Od schválení reformy nemocniční sítě v Německu neuplynul ještě ani rok a už je prakticky jisté, že dozná změn. Spolkové ministerstvo zdravotnictví pod vedením Niny Warkenové (CDU) vyslyšelo volání ze strany některých vlád spolkových zemí a některé části nemocniční reformy upraví. Má se to týkat především prodloužení lhůt pro stanovení 61 skupin nemocniční péče. První ovoce tak reforma přinese nejspíše až v roce v letech 2028 a 2029, odhaduje odborný deník Deutsches Ärzteblatt.

Reforma německé nemocniční sítě dozná zhruba po osmi měsících od svého schválení Spolkovým sněmem určitých změn. Odbornému deníku Deutsches Ärzteblatt to potvrdilo Spolkové ministerstvo zdravotnictví, které v nové vládě Friedricha Merze vede křesťanská demokratka Nina Warkenová.

Tou největší změnou má být prodloužení lhůty pro implementaci reformních opatření spolkovými zeměmi. Zatímco reforma původně počítala s nabytím účinnosti nového modelu financování nemocnic (který fakticky promění síť nemocnic) v roce 2027, nově by mělo dojít k posunutí o rok. První úspory v nákladech na nemocniční síť by tak německý systém zákonného zdravotního pojištění mohl pocítit až v roce 2028, či spíše 2029.

Rok navíc

Že k úpravě některých parametrů reformy dojde, není příliš překvapivé. O prodloužení přechodové fáze k novému modelu financování nemocnic hovoří již koaliční smlouva, kterou po předčasných parlamentních volbách podepsaly stávající vládní strany SPD a CDU/CSU.

„Fáze konvergence bude prodloužena ze dvou na tři roky. Rok 2027 bude pro všechny nemocnice příjmově neutrální, aby bylo možné transparentně zavést a demonstrovat nová pravidla financování a v případě potřeby je upravit,“ cituje z koaliční smlouvy deník Deutsches Ärzteblatt. Spolkové země tím získají přinejmenším rok navíc k tomu, aby definovaly skupiny nemocniční péče pro nemocnice, které spadají do jejich správy.

Některé spolkové země však již s plánováním skupin služeb nemocniční péče začaly. Jedná se například o Braniborsko, Sasko, Dolní Sasko nebo Sasko-Anhaltsko. Zde již proces podávání žádostí o registraci zmíněných skupin probíhá, Šlesvicko-Holštýnsko prozatím oznámilo, že vyčká na konečné specifikace kritérií pro skupiny služeb nemocniční péče.

Mohlo by vás zajímat

Spolkové země chtějí výjimky

Z pohledu některých spolkových zemí ale nejde pouze o prodloužení lhůty pro stanovení skupin služeb nemocniční péče. Požadují také větší plánovací svobodu, tedy aby měly možnost získat více výjimek pro některé skupiny služeb, které se odchýlí od Spolkovým ministerstvem zdravotnictví stanovených kritérií.

Spolkové země uvedly, že by se vedle obecně platných požadavků na skupiny služeb nemocniční péče měly brát v potaz také takzvané zvláštní okolnosti, které lze objektivně změřit. Jedná se o demografické údaje, jako je například hustota zalidnění, nebo také topografie.

Nemocnicím by také podle zástupců spolkových zemí mělo být umožněno při plnění požadavků na skupiny služeb šířeji spolupracovat. Podobně by měly být modifikovány také technické a personální požadavky na kvalitu nemocničních služeb a podobně. Legislativní úpravy parametrů reformy nemocniční sítě by měly proběhnout ale nejdříve až 1. ledna 2029 poté, co bude provedeno první hodnocení dopadů nemocniční reformy.

Méně nemocnic, efektivnější hospodaření

Cílem nemocniční reformy je zefektivnění fungování sítě německých nemocnic. Reformu prosadil předchůdce Niny Warkenové v čele rezortu zdravotnictví Karl Lauterbach (SPD). Reforma byla připravována dva roky a proces jejího schválení byl poměrně náročný. Lauterbach musel přesvědčit nejen poslance Spolkového sněmu (dolní komora německého parlamentu), ale také zákonodárce ve Spolkové radě (horní komora), kde reforma narážela na poměrně tuhý odpor.

Reforma má zmenšit počet nemocnic v Německu a rozdělit zařízení rozdělit do tří úrovní. Tu nejnižší mají tvořit nemocnice poskytující základní péči. Nemocnice druhé úrovně by zajišťovaly standardní a specializovanou péči, třetí úroveň nemocnic by pak poskytovala péči maximální. Menší nemocniční síť by rovněž byla méně nákladná, čímž by mimo jiné došlo ke zlepšení ekonomické situace zařízení, která v síti zůstanou. V současné době totiž kolem 30 procent německých nemocnic bojuje s dlouhodobou udržitelností, jelikož se ocitají na hraně černých a červených čísel, nebo dokonce hospodaří řadu let se ztrátou.