Jsme schopni obsloužit celý evropský trh, říká Arnaud Maheas, vedoucí oddělení pro veřejné záležitosti v Evropě ve společnosti Sandoz a předseda výboru pro přístup na trh Medicines for Europe. V nejnovějším podcastu EU Perspectives hovořil o tvorbě cen léků a mnoha dalších tématech. V epizodě vystoupili europoslankyně Veronika Cifrová Ostrihoňová (Renew/SK) a Stefano Romanelli, senior government affairs manager Evropské konfederace farmaceutických podnikatelů.
Arnaud Maheas, vedoucí pracovník společnosti Sandoz, posledního významného evropského výrobce antibiotik vyráběných ze surovin, ví, jak být přímočarý. Na otázku, zda by mělo snižování závislosti na jednotlivých dodavatelích a regionech dominovat zdravotnické agendě EU, odpovídá: „Ano, určitě je to jedna z klíčových věcí.“
Jak uvedl v podcastu EU Perspectives zaměřeném na zdraví z 26. června, dvě třetiny případů nedostatku léků v Evropě jsou spojeny se situacemi, kdy je zapojeno méně než pět dodavatelů. Problém však přesahuje rámec podnikových monopolů. Stejně tak záleží na zeměpisné poloze.
Příliš mnoho vajec v jednom čínském košíku
„Zářným příkladem jsou antibiotika. Evropa – a celý západní svět – se spoléhá na Čínu, pokud jde o penicilin, který je nezbytný pro běžnou chirurgickou léčbu nebo léčbu rakoviny. Není dobré být v tomto ohledu závislý na jediném geografickém místě,“ řekl Maheas v podcastu.
Jeho společnost Sandoz představuje vzácnou výjimku. Se svými závody v Rakousku, Slovinsku a Španělsku vyrábí antibiotika „od nuly“, přičemž začíná se surovinami, nikoliv s dováženými komponenty. „Máme kapacitu, abychom obsloužili celý evropský trh,“ říká.
Zachování této kapacity však vyžaduje naléhavé politické změny. Navrhovaný zákon EU o kritických léčivých přípravcích, který zkoumá zadávání veřejných zakázek a podmínky na trhu, je „prvním krokem správným směrem“. Maheas však trvá na tom, že předvídatelnost a „silný domácí trh“ jsou neoddiskutovatelné. „Není důvod vyrábět v Evropě, pokud váš vlastní domácí trh neodměňuje to, co děláte. V době, kdy nastane krize, je už na repatriaci výroby pozdě.“
Ďábel v detailu
Jeho spoludebatér Stefano Romanelli z Evropské konfederace farmaceutických podnikatelů měl na nedostatek jiný pohled. „Pokud se podíváme na seznam léků, které trpí nedostatkem, jedná se většinou o léky, které jsou buď generické, nebo off-patentové. Souhlasím s tím, že je důležité snažit se o diverzifikaci dodavatelů,“ řekl.
„Na druhou stranu, pokud se bavíme o lécích, jako je terapie vzácných onemocnění nebo moderní terapie, vzhledem k jejich specifičnosti je součástí dodavatelského řetězce mít pouze jednoho dodavatele, protože tyto léky jsou tak málo objemné, že riziko nedostatku prakticky neexistuje. V tomto případě bychom tedy měli dělat určité rozdíly,“ argumentoval Romanelli.
Mohlo by vás zajímat
Odvětví generik, které je zodpovědné za levné léky po ukončení platnosti patentu, čelí tomu, co Maheas nazývá „problémem konkurenceschopnosti“. Výrobní náklady v Evropě jsou vysoké, ale ceny generických léků jsou stejné jako u „základního zboží“ – například potravin. „Naše léky jsou levné. To je součást rovnice. Pokud se však cena stane nižší než výrobní a dodavatelské náklady, máme problém – selhání trhu.“
Schizofrenie pravidel a cen
Přičítá to nesouladu mezi regulační zátěží a cenovou strukturou. „Dodržujeme přísná ekologická pravidla, vyrábíme vysoce kvalitní léky a investujeme do zabezpečení dodávek. Ceny to však neodrážejí. Dostáváme se do schizofrenní situace: více pravidel, nižší ceny. Důsledkem je konsolidace a offshoring.“
Na otázku, zda přesun výroby do Evropy zvýší ceny, Maheas přiznává: „Takto jsme se na to nedívali.“ Tvrdí však, že generika jako komodity vyžadují trhy, které „odměňují strategickou evropskou výrobu“. Ptá se: „Proč by bez toho společnosti zůstávaly?“. Cituje nedávný summit NATO, kde byla zdravotní bezpečnost zarámována jako národní bezpečnost. „V případě krize nemůžete obnovit dodavatelské řetězce přes noc“.
Další spoludebatující, europoslankyně Veronika Cifrová Ostrihoňová (Renew/SK), členka výboru Evropského parlamentu pro veřejní zdraví SANT, souhlasila, že Evropa musí jednat, ale přesunula pozornost na inovace. „Souhlasím, že musíme investovat do výzkumu a inovací. Pokud to neuděláme, nebudou se zde vyvíjet inovativní léčebné postupy a budeme je muset dovážet,“ řekla.
Tříleté čekání? To není v pořádku
Její postoj doplňuje Maheasův důraz na předvídatelnost. „Předvídatelnost je dobrá pro zúčastněné strany, zákonodárce i pacienty. Potřebujeme méně chaosu a méně provizorních řešení.“
Maheas však upozorňuje na systémové nedostatky v rámcích státní podpory EU. Současná pravidla podle něj upřednostňují vývoj nových léků před udržováním generických léčiv. „Existuje předpojatost ve prospěch inovací, i když to, co děláme, je také inovativní – například budování továren poháněných umělou inteligencí. To však není uznáno.“
Připomíná tříleté čekání na schválení „velmi omezené“ dotace. „Tři roky na zelenou nejsou v pořádku. Investoři potřebují rychlejší signály.“ Přestože samotná státní podpora nevyřeší evropské problémy v oblasti farmacie, může podle něj „rozhodnout“ pro firmy, které zvažují přemístění.
Daň za to být pacient
V dalším tématu podcastu, směrnici EU o čištění odpadních vod, se Maheas ohradil proti podle něj nejednotné tvorbě politik. Ačkoli společnost Sandoz dodržuje její environmentální normy, odsuzuje mechanismus financování, který zdaňuje objemy léčivých přípravků s cílem financovat modernizaci infrastruktury.
Maheas poté uvedl konkrétní příklad členského státu: „Komise odhadla náklady Česka na 14 milionů eur ročně. Česká vláda nyní projektuje 250 milionů eur – 10 procent svého rozpočtu na zdravotnictví. To není udržitelné.“
Zarámoval to jako přímou zátěž pro pacienty. „Nemůžete nutit pacienty, aby dotovali modernizaci odpadních vod prostřednictvím cen léků. Pokud máte rakovinu nebo cukrovku, brát prášky není volba – je to nutnost. Tato směrnice hrozí, že se stane daní za to, že jste pacientem.“
Rozpory v hromadění zásob
Vnitrostátní pravidla pro vytváření zásob odhalují další rozpory. Maheas poznamenává, že většina nedostatků je lokálního charakteru. Jako celoevropský dodavatel může společnost Sandoz přerozdělit zásoby, aby vyřešila nedostatek. Jako příklad narušení této flexibility však uvedl požadavek Berlína na šestiměsíční zásoby, který je vymáhán „vysokými pokutami“.
„Pokud vám není dovoleno přesouvat zásoby, vyřešíte problém jedné země, ale vytvoříte nedostatek jinde,“ trvá na svém. „Tato nerovnováha ovlivňuje přístup pacientů v celé EU.“
Akt o kritických léčivých přípravcích by to mohl řešit, ale Maheas požaduje závazná opatření: „Transparentnost pomáhá, ale potřebujeme skutečnou kontrolu nad tím, jak národní pravidla narušují trh.“
Hledá se: Více přehlednosti
Maheas se vyslovil pro zvláštní, vyčleněnou a transparentní rozpočtovou položku EU pro zdravotnictví, která by nahradila rozptýlené závazky. „Pokud jsou prostředky rozptýlené, do pěti let zmizí. Potřebujeme mít jasno a jistotu, kde se peníze nacházejí,“ řekl.
Ostrihoňová souhlasila: „Předvídatelnost je nejdůležitější. Při tvorbě rozpočtů nebo politik musíme upřednostňovat jednoznačnost. Každý musí vědět, kam směřuje.“
Když se debata chýlila ke konci, Maheas svůj argument vydestiloval: „Trhy potřebují pravidla a pravidla potřebují trhy. Evropa je musí vyvážit, aby se vyhnula systémovému kolapsu.“ Ostrihoňová s ním souhlasila: „Předvídatelnost je to, čím to začíná.“ Jejich shoda podtrhovala společnou naléhavost: Odolnost evropského zdravotnictví nesnese polovičatá opatření.
Článek byl převzat ze zpravodajského portálu EU Perspectives, který stejně jako Zdravotnický deník, Ekonomický deník a Česká justice patří do vydavatelství Media Network.
