10 miliony eur ročně, u prvního decilu (deseti procent nejslabších lékáren) se pohybují jen mezi 1 a 1,75 miliony eur ročně. Největší počet lékáren (v absolutním i procentním vyjádření) se nachází v intervalu tržeb 2,75 až 3,25 milionu eur, a to 14,2 procenta, respektive 2 420 lékáren.