Zhoubný melanom kůže je onemocnění, které rozhodně nelze považovat za vzácné. Každý rok si v Česku vyslechne tuto diagnózu více než 3000 lidí a stovky na nemoc zemřou. Ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek na odborném semináři upozornil, že včasná prevence zachraňuje životy – přesto je více než pětina případů odhalena až v pokročilých stádiích.
Zhoubný melanom kůže patří v Česku mezi šest nejčastějších zhoubných novotvarů (kromě nemelanomových kožních nádorů). V roce 2023 bylo nově diagnostikováno 3 132 pacientů a zemřelo 447 osob. Se zhoubným melanomem v osobní anamnéze pak ke konci loňského roku žilo přes 35 000 lidí. U mužů se dlouhodobě ve větší míře vyskytuje melanom trupu, u žen zase melanom končetin.

Tato a další data Dušek prezentoval na odborném semináři, který proběhl pod záštitou místopředsedkyně sněmovního Výboru pro zdravotnictví Věry Adámkové (ANO) a ve spolupráci s Českou dermatovenerologickou společností ČLS JEP.
Covid přerušil pozitivní trend
Prevalence onemocnění (tedy počet lidí, kteří s melanomem žijí) se zvyšuje napříč regiony. Dlouhodobý trend růstu počtu případů se sice zastavil v roce 2015, což odborníci přičítají efektu prevence – především pravidelným dermatologickým prohlídkám, avšak během pandemie covid-19 došlo podle Duška k výraznému zanedbání prevence.
„V letech 2020 a 2021 poklesl počet nově diagnostikovaných případů meziročně až o 250. Tento výpadek se projevil v pozdějších diagnózách,“ upozornil. Rok 2022 tak zaznamenal návrat k dřívějším hodnotám a dokonce jejich nárůst.
Pětina pacientů přichází s již velmi špatnou prognózou
Mezi zásadní výzvy patří pozdní záchyt. Přestože Česko patří mezi úspěšné země v realizaci programů včasného záchytu, více než 20 procent případů je stále diagnostikováno v pokročilých stádiích, kdy jsou šance na uzdravení podstatně nižší. „Pětileté relativní přežití u stadia I je 100 procent, u stadia IV ale pouze 29 procent,“ upozornil dále Dušek.

Roste také incidence melanomů – a to i zachycených v pozdějších fázích – u lidí, kteří již prodělali nějaký druh rakoviny a měli by být zdravotnickým systémem a lékařským dohledem teoreticky lépe „podchyceni“ než ti, kteří se dosud s vážnou zdravotní diagnózou nepotýkali. „I tito lidé minou komplexní prohlídky,“ posteskl si Dušek s tím, že shodně to ale platí prakticky u všech typů rakoviny, nejenom u melanomu. „Nedaří se dispenzární péče,“ shrnul.

Pozoruhodné je také věkové složení nemocných. Melanom totiž nepostihuje pouze staré osoby. „17 procent pacientů umírá před dosažením 60 let věku. Nejvíce nově diagnostikovaných případů je sice ve skupině 70–74 let, ale polovina všech pacientů je ve věku 53–75 let,“ prezentoval ředitel ÚZIS.
Zátěž pro zdravotnický i sociální systém
Z prezentace ředitele ÚZIS rovněž vyplynulo, že celkové náklady veřejného zdravotního pojištění na péči o pacienty se zhoubným melanomem činily ještě v roce 2023 minimálně 1,24 miliardy korun. To zahrnuje lůžkovou, ambulantní i centrovou péči. Dalších 611 milionů korun bylo vyplaceno na invalidní důchody, nemocenské a příspěvky na péči u osob s historií zhoubného melanomu kůže. Dohromady tak melanom představuje zátěž pro systém ve výši téměř 2 miliard korun ročně.
„Spojená data o zdravotních i sociálních službách jsou obhajobou všech cílů Národního onkologického plánu,“ vyzdvihl Dušek přínos, který má integrace zdravotnických a sociálních dat.