Evropská komise čelí kritice kvůli zpoždění pracovního programu EU4Health pro rok 2025. Plán snižuje letošní financování prevence o 42 % na méně než 70 milionů eur. Zároveň opomíjí spolupráci s organizacemi občanské společnosti.

Komise vyčlenila na aktivity související s prevencí pouhých 68,19 milionu eur. To představuje výrazný pokles oproti 118,5 milionu eur v roce 2024. Pro srovnání: na připravenost na krize se vyčlenilo 121,9 milionu eur, tedy téměř dvojnásobek částky určené na prevenci. Ačkoli pracovní program deklaruje soulad s novými prioritami a legislativními cíli Komise, žádné vysvětlení tohoto výrazného snížení prostředků na prevenci neposkytuje.

Provázání s legislativou

Komise strukturovala pracovní program na rok 2025 do pěti oblastí. Patří mezi ně připravenost na krize, podpora zdraví a prevence nemocí (DP), zdravotnické systémy a pracovní síly ve zdravotnictví, digitální zdraví a stěžejní oblast kombinující priority v oblasti rakoviny, kardiovaskulárních a jiných nepřenosných nemocí (NCD).

Tato témata jsou strategicky provázána s klíčovými legislativními rámci, jako jsou nařízení o přeshraničních zdravotních hrozbách, nařízení o zdravotnických prostředcích nebo nové právní předpisy o zdravotních údajích a biotechnologiích. Plán se snaží také o synergii s programem Horizont Evropa a platformou STEP zaměřenou na strategické technologie. Výrazně cílí na rozvoj biotechnologií a personalizované medicíny.

Prevence ustupuje do pozadí

V rámci tohoto širokého úkolu se preventivní opatření jeví jako nedostatečná. U oblasti DP se zakázky omezují převážně na technické aktivity, jako je údržba databází tabákových výrobků, sledování příchutí cigaret nebo provoz platforem pro zúčastněné strany, například platformy pro zdravotní politiku. Přestože tyto činnosti jsou důležité, tvoří jen malou část rozpočtu a neodpovídají rozsahu investic, který odborníci v oblasti prevence očekávali.

Většina prostředků na prevenci je v roce 2025 určena pro granty v rámci stěžejní oblasti, kde zůstává hlavním nástrojem Evropský plán boje proti rakovině. Program pokračuje v podpoře screeningových programů, včasného záchytu a kampaní zvyšujících zdravotní gramotnost v oblasti rakoviny a kardiovaskulárních onemocnění. Prevence je také součástí dalších politických platforem – například prostřednictvím osvěty o právech pacientů na přeshraniční péči nebo podpory evropských referenčních sítí (ERN), kde hraje včasný zásah klíčovou roli.

Přesto celková suma 68,19 milionu eur pro všechny oblasti a nástroje představuje výrazný pokles oproti roku 2024. Snížení vyvolává obavy, že prevence v raném věku ztratí na prioritě – v rozporu s deklarovanými ambicemi.

Mohlo by vás zajímat

Nesplněné sliby, nebo jen odklad?

V povolebním dopise komisaři pro zdraví a welfare zvířat Olivérovi Várhelyimu napsala předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová jednoznačně: „Chci, abyste posílil naši práci v oblasti preventivní péče a zajistil komplexní přístup k podpoře zdraví a prevenci nemocí po celý život. Investice do efektivní prevence sníží zátěž způsobenou nepřenosnými nemocemi, odlehčí zdravotnickým systémům a podpoří zdravé stárnutí.“

Várhelyiho mandát výslovně zahrnuje odpovědnost za posílení aktivit Komise v oblasti preventivní péče. Klíčovou roli v tom má sehrát implementace plánu boje proti rakovině a revize legislativy v oblasti kontroly tabáku. Rozpočet navržený pro rok 2025 ale tyto ambice zpochybňuje. Přestože zůstává strategická kontinuita, provozní rozpočet naznačuje odklon od prevence jako prioritní oblasti financování.

Občanská společnost volá po nápravě

Organizace působící v oblasti veřejného zdraví reagovaly okamžitě a s obavami. Na síti LinkedIn označila Dorota Sienkiewicz z EuroHealthNet rozpočet na prevenci za „naprostý propadák, katastrofální číslo“. Přidělení pouhých 1,3 % z celkového rozpočtu programu ve výši 571 milionů eur na podporu zdraví a prevenci nemocí je podle ní „v rozporu s duchem i literou“ nařízení EU4Health.

„Podle nařízení EU (EU) 2021/522 musí být nejméně 20 % celkového rozpočtu programu určeno na podporu zdraví a prevenci nemocí,“ uvedla. Generální ředitelka organizace Cancer Patients Europe Antonella Cardone k tomu dodala: „Toto by nemělo zůstat bez odezvy. Nařízení nelze ignorovat, natož pak zdravý rozum.“

Jejich výzvy odrážejí rostoucí frustraci občanské společnosti. Navzdory silným politickým signálům stále chybí významné investice do strukturální prevence. Dlouhodobá vize EU o odolných a spravedlivých zdravotních systémech ustupuje naléhavějším prioritám.

Nevládní sektor na vedlejší koleji

Situaci dále zhoršuje absence provozních prostředků pro nevládní organizace působící v oblasti zdraví. Ačkoli zůstávají k dispozici projektové granty, chybí systémová podpora základního fungování veřejně prospěšných organizací. To vyvolává obavy z omezování občanského prostoru při tvorbě zdravotní politiky EU. Organizace, které se dlouhodobě věnují rovnosti ve zdraví, práci s komunitami nebo zastupování pacientů, varují, že tento nedostatek ohrozí nejen realizaci politik, ale i jejich transparentnost a odpovědnost.

Pozdní zveřejnění pracovního programu – až koncem července – navíc ztížilo plánování a přípravu. Mnohé organizace upozorňují, že načasování jim znemožňuje efektivně se zapojit do nadcházejících výzev.

Článek byl převzat ze zpravodajského portálu EU Perspectives, který stejně jako Zdravotnický deník, Ekonomický deník a Česká justice patří do vydavatelství Media Network.