Národní kardiovaskulární plán se posunul do fáze realizace – k akčnímu plánu na první tři roky. Podle ředitelky odboru zdravotní péče Ministerstva zdravotnictví Venuše Škampové je nyní míč na straně odborných společností. „Potřebujeme od nich, aby ze strategických a dílčích cílů vybraly pro následující tříleté období to nejdůležitější,“ vysvětlila na 3. ročníku Kardiologické konference Zdravotnického deníku.

Práce ale na ministerstvu běží už nyní. „Je tam významná synergie a přesah do dalších strategií, které už máme, ať se to týká paliativní péče, geriatrické koncepce nebo národního onkologického plánu,“ podtrhla Škampová. Spolupráce probíhá také na mezirezortní úrovni, například s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy na větším zapojení dětí do sportovních aktivit nebo na stravování ve školách.

Řada aktivit spojená s prevencí kardiovaskulárních onemocnění už probíhá, akční plán je zastřeší, říká Venuše Škampová.

„Akční plán tyto aktivity jenom zastřeší, abychom mohli průběžně sledovat, jak jednotlivá opatření plníme,“ dodala Škampová s tím, že podněty od odborných společností by ministerstvo rádo získalo v průběhu léta, aby se materiál stihl poslat do připomínkového řízení a v říjnu byl předložen vládě.

Strategické body: Od prevence po centralizovanou péči

Že na prioritách akčního plánu Česká kardiologická společnost intenzivně pracuje, potvrdil její místopředseda a přednosta 2. interní kliniky – kliniky kardiologie a angiologie Všeobecné fakultní nemocnice a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy (VFN a 1. LF UK) Aleš Linhart. Úkolem akčního plánu bude podle něj zejména vytvoření hlavní strategie. „Je potřeba vyseknout některé oblasti, na které se chceme primárně soustředit a přiřadit k nim indikátory kvality, ale také odhadnout náklady a potřeby, které to bude představovat,“ popsal s tím, že vzhledem k dlouhodobému horizontu plánu je nyní třeba zaměřit se na realistické kroky.

Aleš Linhart za zásadní body akčního plánu označuje prevenci, častou diagnostiku, sběr dat či centralizovanou péči.

Zásadními body budou prevence, časná diagnostika a sběr dat navázaný na národní kardiologický informační systém. Další strategický cíl bude představovat centralizovaná péče. „Chceme, aby se někteří ambulantní kardiologové specializovali na srdeční selhání. To už se děje – budujeme síť ambulancí, která bude vysloveně cílit na tyto služby,“ poznamenal Linhart.

Preventivní prohlídka nesmí být jen formalita

Plnění jednotlivých cílů plánu se neobejde bez praktiků. A podle slov předsedy Sdružení praktických lékařů Petra Šonky se právě oni ke kardiovaskulárnímu plánu postavili čelem. „Přistoupili jsme k němu trochu jako hujeři. Mohu už teď říct, že první specifický cíl byl splněn přijetím novely vyhlášky o preventivních prohlídkách. Vložili jsme do ní to, co od nás plán žádá,“ uvedl. Novela podle něj cílí na dřívější a častější odhalování rizikových faktorů, aby se předešlo rozvoji onemocnění, nebo se jej alespoň dařilo oddálit.

Praktičtí lékaři k Národnímu kardiovaskulárnímu plánu přistoupili jako hujeři, první cíl je díky nové podobě preventivních prohlídek splněn, říká Petr Šonka.

Zásadní změnou je také úprava frekvence laboratorních vyšetření – dosud byly podle Šonky pozdní a nedostatečně časté. Významnou novinkou je i povinnost praktika zjišťovat účast pacienta ve screeningových programech, včetně gynekologické prevence. Důraz je také kladen na kontrolu očkování – povinného i doporučovaného vzhledem k individuálnímu riziku pacienta (více o vyhlášce jsme již psali zde).

VZP: Chceme u toho být od začátku

Ředitelka odboru smluvní politiky Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Helena Sajdlová upozornila, že akční plán s sebou nevyhnutelně ponese zvýšenou potřebu financí. „Implementace bude určitě spojená se zvýšenými finančními nároky na systém veřejného zdravotního pojištění, stejně tak rozšíření vyšetření preventivních prohlídek. Ale doufám, že v horizontu několika let se nám úvodní vynaložená investice vrátí,“ sdělila.

Helena Sajdlová apeluje na to, aby byly zdravotní pojišťovny do akčního plánu zapojené od začátku.

Zároveň apelovala na včasnější zapojení pojišťoven do přípravy: „Ráda bych, aby i do dílčích cílů akčního plánu byly pojišťovny zapojeny už v úvodním procesu a ne až ve fázi připomínkování na pár dní. A aby cíle a indikátory byly reálné,“ řekla.

Linhart: Pojišťovny mají pravdu – v další fázi je zapojíme lépe

Podle Aleše Linharta kardiovaskulární plán v řadě aspektů vychází vstříc ekonomickým možnostem. Jako příklad uvedl centralizaci cerebrovaskulárních a kardiovaskulárních center. „Pracujeme na tom, aby to bylo efektivní a abychom zamezili rozdrobení a atomizaci péče. Určitě to něco bude stát, ale myslíme si, že náklady budou velmi přijatelné,“ poznamenal.

Zároveň ale souhlasil s tím, že by měly být zdravotní pojišťovny do celého procesu zapojeny dříve. „Národní plán jsme tvořili poprvé a utekly nám některé konsekvence a vztahy. Poučili jsme se a ve stádiu akčního plánu by to mělo být zcela jinak,“ avizoval.

Bonifikace pro cerebrovaskulární neurology

Kromě kardiologické společnosti se do tvorby akčního plánu zapojí cerebrovaskulární (zabývající se cévními onemocněními mozku – pozn. red.) sekce České neurologické společnosti J. E. Purkyně. Mezi její priority bude podle jejího předsedy a také zástupce přednosty Neurologické kliniky 2. LF UK a Fakultní nemocnice Motol Aleše Tomka patřit zejména sekundární prevence a tlak na vznik sítě specializovaných cebrovaskulárních ambulancí pro dispenzarizaci pacientů po cévní mozkové příhodě.

Předseda cerebrovaskulární sekce České neurologické společnosti JEP, zástupce přednosty Neurologické kliniky 2. LF UK a FN Motol Aleš Tomek.

„Mrtvice má mnoho příčin a vyžaduje specializovaná vyšetření někým, kdo tomu rozumí. Neurologů je stejně jako kardiologů, ale mrtvicím se věnuje desetina,“ vysvětlil s tím, že odborná společnost během posledních dvou let vycvičila 70 cerebrovaskulárních neurologů. „Teoretický background máme, teď chceme řešit praktickou část – tedy aspoň mírnou bonifikaci za to, že se na pacienta po cévní mozkové příhodě tento specialista podívá,“ popsal Tomek s tím, že diskuzi o vytvoření kódu pro výkon by rád zahájil na podzim.

Cerebrovaskulární sekce podle Tomka přesně ví, co má být součástí péče o pacienta po mrtvici – jaká vyšetření se mají udělat nebo jakou medikaci má pacient dostat. „Lékař, který to udělá, ať dostane platbu úplnou, lehce bonifikovanou. A lékař, který něco neudělá, ať má platbu sníženou,“ míní. Zásadním problémem je prý příliš pomalý proces schvalování nových výkonů. „Když se pojišťovny, stát a odborné společnosti rozhodnou, že je podle plánu něco prioritní, tak by to mělo dostat zelenou a nemělo by se to řešit tak dlouho, jak je nyní zvykem,“ doplnil.

Z plánů do praxe: klíčová bude spolupráce napříč systémem

Debata ukázala, že národní kardiovaskulární plán je to nástroj, který může přinést reálné zlepšení zdraví české populace – pokud se podaří sladit práci ministerstva, odborných společností, zdravotních pojišťoven a praktiků. Shoda mezi řečníky panuje v tom, že cesta vede přes prevenci, lepší návaznost péče, sdílení dat a realisticky nastavené cíle.

Auditorium Kardiologické konference během prvního diskuzního panelu k implementaci Národního kardiovaskulárního plánu.

„Doufám, že až se za nějakou dobu sejdeme, tak si budeme odškrtávat další cíle, které se nám podařilo naplnit a které povedou ke zlepšení zdraví naší populace,“ shrnula Helena Sajdlová z VZP. A právě to je největší ambicí plánu – aby se v budoucnu už nemluvilo o strategii, ale o výsledcích.

Zdravotnický deník děkuje za laskavou podporu konference Všeobecné zdravotní pojišťovně a společnostem Novartis, Amgen a Bristol Myers Squibb.

Mohlo by vás zajímat

Foto: Radek Čepelák

Ředitel ÚZIS Ladislav Dušek během své přednášky.
Auditorium 3. ročníku Kardiologické konference.
Zdravotní pojišťovnu ministerstva vnitra ČR reprezentoval vedoucí oddělení revizních činností a léčiv Ladislav Hadravský.
Diskuze během přestávky. Zleva: Aleš Linhart, Petr Ošťádal, Ladislav Dušek.
Kristýna Čillíková z České aliance pro kardiovaskulární onemocnění.
Kuloární diskuze mezi vedoucím projektu CzechHTA na Fakultě biomedicínského inženýrství ČVUT Alešem Tichopádem a předsedou České asociace preventivní kardiologie a přednostou Kardiologické kliniky Fakulty zdravotnických studií UJEP a Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem Milošem Táborským.
O sekundární prevenci v srdci Národního plánu hovořil na konferenci člen České asociace ambulantních kardiologů a vedoucí lékař kardiologie Edumed Jiří Veselý, naslouchají zástupci pojišťoven – Ladislav Hadravský (Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR) a Helena Sajdlová (Všeobecná zdravotní pojišťovna).
Za VZP přišla debatovat také vedoucí oddělení koncepce Odboru smluvní politiky Zuzana Elbertová.
Diskuze o nových pravidlech pro kardiocentra. Zleva: Venuše Škampová, Marian Rybář, Ladislav Dušek.
Velmi živá diskuze proběhla také o prvních zkušenostech nových kardiomyopatických centrech.
Přednosta Interní kardiologické kliniky FN Brno a LF MU Brno Petr Kala.