Jak si udržet zdravotnické pracovníky a co nejlépe využít jejich potenciál? To jsou otázky, na které se snaží hledat odpovědi chystaná zpráva Evropského parlamentu, která by měla spatřit světlo světa na začátku příštího roku.

Evropský parlament vypracuje rozsáhlou zprávu, která se bude zabývat prohlubující se krizí zdravotních pracovníků. Tento krok byl podnícen rostoucí politickou naléhavostí a nouzovými signály z nemocnic po celé EU. Zpráva, která má vzniknout pod Výborem pro veřejné zdraví (SANT) a Výborem pro zaměstnanost a sociální věci (EMPL), by měla být dokončena začátkem roku 2026. Europoslanci na ní obnoví práci po letní přestávce a slyšení klíčových expertů je plánováno na září.

Cíl je jasný: vytvořit na úrovni EU reakci na jednu z největších strukturálních hrozeb, které čelí evropské systémy zdravotní péče.

Nízké mzdy i agresivní pacienti

Jak zdůraznila kampaň #DoctorsVoice vedená Stálým výborem evropských lékařů (CPME), lékaři v celé Evropě se popisují jako „vyhořelí, přepracovaní a uvažující o odchodu“. Krize už není varováním do budoucna – po celé Evropě se zavírají kliniky, nemocnice v regionech nemohou obsadit volná místa a mladí lékaři opouštějí svou profesi.

V Česku například jedna lékařka uvedla, že pracuje „stovky hodin nad rámec zákonných limitů“, přičemž někteří lékaři se spoléhají na nelegální přesčasy, aby přežili. Jiná lékařka z Řecka vzpomínala na osm let 83hodinového pracovního týdne. „Tyto pracovní okolnosti ovlivňují naši pohodu a osobní vztahy. Potřebujeme ochranu a respekt,“ řekla.

Mohlo by vás zajímat

Lékaři z celé EU se shodují na podobných příbězích, od nízkých mezd v Řecku až po zvýšenou agresi pacientů v Nizozemsku a Slovinsku. Jak to vyjádřil viceprezident CPME Andreas Botzlar: „Existuje rozpor mezi realitou péče v první linii a rozhodnutími politiků.“

Jen finance krizi nevyřeší

V reakci na to poslanci Evropského parlamentu zahájili společné úsilí výborů o vytvoření komplexní strategie. Chystaná zpráva je prezentována jako plán pro reformy na úrovni EU a členských států.

„Celý sektor zdravotní péče pracuje přesčas,“ varovala poslankyně Li Anderssonová. Důsledky, jak uvedla, sahají od zhoršujícího se duševního zdraví až po ztrátu atraktivity profese, což vše živí začarovaný kruh, který hrozí úplným kolapsem systémů péče.

Přípravu zprávy zahájila formální výměna názorů s Evropskou komisí. Na tomto zasedání se přezkoumaly stávající programy financované EU, jako je společná akce EU4Health HEROES (zaměřená na plánování) a projekt BeWell (zaměřený na digitální zvyšování dovedností). Několik poslanců však zpochybnilo, zda by samotné financování mohlo vyřešit krizi lidského kapitálu.

EU investuje do zdravotnictví 55 miliard eur

Komise potvrdila, že do zdravotnických systémů EU se již investuje přes 55 miliard eur, z toho 43 miliard eur z plánů na podporu obnovy a odolnosti a 12,5 miliardy eur z Fondu soudržnosti. Úředníci však zdůraznili, že výdaje musí být vázány na strategické reformy.

„Nebudeme konkurenceschopnou ekonomikou, pokud naše populace nebude zdravá,“ uvedla Katarzyna Ptak-Bufkens z výboru SANTE. Vyzvala k silnějšímu propojení mezi financováním EU a reformami souvisejícími s pracovní silou.

Jedna cílená iniciativa se zaměřuje na udržení sester. Z 20 členských států se shromažďují data pro porozumění tomu, proč sestry odcházejí, a na přípravu reakce včetně mentoringu, reforem náboru a lepší ochrany na pracovišti.

Každý stát potřebuje jiný přístup

Situace v jednotlivých státech se ovšem značně liší. Francie zavedla povinný rok ambulantní péče při přípravě praktických lékařů, Litva schválila legislativu ke zlepšení pracovních podmínek, Belgie zase přijala dva zákony, které jasně definují odpovědnosti sester specialistek.

Komise zároveň varovala před plošným přístupem z úrovně EU. „Tyto problémy nemůžeme řešit stejným způsobem v Rumunsku a v Nizozemsku,“ uvedla Ptak-Bufkens.

Bývalý eurokomisař pro zdravotnictví Vytenis Andriukaitis vyzval výbory, aby jako základ použily plán Světové zdravotnické organizace (WHO). Andriukaitis představil desetibodový plán, který nazval „urgentní strategií pro všech 27 členských států“. Plán zahrnuje sladění vzdělávání s potřebami obyvatelstva, rozšíření digitálních nástrojů, podporu duševního zdraví a vytvoření lepších podmínek pro udržení zaměstnanců.

Efektivnější využití času zdravotníků

Mladší generace lékařů v Evropě zároveň vytváří vlastní plán. Evropská asociace mladých lékařů (EJD) nedávno přijala dokument zaměřený na optimalizaci zdravotnických systémů v souvislosti s pracovní sílou. Evropská sekce WHO tento krok uvítala jako klíčový a vyzvala členské státy, aby jej vzaly na vědomí.

Doporučení asociace mladých lékařů se zaměřují na vyladění skladby dovedností a rozdělení úkolů mezi zdravotnickými profesemi s cílem snížit neefektivnost a rozdíly v péči. Vyzývají také k širšímu využívání digitálních nástrojů na podporu poskytování zdravotní péče, zejména v prostředí s omezenými zdroji. Zdůrazňují i potřebu posílit sběr dat o pracovní síle, což umožní přesnější a na důkazech založené strategie plánování.

„Vše záleží na tom, jak dobře využijeme drahocenný čas zdravotnických pracovníků,“ řekl Patrick Pihelgas, předseda Výboru pro zdravotnické pracovníky EJD.

Článek byl převzat ze zpravodajského portálu EU Perspectives, který stejně jako Zdravotnický deník, Ekonomický deník a Česká justice patří do vydavatelství Media Network. Text pro Zdravotnický deník upravila Michaela Koubová.