Domácí hospice se čím dál častěji starají i o pacienty s jinou než onkologickou diagnózou, kde ovšem závěr života probíhá jinak. Právě tento fakt chtělo Fórum domácích hospiců zohlednit během letošního dohodovacího řízení – ovšem neúspěšně. Výsledkem může být menší ochota domácích hospiců brát tyto pacienty do péče, na kterou by ve výsledku hodně doplácely.

„Do dohodovacího řízení pro rok 2026 nešly domácí hospice primárně s cílem zvyšování hodnoty bodu. Fórum mobilních hospiců navrhovalo pro odbornost 926 (domácí hospic) zmírnění regulačního omezení, které spočívá v neuhrazení péče poskytnuté terminálně nemocným pacientům, kteří byli pro závažnost zdravotního stavu zařazeni do péče domácího hospice a následně, po stabilizaci stavu na přechodnou dobu, přeřazeni do levnější péče ambulance paliativní medicíny (odbornost 720),“ načrtává ředitelka Fóra mobilních hospiců Karolina Fialová.

Požadavkem domácích hospiců tak bylo, aby vedle stávajícího úhradového limitu 10 %, který se vztahoval na veškerou péči jiných odborností, byl zaveden ještě jeden limit, který by platil pouze na přeřazování do péče paliativní ambulance. Původně domácí hospice chtěly tento limit nastavit na 25 % z celkového počtu pojištěnců dané zdravotní pojišťovny ošetřených poskytovatelem v hodnoceném období, nakonec byly ochotny přistoupit na 15 %.

„Požadavek vychází z praxe mobilních hospiců i demografického vývoje, kdy se mění složení pacientů a přibývá vážných neonkologických onemocnění, u kterých je paliativní péče stejně nezbytná jako u onkologických onemocnění a pacienti mají stejné přání zůstat doma až do úplného závěru života. Organizace odbornosti 926 stále častěji pečují i o neonkologické pacienty, jejichž prognóza je hůře stanovitelná a vývoj proměnlivý. Právě u těchto pacientů může nastat stabilizace stavu. Tím ale přestanou splňovat indikační kritéria pro 926 a jsou pak poctivě přeloženi do odbornosti 720 (velmi často u stejného poskytovatele). Pokud ale takových případů nastane více, tak ten, kdo doplácí za péči, je mobilní hospic, protože snadno překročí 10 % limit pro předávání do péče jinému poskytovateli a dosavadní péče o pacienta mu pak není uhrazena,“ vysvětluje Karolina Fialová.

Pojišťovny trvají na celkovém limitu 15 %

Zavedení nového limitu by tak znamenalo větší ochotu mobilních hospiců přijímat pacienty s těžko určitelnou časovou prognózou. „Celkově bude tato výjimka pro systém levnější, protože pacient nebude při opakovaném zhoršení zdravotního stavu hospitalizován na akutním lůžku, ale zůstane v domácím prostředí. Zároveň z hlediska pojišťovny a úhrad bude zařazen ve správné odbornosti,“ doplňuje Fialová.

Bohužel ovšem v tomto ohledu pojišťovny nebyly ochotny couvnout a vytrvaly na svém původním návrhu, v němž zvyšovaly celkovou limitaci předání pacientů do jakékoliv odbornosti z 10 % na 15 % – což ovšem neřeší problém neonkologických pacientů a jejich předávání do ambulance paliativní medicíny při zlepšení stavu.

Mohlo by vás zajímat

„Ne vždy v rámci jednání s pojišťovnami nacházíme vzájemné pochopení. Ale vážíme si i drobných změn, kterých se podařilo v letošním roce dosáhnout, např. zmírnění pravidel tzv. extramurální péče v den přijetí pacienta do péče nebo u provedených vyšetření před přijetím pacienta do péče mobilního hospice. Děkujeme i jednotlivým regionálním zástupcům pojišťoven, kteří jsou ochotni komunikovat s poskytovateli a v odůvodněných případech nákladů nad rámec vyhlášky vycházejí mobilním hospicům vstříc v průběhu celého roku. Stejně tak VZP, že v minulých letech opakovaně navýšila hodnotu bodu pro mobilní hospice nad rámec úhradové vyhlášky,“ podtrhává Karolina Fialová.

Do budoucna bude na stole zvyšování hodnoty bodu

Cílem fóra přitom bude i nadále bojovat za zmírnění regulačních opatření, která by znamenala, že někteří pacienti s neonkologickými diagnózami nebudou kvůli nejisté prognóze vývoje přijati do péče mobilního hospice. Tím bude péče o tyto pacienty stagnovat i přes funkční spojení a uvolnění předávání mezi domácím hospicem a ambulancí paliativní medicíny.

Připomeňme také, že tato péče dnes není zdravotními pojišťovnami hrazena plně – organizace si dofinancovávají 30 – 50 % nákladů z jiných zdrojů. „Abychom do budoucna udrželi kvalitní personál a tím i kvalitní poskytování služeb a zvýšili dostupnost mobilní specializované paliativní péče, musíme v dalších letech jednat opět o navyšování hodnoty bodu. Nebo otevřít otázky hrazení dopravy tak, jak to ve vyhlášce má odbornost 925 (sestra v domácí péči, pozn. red.),“ dodává Fialová.  

Deal tvrdých regulací za vyšší materiálové výkony neklapl

Domácí hospice jsou v dohodovacím řízení součástí segmentu domácí péče. Ani v dalších odbornostech tohoto segmentu, tedy zejména u zmíněné odbornosti sester v domácí péči, se s plátci nepovedlo najít shodu na úhradách. Ministerstvo zdravotnictví sice na začátku jednání zařadilo domácí péči mezi priority českého zdravotnictví, v jednání s plátci se to ale příliš neodrazilo.

„Zástupci zdravotních pojišťoven již na prvním jednání se zástupci poskytovatelů konstatovali, že očekávají deficitní hospodaření, a proto je třeba přistupovat k úhradě v roce 2026 velmi restriktivně, což znamená, že úhradové podmínky v roce 2026 budou pro poskytovatele ještě horší než v roce 2025.Výsledkem byl návrh základní hodnoty bodu ve výši pouhých 0,94 Kč – tedy ještě o 0,04 Kč nižší než letos. Přitom domácí zdravotní péče tvoří jen asi jedno procento z více než 500 miliard korun celkových nákladů na zdravotnictví,“ pozastavuje se koordinátorka segmentu domácí péče Ludmila Kučerová z Charity ČR.

Zásadním požadavkem domácí péče podle ní byla úhrada materiálových výkonů na úrovni reálných nákladů, podle kterých je kalkulována v registračních listech, tj. 1 Kč za bod. Segment nakonec byl podle Kučerová ochoten akceptovat tvrdě nastavené regulační mechanismy úhrad, ale jen výměnou za základní cenu bodu 1 Kč – na což ale plátci nepřistoupili.

Novela přinese domácí péči více práce

Jak nakonec rozhodne Ministerstvo zdravotnictví, bude o to zajímavější v kontextu přijatého zákona o sociálně-zdravotním pomezí, podle něhož musí nově klientům zajistit ošetřovatelskou zdravotní péči i denní a týdenní stacionáře, domovy pro osoby se zdravotním postižením, domovy pro seniory, zařízení odlehčovacích služeb či centra denních služeb.

„Pokud bude ošetřovatelská zdravotní péče v těchto zařízeních sociálních služeb zajišťována poskytovateli domácí zdravotní péče, bez adekvátních úhrad a odpovídajícího financování to rozhodně nepůjde. Hrozí totiž odchod odborného personálu, ztráta atraktivity profese a postupný rozklad segmentu. Minulost opakovaně ukázala, že nedostatečné úhrady vedou ke snižování kvality hrazené péče a její dostupnosti, k nelegálním doplatkům a dalším negativním jevům. O to důležitější je, aby Ministerstvo zdravotnictví převzalo v nastalé situaci iniciativu a nastavilo důstojné podmínky pro domácí zdravotní péči,“ dodává Kučerová.