Dánská europoslankyně Stine Bosseová (Renew Europe), místopředsedkyně výboru pro veřejné zdraví SANT, se domnívá, že EU musí brát zdraví nejen jako sociální odpovědnost, ale také jako otázku investic a bezpečnosti. To znamená zvrátit škrty v rozpočtu EU na zdravotnictví, řešit antimikrobiální rezistenci (AMR) koordinovaným evropským postupem a dosáhnout dlouho očekávaného pokroku v oblasti vzácných onemocnění. „Stále čekáme,“ říká a upozorňuje na chybějící časový plán pro akční plán EU pro vzácná onemocnění.

V rozhovoru představuje své priority v oblasti vzácných onemocnění, AMR, přístupu k lékům a farmaceutického balíčku a vysvětluje, proč je nadcházející dánské předsednictví v Radě EU šancí posunout dlouho odkládané reformy kupředu.

Jaké jsou vaše hlavní priority pro výbor SANT Evropského parlamentu?

Mou první prioritou bylo zřídit SANT jako samostatný, nezávislý výbor, což se nám podařilo. To bylo dlouho odkládáno. Někteří lidé tvrdili, že zdraví už není naléhavým tématem, protože covid „skončil“.

Já jsem měla zcela jiný názor. Už během své kampaně jsem identifikovala dvě oblasti, kde je spolupráce EU naprosto nezbytná: vzácná onemocnění a antimikrobiální rezistence (AMR). Ty jsou nyní mými hlavními prioritami.

Pokud jde o vzácná onemocnění, zahrnuji do nich jak klasická vzácná onemocnění, tak i vzácná nádorová onemocnění, protože ta jsou často propojena. Jedná se o oblasti, kde nemáme dostatek údajů, nemáme dostatek odborných znalostí a v žádné zemi nemáme dostatek pacientů, abychom mohli sami najít řešení. Musíme tedy spolupracovat, abychom zajistili co nejlepší výsledky pro nemocné.

Jak naléhavá je potřeba přijmout opatření v oblasti vzácných onemocnění?

Velmi naléhavá. V současné době stále trvá pět až deset let, než se mnoho pacientů dozví diagnózu, v závislosti na tom, kde v Evropě žijí. To je pro rodiny zničující, představte si, že jste rodičem těžce nemocného dítěte a nemáte žádnou diagnózu, žádné možnosti léčby a netušíte, co se děje. To se musí změnit.

Již máme struktury, jako jsou evropské referenční sítě (ERN) a Evropský prostor pro zdravotní data (EHDS), ale nejsou dobře propojeny. Musíme do této oblasti investovat a usnadnit nemocnicím, lékařům, výzkumníkům a ano, i farmaceutickému průmyslu přeshraniční spolupráci. Jen tak dosáhneme pokroku.

Mohlo by vás zajímat

Jak můžeme urychlit diagnostiku vzácných onemocnění?

Jde o finanční podporu, ale také o sdílení znalostí. Jednou z cest vpřed je využití umělé inteligence, nikoli jako náhrady lékařů, ale jako podpůrného nástroje. Pokud budou mít lékaři primární péče v celé Evropě přístup ke sdíleným datům a nástrojům umělé inteligence, mohou rychleji identifikovat příznaky, které mohou ukazovat na vzácné onemocnění. Klíčem je spolupráce, lékaři to sami nezvládnou, zejména pokud se s daným onemocněním nikdy předtím nesetkali.

Je tato vize součástí akčního plánu pro vzácná onemocnění na úrovni EU?

To je to, co prosazuji. Bohužel stále nevíme, kdy a zda vůbec Komise takový plán předloží. Opakovaně se ptám: když ne teď, tak kdy? Dokonce ani nežádám okamžitý plán, jen časový harmonogram. Pokud řeknou, že do roku 2026, dobře. Ale pojďme stanovit datum a konkretizovat ho. Rodiny nemohou stále čekat.

Jak se díváte na další plány zaměřené na konkrétní onemocnění, jako je například plán pro kardiovaskulární zdraví? Existují rizika konkurence mezi jednotlivými onemocněními?

Chápu, proč jsou kardiovaskulární onemocnění na programu vysoko, postihují velké množství lidí. Ale protože jsou v každé zemi tak rozšířené, národní systémy si s nimi dokážou poradit z velké části samy. Naproti tomu vzácná onemocnění nelze účinně řešit na národní úrovni. V žádné zemi jednoduše není dostatek pacientů, lékařů ani znalostí. Spolupráce na úrovni EU je tedy nejen užitečná, ale i nezbytná.

Prioritou je také antimikrobiální rezistence (AMR). Proč?

Důvod je podobný: žádná země nedokáže vyřešit AMR sama. Dánsko nedávno zveřejnilo nový národní akční plán, který je důležitý, ale nestačí. Na vlastní oči jsem viděla, jak tento problém překračuje hranice, můj nevlastní vnuk se narodil o dva měsíce dříve a z Řecka se vrátil domů s rezistentní infekcí. Žijeme, pracujeme a cestujeme napříč Evropou, takže bakterie také. Proto potřebujeme koordinovanou evropskou reakci.

Musíme si také uvědomit rozsah hrozby. Za pouhých 20 let by se AMR mohla stát hlavní příčinou úmrtí na celém světě. Již nyní postihuje lidi s předchorobím, cukrovkou, rakovinou, vzácnými chorobami a je jedním z hlavních důvodů, proč pacienti s rakovinou někdy nepřežijí chemoterapii. Musíme začít přistupovat k AMR jako ke globální krizi zdravotní bezpečnosti, kterou je.

Je AMR v současné době dostatečně vysoko v politické agendě?

Věřím, že se tam konečně dostává. Dánské předsednictví Rady naznačilo, že AMR bude jednou z jeho priorit v oblasti zdravotnictví, a já jsem za to velmi vděčná. Protože to už dávno mělo přijít. Můžeme investovat do tanků, dronů a všeho ostatního, ale pokud nemáme základní antibiotika, co vlastně chráníme? Zdraví je bezpečnost. Toto smýšlení se musí odrazit v našich prioritách.

Farmaceutický balíček se dotýká AMR. Jste se současnými návrhy spokojena?

Ne, vůbec ne. Není ani zdaleka dostatečně ambiciózní. Ano, je pozitivní, že je AMR zahrnuta. Ano, myšlenka voucherů je krok správným směrem. Ale je jich příliš málo.

Na pobídky pro AMR bychom měli pohlížet jako na investice do naší společné budoucnosti, nikoli jako na náklady. Zklamalo mě, když jsem viděla, jak se některé členské státy, včetně mého, obávají, jak „drahé“ to bude. Buďme upřímní: bude to mnohem dražší, když neuděláme nic.

Jaká opatření přijmete v souvislosti s AMR, jakmile se legislativa posune kupředu?

Jsem stínovým zpravodajem pro Renew Europe pro farmaceutický balíček, takže udělám vše, co je v mých silách, abych posílila ustanovení o AMR. A věřím, že mám silnou podporu v rámci výboru SANT. Mezi mými kolegy roste povědomí o tom, že balíček musí v oblasti AMR udělat více, nikoliv méně.

Jaký je váš obecný pohled na farmaceutický balíček kromě AMR?

Myslím, že se od původního návrhu zlepšil, ale je to možná naše jediná skutečná šance, jak modernizovat evropský farmaceutický systém. Pokud se nám to nepodaří, hrozí, že EU zůstane pozadu, stejně jako se nám to podařilo v digitálním prostoru. Musíme farmaceutickým společnostem umožnit, aby v Evropě inovovaly a zůstaly v Evropě.

To je v zájmu všech, nejen farmaceutického průmyslu, ale i pacientů. Covid nám ukázal, jakou hodnotu má mít silný farmaceutický sektor blízko domova. Současně však průmysl musí také více usilovat o zajištění rovného přístupu v celé EU.

Jak se díváte na obavy průmyslu týkající se regulatorní ochrany dat (RDP)?

Rozumím jim. Domnívám se, že možná budeme muset nabídnout silnější pobídky, abychom přilákali investice. Pokud však Parlament podpoří posílení RDP nebo jiná opatření, musí se k tomu přidat i průmysl.

Musí to být oboustranná záležitost. Pokud pomůžeme průmyslu konkurovat, musí nám pomoci zlepšit dostupnost, zejména v menších zemích, jako je Bulharsko, Rumunsko nebo dokonce Dánsko. Proč bylo Bulharsko loni šest měsíců bez antibiotik? To je nepřijatelné. Mluvme o tom otevřeně.

Obdrželi jste zatím od firem nějaké rozumné nápady?

Některé ano. Ale stále si myslím, že je třeba více konkrétních a proveditelných návrhů. Ne všechno se dá vyřešit ze dne na den, ale potřebujeme plány. Potřebujeme nápady, které zohledňují realitu malých trhů. A pokud jsou tyto problémy způsobeny národními politikami, mluvme i o tom otevřeně a společně.

Jaká jsou vaše očekávání od farmaceutického balíčku v době dánského předsednictví?

Jsem optimistická. Dánsko má dobře fungující farmaceutický sektor a silné výsledky v oblasti přírodních věd. To je příležitost a zároveň odpovědnost. Doufám, že dánské předsednictví využijeme k odstranění některých překážek, které tuto legislativu brzdí, a to nejen pro farmaceutický průmysl, ale i pro pacienty v celé Evropě.

Zahájení trialogu bylo slibné. V místnosti panovala dobrá nálada. Je však třeba k tomu přistupovat jako k příležitosti, která se naskytne jednou za generaci. Byla bych raději, kdybychom si dali na čas a udělali to správně, než abychom uspěchali něco průměrného, abychom za rok potřebovali „souhrnnou nápravu“. Čekali jsme tak dlouho, tak ať to má smysl.

Co dalšího byste si přála za dánského předsednictví?

Opravdu bych ráda viděla pokrok v oblasti Aktu o biotechnologiích. Potřebujeme širší strategii EU v oblasti přírodních věd, která by zahrnovala biotechnologie, zdraví a udržitelnost. Dánská národní strategie by mohla sloužit jako inspirace, i když samozřejmě potřebujeme něco ambicióznějšího na evropské úrovni.

K rozpočtu EU: je zdraví v příštím víceletém rámci věnována dostatečná finanční pozornost?

Jsem stínovým zpravodajem pro rozpočet EU na rok 2026 a již jsem předložila podstatnou část týkající se zdraví. Usiluji o obnovení ztracených finančních prostředků ve výši 1 miliardy eur a v ideálním případě o jejich navýšení. Zdraví není jen sociální politika. Jsou to investice. Je to také otázka bezpečnosti.

Pokud nedosáhneme významného pokroku v oblasti AMR, nejsme v bezpečí. Nebudeme se moci podívat budoucím generacím do očí a říci, že jsme jim zanechali bezpečný zdravotní systém. Pro mě je to morální závazek.

Věnuje se podle vás zdravotnictví taková politická pozornost, jakou si zaslouží?

Zatím ne, ale musí. Setkala jsem se s ředitelem z Ukrajiny, který má na starosti základní zdravotní péči v době války. Řekl to jasně: zdraví je také bezpečnost. A já s ním souhlasím. K čemu je nám obrana, když nedokážeme léčit infekci?

Už víme, že válečné zóny, jako je Ukrajina, urychlují AMR. To vše spolu souvisí. A podle toho musíme začít přemýšlet a jednat.

Rozhovor byl převzat ze zpravodajského portálu EU Perspectives, který stejně jako Zdravotnický deník, Ekonomický deník a Česká justice patří do vydavatelství Media Network.