Asociace poskytovatelů adiktologických služeb (APAS) varuje před vážným ohrožením fungování systému prevence a léčby závislostí. Ministerstvo financí ve svém návrhu státního rozpočtu na rok 2026 počítá v nulté fázi s nulovými prostředky na všechny národní dotační programy, tedy i na adiktologické služby. Podle APAS jde o bezprecedentní krok, který by měl dramatické dopady na dostupnost péče pro tisíce lidí v krizi. Uvedla to v tiskové zprávě.
Návrh nulového financování přišel jen krátce poté, co vláda zrušila tzv. průřezový ukazatel – položku ve státním rozpočtu, která umožňovala sledovat, kolik peněz směřuje na prevenci a léčbu závislostí napříč ministerstvy. „Zrušení průřezového ukazatele jsme už v červnu označili za rizikové. (…) Když se tento ukazatel zruší, ztrácí se přehled a mnohem snáz se může stát, že peníze zmizí úplně. Ujišťovali nás, že nejde o hrozbu, jen o formální změnu. O pár týdnů později ale přišla zpráva o nulové dotaci v návrhu rozpočtu. To je přesně scénář, před kterým jsme varovali,“ říká předsedkyně Rady APASu Helena Gherasim.
Neziskové služby bez náhrady
Adiktologické programy jsou v Česku zajišťovány téměř výhradně neziskovými organizacemi. Veřejný sektor provoz krizových služeb nenahradí – nevede nízkoprahová centra, terénní programy ani specializovanou pomoc lidem v akutní krizi.
„Bez těchto služeb nebudou lidé v krizi mít kam jít. Zavřou kontaktní centra, skončí terénní týmy, naroste rizikové užívání u mladých a s tím i šíření infekčních nemocí. To není úspora, ale rozpad systému, který jsme léta budovali,“ varuje Gherasim.
Ministerstvo financí mění dosavadní praxi
Hrozba škrtů přichází v době, kdy statistiky ukazují nárůst případů virové hepatitidy typu A a C. Tyto infekce se šíří především mezi uživateli drog a lidmi bez domova – tedy cílovými skupinami, pro které jsou adiktologické služby zásadní. Právě ony zajišťují prevenci, výměnu injekčního materiálu i testování.
Podle ředitele APASu Matěje Hollana je přístup resortu financí zcela odlišný od toho, co bylo běžné v minulosti. „V takzvané nulté fázi rozpočtu nikdy nebyla nula. Standardem je, že se vychází z částky přidělené v minulém roce, případně se upraví o několik procent. Teď jsme poprvé svědky toho, že Ministerstvo financí navrhlo škrtnout financování úplně, a to s vědomím, že tím ohrozí prevenci. Je to politické rozhodnutí, ne náhoda,“ říká Hollan.
Volání po stabilním systému
APAS dlouhodobě upozorňuje, že opakující se finanční nejistota nutí poskytovatele věnovat značné kapacity zajišťování financí místo přímé práce s klienty. Asociace proto znovu apeluje na vznik adiktologického zákona, který by zaručil předvídatelné financování.
„Nemůžeme každý rok řešit, jestli dostaneme nulu, nebo budeme moci dál fungovat. Stát musí nastavit systém, který nebude záviset na náhlých rozpočtových změnách. Bez toho budeme dál žít v trvalé nejistotě, a to je pro životně důležité služby neúnosné,“ uzavírá Gherasim.
