Návrh Evropské komise na nový dlouhodobý rozpočet přináší rekordní investice do výzkumu a inovací. Zdravotnické organizace se však obávají, že to nemusí stačit a peníze nakonec nepřispějí ke zdraví lidí tak, jak by mohly.

Komise navrhuje rozšířit program Horizont Evropa z 95,5 miliardy eur na 175 miliard eur. Peníze mají jít na financování digitálního zdraví, umělé inteligence a dalších strategických technologií. Zdravotničtí experti však zdůrazňují důležitost směřování finančních prostředků do výzkumu naléhavých výzev v oblasti veřejného zdraví. Bez měřitelných vazeb na výsledky, prevenci a rovný přístup se vědecké úsilí financované EU nemusí nikdy dostat k pacientům, tvrdí zdravotnické organizace.

„Nyní je nanejvýš důležité, aby program Horizont Evropa upřednostnil oblasti s největším neuspokojeným potenciálem a dopadem. Kardiovaskulární onemocnění by měla být jasnou prioritou,“ uvedla Evropská kardiologická společnost (ESC) ve své červencové reakci.

Navzdory „ekonomické zátěži kardiovaskulárních onemocnění přesahující celý rozpočet EU“ se jim v rámci 19,6 miliardy eur určených pro zdravotnictví ani v programu Horizont Evropa 2.0 nedostává jasného prioritního postavení. Kardiovaskulární onemocnění zůstávají hlavní příčinou úmrtí v Evropě. Jsou zodpovědná za 34 procent všech úmrtí, což pro ekonomiku EU představuje roční odhadované náklady ve výši 282 miliard eur.

Mohlo by vás zajímat

Veřejné zdraví vs. trh

Evropská aliance pro veřejné zdraví (EPHA) varuje, že nový víceletý finanční rámec by mohl upřednostňovat trhy před veřejným zdravím. To zahrnuje zátěž nemocí, spravedlivý přístup k péči a připravenost zdravotnických systémů.

„Zdraví musí zůstat strategickou a průřezovou prioritou Evropské unie. Nejen prostředkem k posílení konkurenceschopnosti zdravotnického průmyslu,“ uvedla Milka Sokolovićová, generální ředitelka EPHA.

„Naléhavě potřebujeme zařadit komplexní podporu zdraví a prevenci nemocí do centra investičních priorit EU,“ dodala manažerka politiky EPHA Sara Bertucci.

Evropská síť pro srdce (EHN) toto sdělení zopakovala a varovala, že „zdraví je základním lidským právem a sdílenou společenskou hodnotou. Ne komoditou, která má být zneužívána k ekonomickému zisku.“

Řešit špatné zdraví se ekonomicky vrátí

Aliance EPHA trvá na tom, aby EU zařadila prevenci a podporu zdraví do centra svého rozpočtu na výzkum. Ve své reakci na víceletý finanční rámec organizace vyzvala k posunu směrem k řešení základních příčin špatného zdraví. Nejen jako veřejného statku, ale i jako ekonomického imperativu.

„Aby se EU připravila na budoucí krize, snížila náklady a tlak na společnost a systémy zdravotní péče, musí zdvojnásobit úsilí o prevenci,“ napsala EPHA. „Chronická onemocnění, nerovnosti v oblasti zdraví a rostoucí zdravotní problémy spojené se stárnoucí a nemocnější společností nebudou vyřešeny pouze průmyslovou konkurenceschopností a zvyšováním efektivity.“

Sara Bertucci toto sdělení zdůraznila: „Znamená to financování mezioborových opatření k řešení základních příčin špatného zdraví, od chudoby a škodlivých produktů až po znečištění a klimatické změny. Udržovat zdraví lidí je spravedlivé, chytré a nákladově efektivní.“

EPHA tvrdí, že zaměření na prevenci by nejen přineslo lepší zdravotní výsledky v celé EU, ale snížilo by také dlouhodobé náklady a pomohlo chránit lidský kapitál Evropy. Varuje však, že současný návrh víceletého finančního rámce riskuje, že tuto logiku odsune na vedlejší kolej ve prospěch průmyslových a konkurenceschopných cílů.

Zůstane výzkum nezávislý?

Aliance předních výzkumných center v oblasti biologických věd EU-LIFE uvítala navýšení rozpočtu na výzkum. Varovala však, že navrhovaná struktura riskuje oslabení jeho dopadu. Ačkoli má Horizont Evropa 2.0 samostatný status, úzké vazby na nový Evropský fond pro konkurenceschopnost (ECF) vyvolávají mezi výzkumníky obavy.

„Ačkoli se v absolutních číslech jedná o nárůst, stále to představuje méně než 10 procent celého víceletého finančního rámce. A pořád je to daleko od široce podporovaného minima 200 miliard eur, které navrhují přední nezávislí odborníci spolu se sektorem výzkumu a inovací,“ poznamenala organizace EU-LIFE.

Výzkumníci přitom varovali před podřízením programu Horizont Evropa fondu ECF s tím, že by to oslabilo schopnost podporovat nezávislou vědu a reagovat na potřeby veřejného zdraví. Uvedli také rizika pro vědeckou kvalitu, včetně ohrožení autonomní správy Evropské rady pro výzkum, omezené podpory výzkumu v rané fázi a vágních definic „otevřených“ výzev, které by mohly omezit vědu vedenou výzkumníky. Tato rizika, argumentovala organizace EU-LIFE, ohrožují potenciál programu Horizont Evropa přinášet transformační inovace, které řeší hlavní zdravotní a společenské výzvy.

Vyčleňte financování výzkumu v oblasti zdraví, vyzývá farmaprůmysl

Aliance EHN dále varovala, že „navrhované začlenění programu EU4Health do zastřešujícího fondu s širšími průmyslovými prioritami hrozí odklonem základních zdrojů od kritických priorit veřejného zdraví a podkopáním schopnosti EU rozhodně jednat v oblasti zdraví obecně a kardiovaskulárního zdraví zejména.“

Evropská federace farmaceutického průmyslu a asociací (EFPIA) zdůrazňuje to, co vnímá jako slabou prioritizaci inovací v oblasti zdraví: „Nedomníváme se, že inovace v oblasti zdraví a výzkumu v oblasti zdraví byly dostatečně upřednostňovány, a to i přes jejich strategický význam pro konkurenceschopnost a bezpečnost Evropy,“ uvedla federace.

EFPIA vyzvala EU, aby zvýšila a vyčlenila financování zdraví a výzkumu v oblasti zdraví i všechny základní pilíře konkurenceschopného ekosystému inovací v oblasti biologických věd, tedy digitální zdravotnické infrastruktury, sítě klinických studií napříč státy, kapacity regulačních sítí a připravenost zdravotnických systémů na nová zdravotnická řešení.

Článek byl převzat ze zpravodajského portálu EU Perspectives, který stejně jako Zdravotnický deník, Ekonomický deník a Česká justice patří do vydavatelství Media Network. Text pro Zdravotnický deník upravila Michaela Koubová.