Kožní nádory nejsou nevyhnutelné. Jsou preventabilní – tedy je možné jim předejít, pokud se chováme zodpovědně. Přesto jich v Česku každoročně přibývá. Na odborném semináři věnovaném kožním onemocněním na to upozornil přednosta Dermatovenerologické kliniky 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a bývalý ministr zdravotnictví Petr Arenberger.

Akce proběhla pod záštitou místopředsedkyně sněmovního Výboru pro zdravotnictví Věry Adámkové (ANO) a ve spolupráci s Českou dermatovenerologickou společností ČLS JEP.

„Maligní melanomy tvoří asi deset procent zhoubných nádorů kůže,“ uvedl Arenberger. Přitom právě melanom patří mezi nejagresivnější formy rakoviny, s potenciálem rychlého šíření do celého těla. Zásadním rizikovým faktorem je ultrafialové (UV) záření – a právě o něm se na semináři mluvilo jako o tichém, ale o to nebezpečnějším viníkovi.

Kdy slunce škodí nejvíce?

UV záření přichází na zemský povrch ve dvou hlavních formách – UVA a UVB. Každé z nich působí jinak, a každé může kůži poškodit. Zatímco UVA záření bývá zhruba stejné po celý den, intenzita UVB záření se mění – a právě to je ošemetné. V poledne dosahuje maxima, proto je ideální se mu v tuto dobu podle odborníků vůbec nevystavovat.

Riziko se navíc nezvyšuje jen s intenzitou slunečního svitu, ale i s kvalitou atmosféry. Výskyt melanomu totiž souvisí i s ozonovou dírou. Ozonová vrstva běžně pohlcuje škodlivé UV záření – a jakmile její hladina klesá, UV záření proniká hlouběji. „Dokonce už ani neplatí, že by to u moře bylo rizikovější než v Česku,“ dodal Arenberger.

Od zarudnutí po rakovinu

UV záření má dvojí tvář – okamžitou a dlouhodobou. Mezi krátkodobá rizika patří například spálení kůže, fotodermatózy nebo fotosenzitivní reakce, tedy přehnané zčervenání kůže. Dlouhodobé následky bývají vážnější: předčasné stárnutí pleti, pigmentové poruchy a především nádorová onemocnění.

Přednosta Dermatovenerologické kliniky 3. LF UK upozornil i na méně známé, ale přesto reálné hrozby, které s UV zářením souvisí: například gelová manikúra. „Klinické studie dokazují, že záření v lampách používaných při gelových manikúrách je nebezpečné, protože svítí nejen na nehty, ale i na kůži prstů,“ varoval. Takové záření může urychlit její stárnutí, ale při dlouhodobé a pravidelné expozici může dokonce vyvolat i nádorové změny. U jednorázových návštěv salonů však riziko nehrozí, dodal Arenberger – riziko hrozí až při častém a dlouhodobém používání.

Mohlo by vás zajímat

Mimo to Arenberger vyvrátil mýtus o tom, že by solárium představovalo „zdravější“ alternativu slunění – třeba právě pro tvorbu vitaminu D. „Solárium slunce nenahradí. Pro tvorbu vitaminu D je potřeba UVB záření o vlnové délce 295–297 nanometrů. Právě to ale solária prakticky nevyzařují,“ vysvětlil.

Léčba se zlepšuje

Navzdory rostoucímu výskytu melanomu v populaci přinesl profesor Arenberger i pozitivní zprávu. „Od roku 2010 se přibližně zdesetinásobila míra přežití u pacientů s melanomem.“ Za to vděčíme zejména novým léčebným metodám, imunoterapii a cílené biologické léčbě, které dokážou u vybraných pacientů výrazně zlepšit prognózu.

Zásadní však podle odborníka zůstává prevence – tedy omezení pobytu na přímém slunci, používání opalovacích krémů s vysokým ochranným faktorem a především pravidelná kontrola mateřských znamének. Pokud se znaménko mění, svědí, krvácí nebo rychle roste, je namístě ihned navštívit dermatologa. Tito lékaři totiž mají moderní nástroje – například dermatoskopy – které výrazně zlepšují možnosti diagnostiky a včasného záchytu případného kožního onemocnění.