Pandemie obezity, která zasáhla celý svět, udeřila v Česku ještě silněji než v jiných státech – kila navíc mají 2/3 naší populace. S léčbou dnes pomáhají léky, které ovšem zatím v Česku nejsou hrazené. O to důležitější je prevence v podobě zdravého životního stylu, ukázala mezinárodní konference Zdravotnického deníku Ekonomika prevence zdravotních rizik.
Katastrofa – tak označuje stav obezity v České republice diabetoložka a vedoucí divize diabetologie a endokrinologie Fakultní nemocnice Královské Vinohrady Ludmila Brunerová. „Obezita je chronické onemocnění, které v současné době, spolu s nadváhou, postihuje skoro 2/3 naší populace. Bohužel v evropském kontextu obsazujeme ve výskytu obezity čelní místa. Další alarmující fakt je, že se obezita netýká jen dospělé populace, ale postihuje i populaci dětskou – a právě tady je v poslední době nárůst dramatický,“ varuje Brunerová.
Obezita u dětí je rostoucím problémem, který ještě stoupl při pandemii covidu, kdy kvůli restrikcím u této populace dramaticky poklesla pohybová aktivita a došlo i ke změnám ve stravování.
Upravme nabídku v automatech
Právě to je u obezity úhelný kámen – z velké části ji totiž můžeme ovlivnit. „Obezita je zhruba z 50 % geneticky podmíněné onemocnění, tedy 50 % neovlivníme, ale 50 % ano. A jde o faktory prostředí, ve kterém žijeme. Naše prostředí je extrémně obezitogenní na všech úrovních – přebytek energetických potravin, nedostatek pohybové aktivity, nekvalitní spánek a podobně. Je tu tedy řada faktorů, které bychom měli intervenovat, a to jak na úrovni celostátní, tak individuální,“ zdůrazňuje Ludmila Brunerová.
Zásadní věcí u obezity tak je prevence, v jejímž rámci by bylo ve společnosti potřeba vytvořit zdravé, „netloustnoucí“ prostředí. To by mělo začít vzděláváním v oblasti zdravého životního stylu, racionální diety a podpory pohybu, a to jak na školách, tak v rodinách. Ruku v ruce s tím by podle Brunerové bylo na místě upravit nabídku automatů na jídlo a pití.
Pacienti ani lékaři obezitu nevnímají jako nemoc
U léčby obezity pak je problém, že ji stále značná část zdravotníků nevnímá jako nemoc. Mezi lékaři je to 50 až 60 %.
„Nutno ale říci, že v posledních letech se situace vylepšuje, takže jsme na dobré cestě, ale ne dostatečně. Druhá věc je, že obezitu jako nemoc nevnímají ani samotní pacienti. Z průzkumů vyplývá, že zhruba 70 % pacientů, kteří splňují kritéria obezity, se za nemocné nepovažují. Pokud ale něco neidentifikujeme jako nemoc, správně to neuchopíme a nemůžeme dostatečně implementovat opatření spojená s tímto onemocněním,“ podtrhává Ludmila Brunerová.
Mohlo by vás zajímat
Další věc je, že odborníci potřebují na řešení nadváhy a obezity s pacienty dostatek prostoru. To neplatí jen pro lékaře (nemluvě o tom, že oficiálně neexistuje obezitologická odbornost), ale je potřeba zapojit i další zdravotníky, jako jsou nutriční terapeuti či fyzioterapeuti. K tomu by měly být vytvořeny úhradové kódy, které pro péči o obézního pacienta doposud neexistují.
Motivace 1x za 14 dnů
Ve chvíli, kdy jakýkoliv lékař vyhodnotí svého pacienta jako obézního, by mu tedy měl poskytnout intervenci.
„A lékař to nebude dělat zadarmo. Pořád je to práce, která nás živí, a nutno říci, že práce s obézními pacienty je opravdu extrémně náročná. Aby intervence režimovými opatřeními byla účinná, musí být pacient motivován někým z týmu jednou za 14 dní. Navíc reálné očekávání od režimových opatření je pokles hmotnosti o 5 %, což je fajn, ale u mnoha pacientů to nestačí – a rozhodně to nestačí na ovlivnění tvrdých cílů, jako je remise diabetu, kardiovaskulární mortalita, nádorová onemocnění a podobně. Je tedy jasné, že musíme zahrnout další pilíře,“ přibližuje Brunerová.
Takovým pilířem je farmakoterapie, která dnes ale není hrazena z veřejného zdravotního pojištění. Pacienti si ji musí zaplatit sami – a podle Brunerové jich velká část na tuto možnost kývne.
Duševní choroby i neplodnost
Proč je tak důležité s obezitou bojovat? „Bohužel vede k řadě komplikací včetně demence a duševních poruch. Pokud tedy budeme preventivně působit na obezitu, jsme schopni snížit i zátěž dalších chorob, které jsou s obezitou asociovány,“ podtrhává Brunerová.
Obezita má také obrovský vliv na vznik a průběh metabolických poruch. Pokud se tak povede například inkretinovou léčbou nebo bariatrickou chirurgií účinně proti obezitě bojovat, znamená to v 90 až 95 % vyléčení prediabetu a u značného podílu pacientů také remisi diabetu.
Snížení váhy se podepisuje i na krevním tlaku, kdy je někdy možné buď redukovat nebo i vysadit antihypertenzní medikaci. Podobný stav platí také u hyperlipidemie, a asi nepřekvapí, že obezita se odráží také na artróze. Navíc přispívá i ke vzniku nádorových onemocnění.
Zapomenout bychom neměli ani na vliv obezity na plodnost. „Ženy odkládají věk početí do vyšších věkových kategorií. Jenže kombinace vyššího věku a obezity je noční můra fertilizačních lékařů, protože velmi významně snižuje šanci na početí,“ konstatuje Brunerová.
Hradit, či nehradit?
Otázkou tak je, jak naložit s úhradou těchto léků. „Z jiných ekonomických systémů víme, že pokud bychom léčbu hradili, budou sice náklady obrovské vzhledem k počtu pacientů, ale nákladová efektivita přijde díky tomu, že se sníží riziko komplikací s obezitou souvisejících. To je ale mnohaletá perspektiva a chápu, že zrovna nyní v systému tolik peněz není,“ poznamenává Brunerová.
Úhrada antiobezitických léků je velké téma také podle Cliva Batese, odborníka na veřejné zdraví a poradce pro zdravotnictví bývalého britského premiéra Tonyho Blaira.
„Otázkou je, jak to využít. Je to něco, na co mít pojištění, nebo by to mělo být hrazeno? Je na místě dohoda s farmaceutickými společnostmi na smlouvě založené na výsledku? Každá vláda by měla mít kapacitu se na danou otázku podívat strategicky – přivést odborníky na danou věc, propojit je s tím, jak politický systém v této oblasti funguje, a přijít s nejlepší možnou strategií. Je také třeba pracovat na komunikaci – jak na to společnost bude reagovat? Nebude si myslet, že si lidé nezaslouží jednoduché řešení obezity – že by měli cvičit a lék je v podstatě podvádění? Je proto potřeba prozkoumat spektrum různých přístupů k inovacím a pomoci s tím, jak se mezi nimi pohybovat,“ radí Clive Bates.
Zdravotnický deník děkuje za laskavou podporu sympozia Všeobecné zdravotní pojišťovně, EUC, Zdravotní pojišťovně Ministerstva vnitra a společnostem AKESO, Sprinx Systems, Eli Lilly a Tiscali Media.
Foto: Radek Čepelák
